Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

DALŠÍ STOLPERSTEINY V NAŠEM REGIONU

obrázek k článku Projekt nemeckého umelce Guntera Demniga pripomíná od roku 1992 v ruzných evropských lokalitách památku lidí, kterí v dusledku pronásledování nacistickým režimem pro svuj puvod, rasu nebo presvedcení byli nuceni opustit své domovy, pricemž mnozí z nich se do nich již nikdy nevrátili. V prevážné vetšine prípadu se jednalo o Židy, ale kameny jsou urceny také dalším perzekvovaným skupinám obyvatelstva. Každý kámen je venován jednomu cloveku, každý kámen pripomíná jeden lidský osud. S malými dlažebními kostkami s mosazným povrchem se od roku 2020 mužeme setkávat také v Pardubicích. V zárí pribylo do pardubické dlažby osm nových Stolpersteinu a celkem jich tak máme ve meste již tricet, a to na devíti ruzných adresách.

Prvním zastavením slunecného zárijového odpoledne byl dum cp. 48 na Pernštýnském
námestí, kde žil a pracoval zubní lékar MUDr. Otto Klepetár, puvodem z lékarské
rodiny z Trebechovic pod Orebem. Byl vyhledávaným a zámožným zubním
lékarem, avšak za okupace své povolání vykonávat nesmel, respektive mohl ošetrovat
pouze Židy. Jeho manželka židovského puvodu nebyla a Otto Klepetár, motivován
snahou ochránit rodinu, se s ní na zacátku okupace formálne rozvedl, címž však definitivne
zpecetil svuj osud. V zárí 1942 mu bylo zabaveno vybavení ordinace a 9. prosince
1942 byl spolecne s ostatními pardubickými Židy odtransportován do Terezína.
Již 23. ledna 1943 byl z Terezína odeslán do Osvetimi. Presné datum jeho úmrtí není
známo, ale s nejvetší pravdepodobností byl zavražden ihned po príjezdu.
Pred domem cp. 79 na protejší strane Pernštýnského námestí byly roku 2020
položeny první pardubické Stolpersteiny pro rodinu Weinerovu. Nyní k nim pribyly
DALŠÍ STOLPERSTEINY
V NAŠEM REGIONU
další dva kameny pro Lily a Petra Ptacovských, kterí zde nakrátko obývali byt uvolnený
deportací rodiny Weinerovy do Terezína. Rodina Ptacovských patrila mezi tzv.
smíšená manželství, kterých se první vlna transportu do Terezína netýkala a tyto
represe na ne dolehly až pozdeji. Otec rodiny Jaroslav Ptacovský byl od poloviny ríjna
1944 internován v lágru v Postoloprtech. Lily Ptacovská, roz. Picková, byla spolu se
synem Petrem v témže období nejprve umístena v pracovním tábore v Praze Hagiboru
a od ledna 1945 v terezínském ghettu, kde se jim podarilo prežít až do konce války.
V dome cp. 1470 v Hronovické ulici žil od 30. let 20. století se svou rodinou pan
Jirí Kraus, spolecník kartonáže Hugo Neumanna. Také manželství Krausových bylo
tzv. smíšené. Za okupace se Krausovi na radu svého právního zástupce naoko rozvedli,
ale i nadále se stýkali, trebaže Jirí Kraus byl po rozvodu donucen odstehovat
se do podnájmu na periferii Pardubic. Dusledky rasových zákonu a narízení spolu
s celkovou spolecenskou izolací dohnaly Jirího Krause v zárí 1942 k dobrovolnému
odchodu ze života. V témže dome jako Krausovi bydleli také Emil a Jana Pickovi. Emil
Pick byl spolecníkem firmy Pick a Goldreich, která se zabývala obchodem galanterním,
pleteným a stávkovým zbožím. V dubnu 1941 byli Pickovi nucene presídleni do
Sezemic, v prosinci 1942 následoval transport do Terezína a v polovine prosince 1943
deportace do Osvetimi, kde byli ihned po príjezdu zavraždeni.
Poslední dva letošní kameny pripomínají pred domem cp. 1751 v ulici K Višnovce
památku manželu Oskara a Ireny Pickových, rodicu Lily Ptacovské. Oskar Pick pracoval
až do zacátku roku 1940 jako obchodní zástupce litomyšlské textilní firmy Sgall,
poté musel (podobne jako vetšina ostatních Židu) vykonávat ruzné nucené práce.
Také tato rodina byla ze svého bytu nedobrovolne vystehována a posledních nekolik
mesícu pred transportem do Terezína bydleli v ulici V Ráji. V terezínském ghettu
Oskar a Irena Pickovi dlouho nezustali a již 1. února 1943 byli zarazeni do transportu
oznaceného Cu smerujícího do Osvetimi, kde oba ješte v témže roce zahynuli.
Deset nových Stolpersteinu pribylo v zárí také v sousedních Holicích. V lonském
roce zde byly položeny první dva kameny pro manžele Arnolda a Irenu Neumannovy,
majitele zdejšího papírnictví a knihkupectví. Letos se svého kamene dockala i jejich
jediná dcera Hana, provdaná Sternlicht, které se válku a koncentracní tábory podarilo
prežít a dnes žije v Izraeli. Na pokládání Stolpersteinu prijet nemohla, ale díky
videoprenosu se slavnostního aktu mohla zúcastnit alespon na dálku.
Dále byla touto formou v Holicích pripomenuta památka peticlenné rodiny Friedovy.
Oskar Fried pracoval pred válkou jako úredník a s manželkou Marií meli syny
Evžena, Rudolfa a Jirího. Hudebne nadaný Rudolf mel v roce 1939 možnost vycestovat
do Anglie v rámci záchranné mise Nicholase Wintona, ale matka si tehdy neprála rozdelení
rodiny. V prosinci roku 1942 byli Friedovi transportem Cg deportováni z Pardubic
do Terezína. V lednu 1943 následoval transport do Osvetimi, kde jejich stopa
koncí. Nikdo z rodiny se po válce nevrátil.
Zbývající kameny byly urceny pro rodinu Freiovu, která se do Holic pristehovala
na podzim roku 1934 ze slovenského Prešova. Rodinu tvorili David Frei s manželkou
Ethel a dcerami Katerinou a Gabrielou. David Frei se svým švagrem pred okupací 

provozovali menší obuvnickou firmu. Stejne jako ostatní holictí Židé také Freiovi dostali
v záveru roku 1942 výzvu opustit svuj byt a dostavit se na shromaždište v budove
pardubické Obchodní akademie, odkud byli dne 9. prosince roku 1942 odvezeni
do ghetta v Terezíne. Dne 18. kvetna 1944 byla rodina Freiova z Terezína deportována
transportem Eb do Osvetimi. Jejich další osud v tomto koncentracním tábore není
presne zdokumentován, jisté je jen to, že zde všichni zahynuli a nikdo z nich se po
válce do Holic nevrátil.
Financní prostredky pro výrobu a položení Stolpersteinu v obou prípadech poskytlo
mesto a obe samosprávy mají zájem pokracovat v tomto projektu i v roce 2023.
Termín instalace se bude odvíjet od prípadné úcasti autora projektu pana Guntera
Demniga, který dne 27. ríjna 2022 oslavil 75. narozeniny. K tomuto datu mel na konte
již 94 tisíc Stolpersteinu, takže lze predpokládat, že jej v roce 2023 ceká oslava
dalšího jubilea.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem