Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Z historie Selmic
Oblast, kde se nacházejí Selmice, byla trvaleji obydlena už ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v Trnávce, v Řečanech nad Labem a při regulaci Labe také u Selmic.
Ze všech okolních obcí jsou Selmice nejstarší, neboť první písemná zmínka o obci Selmice pochází již z roku 1142. V té době byly majetkem Opatovického kláštera. Později se obec dostala do vlastnictví cisterciáckého kláštera v Sedlci. V roce 1436 bylo králem Zikmundem týnecké panství přepsáno společně s městem Týnec a obcemi Selmice, Chrčice a Krakovany Vaňkovi z Miletínka.
Koncem 15. století přešly Selmice do majetku pana Viléma z Pernštejna a připadly tak pod panství pardubické. Když Jaroslav, poslední z rodu Pernštejnů, panství zadlužil, prodal ho českému králi Ferdinandu I. Habsburskému. Selmice a celé pardubické panství od té doby patřily až do 19. století pod správu české královské (dvorní) komory v Praze.
Historie Selmic je také spjatá s válkou mezi Marií Terezií a pruským králem Fridrichem II. Koncem roku 1744 se odehrály v okolí Selmic a Kladrub události historického významu pro náš národ a stát. Při ústupu Fridrich II. překročil se svou armádou Labe u Týnce a chtěl na pravém břehu řeky proti Telčicím přezimovat. Královské vojsko Marie Terezie se rozhodlo nalézt vhodný přechod přes Labe, přes něj neočekávaně přejít a přinutit Prusy k bitvě. Vhodný přechod našli u Selmic, kde postavili 5 provizorních mostů a přešli zde z 18. na 19. listopad. Rozpoutal se ostrý boj, při kterém byli Prusové zatlačeni do Selmic, odkud ale museli nakonec po další krátké přestřelce ustoupit.
Do roku 1848, než bylo zrušeno poddanství a robota, byly Selmice obcí patřící pod panství pardubické a mimo přímých zaměstnanců hřebčína, kteří byli svobodní, zde žili obyvatelé v poddanství. V roce 1850 vstoupilo v platnost nové rozdělení země na politické a soudní okresy. Selmice patřily do té doby pod okres Přelouč a s ní náležely k hejtmanství pardubickému. Obecní úřad v Selmicích vykonával dozor nad osadním zastupitelstvem v Kladrubech nad Labem až do roku 1890, kdy bylo ustanoveno obecní zastupitelstvo v Kladrubech a obec Selmice byla k němu připojena jako osada.
Samostatnost Selmice získaly až v roce 1947 rozhodnutím Ministerstva vnitra, na jehož základě došlo k rozluce obce Kladruby n. L. ve správním okrese pardubickém na dvě samostatné místní obce Kladruby nad Labem a Selmice.
Uvedené údaje byly čerpány z Wikipedie, knihy Jiřího Hájka Kronika kladrubská I-III a kronik a archivu obce Selmice.
František Dvořák – Brunner, akademický malíř, narodil se 14.11.1862 v Přelouči, zemřel 7.6.1927 v Praze. Studoval v Praze a ve Vídni. Studijní cesty podnikal v Německu, Itálii, USA a 11 let žil ve Francii. V roce 1909 měl soubornou výstavu v Přelouči.
P.S.: Jeho bratr Rudolf, narozen 1864 v Přelouči „momentní fotograf“, dvorní fotograf arcivévody Ferdinanda d´Este.
Za informace děkujeme paní učitelce Daně Katonové.
Redakce Zpráv KPP
