Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Pardubičtí zpěváci
Pardubice za mých studentských let měly to štěstí, že v nich žilo mnoho výborných zpěváků. Snad to byla štastná náhoda, ale spíše také umění nalézt a vychovat takové zpěváky. Jen namátkou vzpomínám jmen jako Ing.Votke, Ladislav Kohoutek, V. Hobert, Netík, Krupař, M.Kavková, M.Šedivcova, Renetová, Kindlová, Zahálková a j. Ti všichni se rekrutovali ze zpěváckých spolků Pernštýn, Ludmila, Suk, Okteto, chrámové hudby profesora J.Císaře a Josefa Pražáka z kostelíka Jana Křtitele. To byla vlastně pěvecká konzervatoř Pardubic. A jací to byli hudebníci, kteří stáli v Čele: Pr.Michálek, Ant.Vendl, Jan Koller, Pr.Voves, Jar.Lautner, Jan Douša ...Vzpomínám na zpěváčky spolek Pernštýn. Tam pevnou rukou vládl sbormistr Ant.Vendl. Jeho podání Foersterových sborů bylo nedostižná ... Za jeho působení spolek dosáhl největších úspěchů a jeho éra jest taká poznamenána „králem" pardubických zpěváků tenoristou Otou Bartošem. Jeho lyrický tenor dovedl dáti celému mohutnému sboru osobitou barvu a lahodnost, a s ním dosahoval spolek úspěchu všude, kde působil. Pod těmito vlivy vyrůstaly nové a další talenty. Byla by to pěkná přehlídka sólistů, odchovaných v pardubických zpěváckých spolcích. Bohatý pardubický kulturní život dával příležitost růstu všem místním umělcům a výborní pianisté Jar.Lautner, J.A.Pzyfi, Dr.Vozáb, Jiří Hanzlík, A.Oepelka, Karéskové-Putnová, Slonková, Kostelecká, L.Lebedová a j. je výborně podpořili při jejich koncertech. Byli jsme pyšni na pardubického Hanuše Theina z HD v Praze v roli Kecala a Bartola v Lazebníku sevillském, což byl vrohol operního herectví a mimiky. Vzpomínám na Četná vystoupení národního umělce Zdenka Otavy, jehož otec byl v Pardubicích učitelem a proto Zdeněk rád do Pardubic zajížděl zpívat. Při jeho koncertu s Oktetem jsem pochopil, že nestačí mít jen hlas od přírody, ale že Otavův hlas je něco tak mistrovsky postaveného, co se vymyká normálnímu zpívání. Za přispění Pardubáka Fr.Bartuňka, pozdějšího sólisty olomoucké opery, se mi a Jar.Jelínkovi, dalšímu pardubickému barytonistovi, podařilo dostat k Otavoví, a ten se ujal našeho vyučování se vší učitelskou vášnivostí. Prozradil nám všechny ty taje a kouzla své ho obdivuhodného umění a jemu vděčím za vše, Čemu jsem se ve zpěvu naučil* Snažil jsem se dělat mu svým zpěvem dobrou reklamu.
Z dalších Pardubáků vzpomínám i na dirigenta Národního divadla Jana Husa Tichého, který mě doprovázel na klavír při studentském majáles v Pardubicích v arii Eugena Oněgina. A tato opera byla pro něho osudová, protože jí se definitivně při premiéře v Národním divadle uvedl jako dirigent, kterého kritika vynesla mezi přední umělce Národního divadla. Při rozmluvě v Teplicích mi řekl, že rád na Pardubice vzpomíná, vzpomněl na své mládí a naše vystupování. Pod taktovkou Ant.Vendla měla v Pardubicích svůj první operní křest v Bendlově opeře „Starý ženich" v úloze studenta Hovory i pozdější Členka ústecké opery Karla Janečková. To byl rok 1941.
V roce 1946 jsem odešel z Pardubic do Teplic a se mnou i „Sukačka" Božena Brandová, později Smržová. V novém prostředí jsme pokračovali v pěvecké dráze, nastoupené v Pardubicích, a zase to byli Pardubáci, kteří zde byli v Čele kul tury i Šéfem teplické filharmonie byl Miloslav Bervíd, rodák z Přelouče, který studoval v Pardubicích, a dirigentem byl i Pardubák Miroslav Lebeda, pod jejichž taktovkou jsme v Teplicích a v městech Severočeského kraje zpívali Často i s předními zpěváky Národního divadla v Praze. Vzpomenut dalších významných zpěváků-Pardubáků, Členů ND v Praze . Vlasty Urbanové a Viktora Kočího, se kterými jsem se v Teplicích setkal a zavzpomínal na staré Pardubice. Skoda, že se dříve nikdo nenašel, kdo by uspořádal koncert těchto význačných umělců, v němž by pardubičtí umělci, i roztroušeni po různých městech republiky, projevili svůj stálý vřelý vztah ke svému městu.
Přál bych Pardubicím, aby 1 dnešní nová ára se mohla chlubit stejně výbornými zpěváky, a hlavně, aby se našli takoví, kteří by je dovedli objevit a vychovat.
