Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

ŽIVOT NA ZÁMKU

obrázek k článku Dnes je asi málo pamětníků, kteří by mohli podat nějakou zprávu, jak vypadal „život“ na pardubickém zámku před třemi čtvrtinami století. Když se náš tatínek vrátil z Francie, kde žil a pracoval 12 let, založil si po válce živnost, a s velikým optimismem a pílí začal v tehdejší Československé republice vyrábět to, co se v cizině u firmy Vandoren naučil. Byly to plátky do klarinetů a saxofonů, později i do hobojů. Materiál skladoval ve sklepních prostorách zámku, přístupných z nádvoří. V té době byl ojedinělým výrobcem a neměl žádnou konkurenci. Celá ta výroba byla ruční a její postup ovládám dodnes i já, jen speciální materiál a malé stroje a nástroje k tomu nemám.

Jako děti jsme byly často se sestrou a maminkou u táty v dílně a pomáhaly jsme mu v úkonech, na které jsme stačily. Chodily jsme tam moc rády, protože táta měl dílnu v atraktivním místě, nahoře ve věži pardubického zámku. Byla to vlastně jedna obrovská místnost s malou komorou. Ze čtyř stran okna a úžasná vyhlídka na Pardubice a Kunětickou horu. V zimě uprostřed „bubínek“ do červena rozpálený. Vzhledem k hořlavému materiálu, který se na plátky používá, nebyly naše návštěvy moc bezpečné. Nicméně, nehořelo a nic se nestalo, až na to, že jablka, skladovaná v komoře, jednou namrzla a celé jaro jsme je jedli rozvařená. Mnoho let jsem nesnášela vůni vařených jablek.

   Ve věži nebyl táta sám. O patro níž bydlel pan Bindr, který stříhal psy, pod ním pan Žurek, metař, po jehož smrti prý z jeho „bytu“ vyvezli asi 6 nákladních aut všelijakého odpadu.   V prvním patře, na úrovni arkád, byl obuvník pan Král, u kterého jsme „šili“. Jeho výrobky byly dokonale krásné na pohled, ale nosit se nedaly. Stejně jako ostatní nájemníci, obýval pan Král s rodinou jednu velikou místnost, sloužící patrně jako dílna, kuchyně i ložnice, a šlo se k němu po několika schodech dolů. V prostorách arkád byly ještě dva nebo tři stejné byty s kuchyněmi bez oken a dveřmi do nádvoří. To si pamatuji, protože pokaždé odtamtud bylo cítit něco smaženého a připáleného. Jak to tam bylo s hygienou nevím, ale ještě před opravou zámku byly ze zámeckých valů dobře vidět dlouhé hnědé skvrny na fasádě, patrně následky „padacích“ záchodů.

   Na nádvoří, vedle kaple, měla byt stará paní, snad bývalá ředitelka školy, alespoň podle oslovení na stovkách pohlednic. Musela být velmi oblíbená, vždy titulovaná „velevážená slečna“. Jmenovala se příjmením Šrůtková. Po její smrti a vystěhování bytu se pohlednice, které by dnes byly ozdobou nějaké sbírky, válely na dlažbě nádvoří. Hrály jsme si s nimi        a praly se o ně, ale kam potom zmizely, to nevím.

   Ty báječné časy v zámku skončily po „znárodnění“. Táta už nesměl „soukromničit“ a dílnu musel zlikvidovat. Tenkrát mohl odejít do Kraslic a výrobu plátků tam zavést, ale z rodinných důvodů k tomu nedošlo. Musel tedy nastoupit do tzv. „Komunálu“, jako bývalý podnikatel za minimální plat. V té době byl nábor do dolů a táta se rozhodl dělat raději horníka. Dva roky pracoval v dole v Ostravě, pak nastoupil do Semtína a tam byl až do důchodu.

   Celé dětství až do dospělosti se mi po zámku stýskalo. Až v 60. letech se mi poštěstilo stát se členkou Historického kroužku a svým způsobem se do zámeckých prostor vrátit.

   Atmosféra pardubického zámku má pro mne stále stejné kouzlo, které nikdy nezevšední.

 

 


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem