Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

PROCHÁZKA PO PARDUBICKÝCH KLIKÁCH, ZÁMCÍCH A KLEPADLECH - 3. část

obrázek k článku Jen trochu cestování… Núbie je historická oblast mezi dnešním Egyptem a Severním Súdánem. Při svých toulkách po světě (září 1990) jsem navštívil i tuto oblast. Na „výletu“ od proslulého chrámu Ramese II. jsem vyrazil kolem Násirova jezera směr nejbližší vesnice. Fascinovaly mě nejen starověké památky ale i život zdejších obyvatel. V malé chudé vesničce, která připomínala Mitrahinu poblíž Káhiry, jsem našel zajímavé stavby. Teprve při bližším zkoumání jsem poznal, že se jedná o sýpky. Pamatuji si na velmi zvláštní závory. Byly velmi primitivní na dřevěných ručně opracovaných kůlech, jejichž účelem bylo zřejmě místní sýpky zdobit. Později jsem se dočetl, že se zdejší dveřní zámky na závorách dávaly nevěstě jako svatební dary. Průnik závory zámkem symbolizoval sexuální akt. Tehdy jsem nefotil, protože jsem políčky filmu šetřil (to bylo ještě před érou digitálů!). Kdo se zajímá o „primitivní“ umění, může se setkat s podobnými zámky a jejich symbolikou rovněž v africkém státě Mali u kmenů Bamana a Dogon.

Na světě existují kmeny, které v dnešním 21. století dveře a tudíž i zámky nepotřebují. Žijí takovým „primitivním“ způsobem, že by z nich měl radost francouzský učenec J. J. Rousseau! V roce 2014 jsme s manželkou navštívili v Laosu horské kmeny v oblasti Lao Soung. Tyto kmeny sem přišly v 19. století ze sousední Číny. Výčet kmenů by byl unavující, tak snad jen zmínku o Černých Lahuzích. Obývají i území Thajska a Barmy. Když jsme se objevili v jejich vesnici, kam vedla cesta napěchovaná žlutým bahnem, připadal jsem si jako cestovatelé Holub nebo V. A. Frič mezi domorodými kmeny. Obyvatelé neuvěřitelně chudé vesničky se seběhli kolem nás. Moderní dobu připomínalo jen levné oblečení z Číny. Pozvali nás do jednoho svého obydlí. Žádné dveře, žádná okna. Žádný nábytek. Místo postele s nebesy jen rákosové rohože. Místo automatické pračky a kuchyňské linky docela obyčejné ohniště a železná obruč, opálená ohněm. Dětským hračkám vévodily kameny a klacky! Přestože je vysoko v horách (mlžná část pralesa) poměrně zima, tady se před ní nezavírají. Dveře nemají, jak jsem se dozvěděl v průvodci hlavně z důvodu, že si nemají mezi sebou co závidět. Tady se nekrade (mimochodem v Norsku jsme se dozvěděli, že až do druhé světové války se v některých oblastech vůbec nepoužívaly zámky. Tady se také nekradlo).

A na závěr ještě jedny „dveře.“ Z neobvyklého materiálu, který roste na ploše nejvýše položeného splavného jezera světa – na jezeře Titicaca. Když jsme z přístavu Puno (z peruánské strany jezera) vypluli k proslaveným indiánům Uros, žijících zhruba na 40 plovoucích ostrovech, navštívili jsme jednu z „nejprimitivnějších“ indiánských kultur na území Peru (září 2009). V době, kdy celé Peru a dnešní okolní státy zabrali Inkové, nechali právě indiány kmene Uros na pokoji, protože je nepovažovali za lidi! Někteří indiáni prožijí doslova celý svůj život na jednom plovoucím ostrově o velikosti několik stovek metrů čtverečních. Hlavní obživou je rybolov. Ostrovy jsou plovoucí, takže můžou vyplout za obživou doslova s celým ostrovem. Jejich chýše byly vyrobeny z rákosu zvaného totora. Vstup do jejich maličkých a nízkých chýší byl zakryt „totorovými dveřmi“? Což byla obyčejná rákosová rohož. Žádné zámky, žádné závory. Na rozdíl od laoských Černých Lahuů zde jakési dveře byly. Mimochodem, z totory nám připravili výbornou sladkou polévku…! 

 

Z dnešních pardubických toulek po dveřích, klikách a klepadlech navštívíme nejdříve Komenského náměstí. Obejdeme kostel Panny Marie Zvěstování ze všech stran a prohlédneme si kliky a zámky většiny dveří (obr. č. 15 – 19). Na Přihrádku se zastavíme u čp. 51 (obr. č. 20), dále u galerie (hned vedle čtenářské budky), (obr. č. 21). Výpravu dokončíme u domu, kde stávala v Pardubicích nejstarší lékárna (apatheka, též apatyka, apotéka ve významu lékárna. Koncem 15. stol. se rozvinula výrobní činnost lékáren. K apatyce odpovídá výraz apatykář – lékárník - obr. č. 22).

 

Použitá literatura:

      

1)      Strouhal, Evžen: Sedmkrát do Núbie, Vyšehrad, Praha 1989.

2)      Martin, Steven – Cranmer, Jeff: Turistický průvodce Laos, 2011, s. 241 (Horské kmeny Laosu – barevná příloha).

3)      Jenkins, Dilwyn: Turistický průvodce Peru, 2007, s. 193 – 196 (plovoucí ostrovy Uros).

4)      Kohl – Larsen, L.: Simbo Janira vypravuje, Orbis, Praha 1962, s. 134 (vysvětlivky svahilských termínů).

5)      Millerová, Judith: Primitivní umění (podrobný obrazový průvodce), s. 37.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem