Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
ŽIVOT JOSEFA ZDENKA KELLNERA – CESKÉ KOUZELNICKÉ LEGENDY
Byl konec první svetové války a 6. prosince 1918 se ve Zdislavicích u Vlašimi
behem hostování kouzelníka Kellnera v obytné maringotce narodil jako sedmé díte
Josef Zdenek. Detství, které prožil ve velmi skromných pomerech, nemel vubec jednoduché.
S rodinou žili jako kocovní umelci bez stabilního zázemí. Když byl ješte malý,
opustil je otec. Rodinný podnik prevzali starší bratri Hynek a Jan, kterí se naucili
kouzelnickému umení od otce a to, co se naucili, pak predali svým mladším sourozencum.
Uživit tolik detí a maminku jedním kouzelným divadlem nebylo vubec
jednoduché. I presto, že vyrustali bez otce, celý život o nem s úctou a láskou mluvili.
Zdenek si osvojil hru na nekolik hudebních nástroju. Protože nemeli mnoho penez,
byli nuceni si spoustu vecí vyrobit svépomocí – malovali si reklamní poutace, vyrábeli
a zdobili rekvizity, šili kostýmy apod. Tím získal Zdenek široké spektrum dovedností.
Postupne, jak se bratri od nejstaršího ženili, rodinný podnik opoušteli a zakládali
vlastní kouzelná divadla. Mezi posledními zustal práve Zdenek a Emil, kterí se
starali o maminku. Zdenek jako kouzelník a Emil jako komik, který celé vystoupení
škodí kouzelníkovi a komickými scenériemi doplnuje vážný program. Práve v tuto
dobu zacíná stoupat Zdenkova sláva. Predevším kvuli jeho démonickému vzhledu
a osobitému elegantnímu projevu. Pozdeji se seznamuje s budoucí ženou Kvetoslavou,
která jako divacka navštíví jeho vystoupení.Behem druhé svetové války se pridává k partyzánské Zimní brigáde vedené z Anglie
v cele s Bobem Hurikánem. Využívá svých umeleckých schopností a bavicství,
díky kterým si získává duveru nemeckých hodnostáru, které po vecerech baví. Behem
techto veceru díky svým eskamotérským dovednostem si „propujcuje“ od nic
netušících velitelu nemecká razítka, kterými razítkuje zfalšované dokumenty pro
bežný lid, který tím zachranuje od nástupu do nucených prací („Reich“). Vždy si na
míste cinu zámerne neco zapomnel, nejcasteji citeru (hudební nástroj), pro kterou se
ješte téže noci vracel, aby mohl nepozorovane vrátit razítka na svá místa. Pokud by
se totiž na jejich ztrátu prišlo, byla by zneplatnena. Za život mu vdecí i židovský kouzelník,
kterého zachránil pred jednotkami SS tak, že jej zabalil pri transportu rekvizit
do opony, címž riskoval i svuj život, nebot by oba za tento pocin skoncili „u zdi“. Tento
kouzelník mu na oplátku daroval rekvizitu, která je dodnes soucástí rekvizitového
fundusu a je uskladnená u nás v Pardubicích. Jako partyzán mel pocinu mnohem
více. Kvuli jedné z akcí musel zustat tri dny skryt pred nemeckými vojsky v mocálu.
Od té doby trpel chronickým revmatem z prochladnutí. Po válce byl za své ciny vyznamenán
partyzánským odbojem pametním odznakem „VELA“ za zásluhy a tento
odznak zdobil jeho jevištní frak do konce života.
Postupne se mu narodily ctyri deti – Anna-Jana 1942, František 1943, Lubor 1945
a nejmladší Jan 1948. Z usporených penez se rodine podarilo porídit nemovitost
v Kladne, kterou vzápetí znárodnují komunisti, a tak o ni rodina prichází. Oddeluje se
poslední bratr Emil a Zdenek se v roce 1952 již živí sám se svými detmi, které vystupují
s ním v programu. Roli komika zastupuje syn Lubor. Pozdeji kupují nemovitost
v Hradci Králové, která se stává zimovištem až do konce jeho života. Synové Lubor
a Jan zakládají svá kouzelná divadla se svými rodinami. Poslední vystoupení s celovecerním
programem je na Mistrovství CR v moderní magii v Hradci Králové v roce
1987. Poté se celý fundus a vozový park zaváží do Hradce a odtud už nikdy nevyjede.
Josef Zdenek umírá v Pardubicích 20. ríjna 1992 a je pochován na místním hrbitove.
Kouzelníci Kellnerové
Rod Kellner patrí k nejstarším umeleckým rodum v Evrope, jehož historie se težko
mapuje. Na území ceského státu je spojováno hlavne s magickým umením. Svého
vehlasu získalo jméno predevším tím, že clenové rodiny, nositelé jména, se živili stejným
oborem – magií a putovali rozsáhle po území nejen ceském, ale i v zahranicí,
tudíž se zapsali do povedomí lidí a jméno Kellner se stalo synonymem kouzelníka.
Konkrétní jedinci své programy vypilovali na takovou úroven po stránce kvality a rozsahu,
že se s jménem Kellner proslavili více než jiní, nicméne díky tomu získali kolektivní
úspech všichni Kellnerové. Jméno Kellner se stalo znackou a divák podle toho
mohl ocekávat úroven programu. Nejvetší predností kouzelníku Kellneru bylo, že se
svými programy navštívili i ta nejmenší mestecka a dediny a vždy ve stejné kvalite
a rozsahu programu jako treba velké mesto.
První záznamy
Ústním predáním se traduje, že první zmínky o rodu Kellneru pocházejí z roku
1623, kdy predek Kellneru prijel z francouzského dvora na dvur Rudolfa II. Podle
historiku byl nalezen soudní výrok o vyšetrování prepadení jeho syna, který cestoval
z francouzského dvora a vezl otci šlechtický titul a peníze. V témže výroku byla
zmínka i o Kellnerovi.
František Kellner
Od 17. století rod Kellneru setrvával v ceských zemích
jako rod umelcu (artistu, kouzelníku atd.). Vystoupení
v historii provádely jako kocovné spolecnosti hercu,
mimu, kejklíru a artistu. Roku 1875 se narodil František
Kellner, který vystupoval ciste jako kouzelník a je
považován za zakladatele dynastie kouzelníku Kellneru.
Byl otcem deseti detí, z toho šesti synu (Hynek *1910,
Jan *1912, František *1914, Václav *1916, Josef Zdenek
*1918, Emil *1921), kterí se živili jako kouzelníci a se
svými rodinami vytvorili 6 divadel iluzí a kouzel. Tato divadla
pusobila na území Ceskoslovenské republiky a prilehlých
státu. Zemrel v roce 1930.
Josef Zdenek Kellner
Jeden z významných postav rodu Kellner je Josef Zdenek Kellner. Josef mel tri
syny (Františka 1943, Lubora 1945 a Jana 1948) a dceru Annu-Janu. Lubor a Jan mají
svá vlastní kouzelná divadla a se svými potomky pokracují v kouzelnické tradici.
