Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
21.05.2022 15:00

Návštěva Institutu Paměť národa

Pouze pro předem přihlášené členy Klubu přátel Pardubicka. Cena 198 Kč pro dospělého, 128 Kč pro seniora. Přihlásit se k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Výlety do historie

22.05.2022 08:05

Prahou podél Rokytky

Praha-Běchovice - Počernický rybník - Zámecký park - Rozhledna Doubravka - Praha-Kyje. Délka trasy 9 km. Odjezd v 8:09 vlakem z hl.n., návrat v 15:55 hod. ČD. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.05.2022 08:00

Arboretum Žampach

Autobusový výlet pro předem přihlášené účastníky z řad členů Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Přírodovědné vycházky

29.05.2022 06:55

Bozkovské Dolomitové jeskyně

Bozkov-Palackého stezka kolem Kamenice-Riegrova stezka kolem Jizery-Semily. Délka trasy 12 km. Odjezd v 6:55 hod. z hl.n., návrat v 15:04 (17:04) hod. ČD. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

05.06.2022 07:10

Srdcem Českého krasu

Srbsko - Svatý Ján pod Skálou - Beroun. Délka trasy 12 km. Odjezd v 7:10 hod. vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:11-17:11 hod. ČD. Vedoucí J. Skotnica. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Pardubický slavín – Juc. Matěj Hamatr

obrázek k článku (nar. 28. 2. 1829 v Praze, zemř. 9.12.1912 v Pardubicích, notářský koncipient, starosta Sokola 1883-85 a 1890-96)
JOHANA HAMATROVÁ (nar. 25. 5. 1825, zemř. 7. 9.1896) Stojíme na t. zv. Starém hřbitově vpravo od centrálního kříže (na plánku J. Janiše sektor I.H20). Před námi je místo posledního odpočinku dvojnásobného starosty pardubického Sokola, známého studentského vůdce z roku 1848 a nadšeného českého vlastence.
Matěj Hamatr se narodil 28. února 1829 v Praze. Studoval filozofii na Karlově univerzitě. Pň svatodušních bouřích roku 1848 jako 19-letý student 2. ročníku byl t. zv. subcenturionem studentské legie. V této funkci se staral o výměnu studentských kohort na strážnici Staroměstské radnice. Byl členem studentského spolku PRAGA.

Pomáhal stavět barikády do Soukenické ulice a házel kameny na granátníky, jejichž velitele Jablonského udeřil holí do hlavy. Při tomto incidentu byl pažbou udeřen do levé ruky (pod palcem této ruky mu zůstala památka na tuto šarvátku). Po porážce revoluce byl studentský spolek PRAGA rozpuštěn a Hamatr byl vyloučen z možnosti studia na všech univerzitách říše. V Pardubicích pracoval jako notářský koncipient u JUDr. Josefa Štolby (v domě čp. 77 na Pernštýnském náměstí - dnešní budova Okresní knihovny). Realizoval se v bohatém spolkovém životě města (Měšťanská beseda - člen výboru a kulečníkového odboru), hlavně však v sokolské jednotě (založené r. 1863), jejímž byl ve 2 volebních obdobích starostou. V roce 1866 za pruské okupace Pardubic pracoval ve výboru města pro řešení zásobovacích otázek okupační armády.
V srpnu 1868 podepsalo 81 českých poslanců zemského sněmu v Praze (mezi nimi i JUDr. Jan Žák z Pardubic) Deklaraci (byla sepsána dr. F. L. Riegrem a 22. 8. odevzdána nejvyššímu maršálkovi knížeti Adolfu Auerspergovi) ve smyslu hájení práv zemí koruny České a hrozby bojkotu zasedání sněmu v případě vytvoření německé převahy v něm. Deklarace odmítla též prosincovou ústavu z roku 1867. Pardubický Sokol zaslal již 25. srpna deklarantům podpůrný telegram, na němž vedle podpisu tehdejšího starosty Sokola V. Bubeníka najdpme m.j. i podpis JUC. M. Hamatra (Sakař I - s. 240-241 uvádí datum telegramu 25. srpna, kronika Sokola Pardubice 28. srpna, dr. Jan Tichý 23. srpna). Podle sokolské kroniky byl pardubický Sokoť první, jenž na "Deklaraci" souhlasně v Čechách reagoval. Státní zástupce zažaloval výbor Sokola u okresního soudu, který 4. října t.r. za "přestupek proti spolkovému zákonu" odsoudil členy výboru k pokutě 10 zl. Státní zástupce se odvolal k vrchnímu zemskému soudu, který výnosem z 26. 10. 1868 odsoudil V. Bubeníka k 30 zl. pokuty, M. Hamatra k 20 zl. atd.
27.srpna 1869 se konal na Kunětické hoře u Pardubic zakázaný tábor lidu. U nádraží vítali přijíždějící účastníky M. Hamatr a J. Prokop. Odpoledne šel velký průvod občanů na Kunětickou horu. Zde M. Hamatr, tehdy místostarosta Sokola v Pardubicích, protestoval proti účasti četníků na táboře v plné zbroji. Na podzim 24.9. t. r. uspořádal Sokol v Pardubicích pochodňový průvod po zvolení JUDr. J. Žáka zemským poslancem. Protože průvod nebyl ohlášen okresnímu hejtmanství, státní zástupce žaloval M. Hamatra a spol. za přestupek proti shromaždovacímu zákonu. Okresní soud žalované osvobodil, ale vrchní zemský soud udělil M. Hamatrovi pokutu 20 zl. Podobná situace nastala 27. 9. v předvečer svátku sv. Václava, kdy Sokol uspořádal pochodňový průvod s dostaveníčkem svému oblíbenému starostovi V. Bubeníkovi. Státní žalobce žaloval místostarostu Hamatra a 19 účastníků průvodu. Okresní soud Hamatra odsoudil k 10 zl. pokuty. Odsouzený i státní zástupce se odvolali. Vrchní zemský soud zvýšil Hamatrovi pokutu na 20 zl. Hamatr s 3 kolegy se odvolal potom až k nejvyššímu soudnímu dvoru ve Vídni. Ten však rozsudek potvrdil. Okresní soud pro nedobytnost pokuty nařídil 26. 10. 1871 zabavit Hamatrovi jeho svršky a 12. 11. 1872 je prodat. Bylo za ně utrženo jen 8 zl. 36 kr., nedostávalo se tedy 11 zl. 64 kr., což hrozilo Hamatrovi dvoudenním vězením. V lednu 1873 se za další Hamatrovy svršky utržilo 13 zl. 91 kr. Aby nemusel nastoupit vězení, 1. dubna t. r. byla za něj uhrazena známým částka 6 zl. 9 kr. (zbytek pokuty). Roku 1871 byl i na Hamatrovu počest - v den jeho jmenin, tedy na Matěje - uspořádán pochodňový průvod Sokolů. Roku 1873 se Hamatr spolu s dalšími činiteli pardubických spolků zabýval myšlenkou vybudovat na místě bývalého městského pivovaru t. zv. Národní dům pro spolkovou činnost ve městě. V letech 1883 - 85 byl Matěj Hamatr poprvé v čele pardubického Sokola jako jeho starosta. Roku 1887 byl pak zvolen předsedou správní rady akciového pivovaru v Pardubicích. Roku 1893 byl znovu vyšetřován, tentokrát pro „urážku Veličenstva". 8. září t. r se totiž konala v sále Odeonu na Veselce schůze mladočeské opozice z celých Čech, kterou svolal mladočeský klub v Pardubicích. (Jeho předsedou byl zámecký sládek Antonín Chlad, nar. 1835, který r. 1893 zemřel. Je nyní pohřben v rohu t. zv. Starého hřbitova u kaple). Po zřejmě bouřlivé schůzi následovalo „přípravné vyhledávání pro zločin urážky císaře" s JUDr. Floriánem Hlubučkem, který schůzi předsedal (dr. Hlubuček byl v letech 1886 - 89 starostou pardubického Sokola), jednatelem mladočeského klubu L. Štěpánkem a M. Hamatrem. (Sakař l-s. 254, pozn. 1). Právě Hamatr byl zvolen na valné hromadě Sokola roku 1890 po dr. Hlubučkovi podruhé starostou Sokola. Byl jím až do roku 1896. Že byl M. Hamatr „Sokol tělem i duší", o tom svědčí vzpomínky ing. Jiřího Oesterreichera (ZKPP 1972, č. 9, s. 9), jak se i v zimě koupal v Labi. Podle této vzpomínky byl M. Hamatr známými demonstrativně oslovován „pane doktore", protože právě z politických důvodů nesměl dokončit právnická studia. 7. srpna 1896 mu zemřela manželka Johana (nar. 25. 5. 1825, byla tedy o 4 roky starší než její muž). Manžel ji následoval ve smrti 9. prosince 1912 ve věku 83 let. Jsou pohřbeni ve společném hrobě, v němž také odpočívají stavební rada ing. Karel Kotten (nar. 29. 12. 1852, zemřel 15. 2. 1931) a jeho choť Marie (nar, 22. 4. 1864, zemřela 19. 10. 1933).

Prameny:
Miroslav Klimpl, JUC M. Hamatr - Sokol tělem
a duší, Pernštejn 16. 3.1993. Jiří Oesterreicher, Ze vzpomínek, Zprávy Klubu přátel Pardubicka 1972, č. 9, s. 8 - 9. Josef Weger, Dějiny Měšťanské besedy v Pardubicích 1862 - 87, vyd. 1888. Josef Sakař, Dějiny Pardubic n. L, I. díl, vyd. 1920.
Jan Tichý, Sokolská myšlenka (ve Sborníku ke 130. výročí založení TJ Sokol Pardubice, vyd. SOkA Pardubice 1993, s. 73 - 76). Kronika TJ Sokol Pardubice (výpisky Bohuslava Wagnera).

FOTO:
1) Hrob M. Hamatra - foto J. Janiš
2) Matěj Hamatr - reprofoto J. Janiš
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem