Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

 Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová.  Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

ŽILI MEZI NÁMI - Libor Šušlík

obrázek k článku 21. září 2021 (ve věku 93 let) zemřel český skaut, účastník protifašistického a protikomunistického odboje, oblíbený a žádaný průvodce poznávacích a pobytových zájezdů, charakterní a poctivý člověk, LUBOR ŠUŠLÍK. Narodil se 25. května 1928 v Mostě. Své mládí prožil na jižní Moravě. V Uherském Hradišti začal studovat na reálném gymnáziu, vstoupil do Sokola a v deseti letech se stal členem skautského oddílu. V roce 1939 se rodina přestěhovala do Prahy - Vinohrad, kam byl jeho otec přeložen na Zemský úřad. L. Šušlík zde pokračoval ve studiu na obchodní akademii. V roce 1944 založil skautský oddíl pražská Pětka, a to pod hlavičkou Klubu českých turistů, později nazývaný Padesátka. Na konci války byl nasazen na stavbu vojenských opevnění v Olomouci a poté v Hlučíně v rámci Todtovy organizace. V dubnu 1945 byl zatčen gestapem a odsouzen stanným právem k smrti za držení zbraně a podezření z partyzánství. Podařilo se mu šťastně uniknout. V závěru války se vrátil do Prahy, kde se zapojil do Pražského povstání a bojů o Československý rozhlas.

Po válce sloužil krátce u Hradní stráže. V letech 1945-48 pokračoval ve studiu na obchodní akademii, ale po Únoru 1948 byl ze školy vyloučen, ale bylo mu umožněno udělat maturitu. V září 1948 nastoupil do zaměstnání do zahraničního odboru zdejších Závodů kovodělných a strojírenských v Praze. Zde byl v březnu 1949 na pracovišti zatčen a transportován do Bartolomějské ulice. Byl obviněn z velezrady v souvislosti s rozsáhlou vojenskou akcí směřující k dočasné vojenské vládě a novým, svobodným volbám označenou StB jako akce „NORBERT“. Nic nepřiznal, nepodlehl ani psychickému nátlaku, nakonec byl obviněn „jen“ podle paragrafu „neoznámení trestného činu“.

  1. října 1949 narukoval do Rakovníka k autopraporu do vojenské základní služby. I zde

byl sledován StB, ale měl štěstí, byl odvelen jako osobní řidič zásobovacího důstojníka pro vojenský prostor u Karlových Varů. Po onemocnění žloutenkou byl přeložen do Prahy k nově budovanému štábnímu praporu MNO a stal se osobním řidičem velitele. Do civilu odešel v srpnu 1951. V závěru vojenské služby se oženil. Po vojně se mu podařilo sehnat práci v novém leteckém závodě LET v Kunovicích u Uherského Hradiště, kde mohla pracovat i jeho manželka. V roce 1953 přešli oba do pobočného závodu v Chocni. V roce 1954 se jim narodil syn. Ve městě se L. Šušlík zapojil do kulturního života, hrál i režíroval v ochotnickém divadle, stal se dokonce neplaceným předsedou spojeného závodního klubu ČKD-Orličan, což se komunistům nelíbilo. Nesměl studovat, proto se vyučil strojním zámečníkem. V Chocni se v roce 1968 podílel na obnově skautského oddílu, vedl oddíl a zúčastnil se skautských táborů. Když mu bylo nabídnuto místo v nově se tvořícím zásilkovém obchodu MAGNET v Kostěnicích, odešel z Orličanu.

V roce 1971 se přestěhoval na sídliště Dukla v Pardubicích. Stal se „Pardubákem“, žil v Pardubicích a pracoval jako turistický průvodce. Jeho velkým koníčkem bylo modelářství        a velká láska k vojáčkům z období před 2. světovou válkou. Jeho vojenská sbírka je umístěna v pevnosti Dobrošov u Náchoda, obsahuje vlastnoručně vyrobených 1 500 vojáků a 130 koní.

V roce 1945 získal ocenění „Bojovník rozhlasu“ – stříbrný odznak a v roce 2018 Řád stříbrného vlka (nejvyšší skautské vyznamenání pro členy Junáka).

Čest jeho památce!         

                                                     


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem