ŽILI MEZI NÁMI - Libor Šušlík

Po válce sloužil krátce u Hradní stráže. V letech 1945-48 pokračoval ve studiu na obchodní akademii, ale po Únoru 1948 byl ze školy vyloučen, ale bylo mu umožněno udělat maturitu. V září 1948 nastoupil do zaměstnání do zahraničního odboru zdejších Závodů kovodělných a strojírenských v Praze. Zde byl v březnu 1949 na pracovišti zatčen a transportován do Bartolomějské ulice. Byl obviněn z velezrady v souvislosti s rozsáhlou vojenskou akcí směřující k dočasné vojenské vládě a novým, svobodným volbám označenou StB jako akce „NORBERT“. Nic nepřiznal, nepodlehl ani psychickému nátlaku, nakonec byl obviněn „jen“ podle paragrafu „neoznámení trestného činu“.

1. října 1949 narukoval do Rakovníka k autopraporu do vojenské základní služby. I zde

byl sledován StB, ale měl štěstí, byl odvelen jako osobní řidič zásobovacího důstojníka pro vojenský prostor u Karlových Varů. Po onemocnění žloutenkou byl přeložen do Prahy k nově budovanému štábnímu praporu MNO a stal se osobním řidičem velitele. Do civilu odešel v srpnu 1951. V závěru vojenské služby se oženil. Po vojně se mu podařilo sehnat práci v novém leteckém závodě LET v Kunovicích u Uherského Hradiště, kde mohla pracovat i jeho manželka. V roce 1953 přešli oba do pobočného závodu v Chocni. V roce 1954 se jim narodil syn. Ve městě se L. Šušlík zapojil do kulturního života, hrál i režíroval v ochotnickém divadle, stal se dokonce neplaceným předsedou spojeného závodního klubu ČKD-Orličan, což se komunistům nelíbilo. Nesměl studovat, proto se vyučil strojním zámečníkem. V Chocni se v roce 1968 podílel na obnově skautského oddílu, vedl oddíl a zúčastnil se skautských táborů. Když mu bylo nabídnuto místo v nově se tvořícím zásilkovém obchodu MAGNET v Kostěnicích, odešel z Orličanu.

V roce 1971 se přestěhoval na sídliště Dukla v Pardubicích. Stal se „Pardubákem“, žil v Pardubicích a pracoval jako turistický průvodce. Jeho velkým koníčkem bylo modelářství        a velká láska k vojáčkům z období před 2. světovou válkou. Jeho vojenská sbírka je umístěna v pevnosti Dobrošov u Náchoda, obsahuje vlastnoručně vyrobených 1 500 vojáků a 130 koní.

V roce 1945 získal ocenění „Bojovník rozhlasu“ – stříbrný odznak a v roce 2018 Řád stříbrného vlka (nejvyšší skautské vyznamenání pro členy Junáka).

Čest jeho památce!