Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Československé legionářské sbory
V 1. SV. VÁLCE VE FRANCII, ITÁLII A V RUSKU. OSUDY NěKTeRÝCH
LeGIONÁŘŮ Z OKReSU PARDUBICe V LeTeCH 1914 – 1920 A V OBDOBÍ
Let 1921 – 1948.
Československé legionářské sbory z doby první světové války vznikaly už od srpna 1914 ve Francii a v carském Rusku, v Itálii definitivně od r. 1917. Šlo o dobrovolné vojenské jednotky, většinou pěší pluky, které se nazývají střelecké (např. 1. střelec. pluk Mistra Jana Husa v Rusku). Odhaduje se, že v r. 1918 a ještě v r. 1919 bylo v těchto zemích kolem 80 tisíc čsl. legionářů. K legionářům se později počítali také ti čsl. vojáci, kteří se zúčastnili protiválečných vzpour (např. povstání části námořníků v boce Kotorské, dále čsl. dobrovolníci, kteří bojovali po říjnu 1918 o Těšínsko a konečně ti, kteří vedli boje proti vojákům Maďarské repuliky rad v r. 1919 na Slovensku. V letech 1914 – 1920 zahynulo (padlo, stalo se nezvěstnými, zemřeli po zranění a na následky nemocí, bylo popraveno) něco přes pět tisíc čsl. legionářů.
Z okresu Pardubice (soudní okresy Pardubice, Holice a Přelouč) pocházely stovky legionářů, někteří v boji za osvobození Čechů a Slováků a vybojování čsl. samostatného státu položili své životy. Ze studia literatury a jiných dokumentů lze vyčíst, že v letech 1914 – 1920 a pak v letech 1938 – 1945 zahynulo na 80 legionářů z pardubického okresu. Čsl. legionářské sbory – podle toho, ve které zemi bojovaly – mají své specifické rysy. Nejvíc se týkají čsl. legií v Rusku, které bojovaly po boku carské armády v letech 1914 – říjen 1917 a pak o ovládnutí železniční tepny, tzv. sibiřské magistrály od jara 1918 do podzimu 1920. Tzv. čsl. ruských legionářů bylo nejvíce, ke konci r. 1918 a poč. r. 1919 na 60 tisíc. Ve Francii, kde se čsl. legie – jak už řečeno – formovaly od srpna 1914, vznikla čsl. relativně samostatná vojenská jednotka s označením rota Nazdar (podle sokolského pozdravu) a byla utvořena z dobrovolníků – krajanů usazených ve Francii před 1. sv. válkou. Šlo o dělníky a řemeslníky (krejčí, staveb.
dělníci apod.). Rota Nazdar byla nasazena (jako součást francouzské cizinecké legie marocké) do bojů na počátku května 1915 v sevz. Francii v okolí města Arrasu a utrpěla těžké ztráty. Z okresu Pardubice tu 9. května 1915 padli dva její příslušníci, Karel Bezdíček (1888) ze Sezemic, pův. pov. krejčí, a František Rais ze Živanic. K. Bezdíčkovi postavili legionáři z pardubického okresu a občané Sezemic kamenný pomník v r. 1925. Jeho jméno je uvedeno v názvu ulic v Pardubicích a Sezemicích. Jméno Františka Raise je uvedeno na pomníku obětem první sv. války v Živanicích (na prvním místě v seznamu padlých). Rota Nazdar – Karel Bezdíček byl praporečníkem této roty – přestala po květnu 1915 jako relativně samostatná čsl. jednotka existovat. Nová legionářská vojenská jednotka ve Francii vznikla pak až na konci r. 1917 a definitivně na jaře 1918. Šlo o vojáky 21. a 22. čsl. střeleckého pluku, kteří byli nasazeni do bojů ve východní Francii v oblasti měst Vouziers a Terrone na podzim r. 1918. Padli zde: Josef Danihelka z Labětína (dnes součást Řečan n. L.), který padl 21. 10. 1918 u městečka Sugny (Ardeny), dále František Hon z Krasnice – padl 24. 10. 1918 u Vouziers a Jan Jirout z Vysoké n. L., který padl 19. 10. 1918 u města Auve. Největší čsl. vojenské hřbitovy ve Francii z let první a druhé světové války jsou u La Targette (severovýchodní Francie) a u Vouziers. Město Vouziers je uvedeno na pardubickém hřbitově na památníku Hrob v dáli, který tu byl vybudován v r. 1928 architektem V. Vetešníkem a sochařem J. Vávrou z Přelouče.
Na jednom z pylonů zmíněného památníku Hrob v dáli je uveden i název Doss Alto. Jde o vrch, kde došlo 21. září 1918 k největším bojům, mezi čsl. italskými legionáři a vojáky centrálních mocností. V Itálii na různých místech zahynulo ze soudních okresů Přelouč a Holice celkem sedm bojovníků za naši svobodu v první světové válce. Ze soudního okresu Přelouč to byli Josef Šolta (1890), který zemřel v nemocnici v Padově na zápal plic 7. 12. 1918, a Jan Brázdil (1887) z Tupes, který zemřel v nemocnici v městě Perugia 16. 9. 1918. Ze soudního okresu Holice to byli František Pinkas (1894) z Ostřetína, František Polák (1873) z Velin – zahynul po úrazu způsobeném vojenským vozidlem 6. 11. 1918 v Ravenně. Dále Jan Bačina (1895 Ostřetín), který zemřel v Torně v červnu 1919 (sebevražda), Karel Páral (1897 Holice) – zemřel v nemocnici v Budapešti 4. 9. 1919 a Jaroslav Málek (1894 Hoděšovice), který byl veden od května 1919 z bojů na Slovensku jako nezvěstný.
Jak výše uvedeno, početně nejsilnější byly čsl. legionářské sbory v Rusku (Rusko carské, pak Rusko po březnu 1917 a dál Rusko sovětské po 7. listopadu 1917). Na rozlehlé ruské zemi zahynulo v letech 1914 – 1920 celkem 61 československých legionářů, z toho ze soudního okresu Pardubice 31, z Přeloučska 16 a z Holicka 14 mužů. Jejich hroby najdeme blízko městečka Zborova – hromadný hrob ve vesnici Kalinivka (dnes součást Zborova na západní Ukrajině).
Zde jsou pohřbeni dva legionáři pocházející z Pardubic. Karel Mazánek a Jaroslav Novák (padli u Zborova 2. 7. 1917). Toho dne zde padl také Vlastimil Plšek z Dašic, střelec 6. roty 1. pluku. U ukrajinské Bachmače zahynul v březnu 1918 Rudolf Beran z Rosic n. L., raněn zde byl František Košťál ze St. Ždánic, který pak na následky zranění zemřel v polní nemocnici v Bělgorodě 14. 3. 1918. V ruských městečkách a městech jako jsou Serdobsk, Samara, Lipjagy, Syzraň, Kazaň, Jekatěrinburk, Miass, Zlatoúst, Čeljabinsk, Omsk, Nižně-Udinsk, Nikolsk Ussurijskij, Vladivostok a ještě dalších najdeme hroby nebo památníky padlých čsl. legionářů z pardubického okresu, jako byli Bohumil Koblížek, Josef Vinař, František Jasanský, František Kmoníček, Karel Profous, Alois Blažek, Josef Voženílek, Rudolf Falta a řada dalších, kteří padli v boji, zemřeli na následky zranění a nemocí, byli popraveni na základě rozsudků rakousko-uherských polních vojenských soudů a pod.
S některými jmény výše uvedenými se setkáme na pomnících a památnících v městech a obcích okresu Pardubice, např. v Pardubicích (pamětní desky na zvonici na náměstí Republiky), v Rosicích n. L., v Popkovicích, v Mněticích, v Srchu a ještě jinde.
Samostatnou kapitolu v historii legionářského sboru tvoří ti legionáři, kteří přežili všechny boje a útrapy vojáka v poli a vraceli se postupně v r. 1918, 1919 a 1920 do vlasti. Někteří z nich se vrátili ke své původní profesi (učitelé základních a středních škol, dělníci, samostatní řemeslníci, živnostníci, rolníci apod.), jiní se hlásili do vznikající čsl. armády, do řad četnictva a do jiných státních služeb (železniční zaměstnanci, poštovní zaměstnanci). Někteří z legionářů pocházejících z pardubického okresu a z těch, kteří se sem přistěhovali, byli v době voleb do městských a obecních zastupitelstev voleni do těchto samosprávných orgánů a podíleli se na budování života v ČSR v letech 1918 až 1938. Někteří z nich se v letech 1938 – 1945 účastnili protifašistického národně osvobozeneckého boje za druhé světové války. Jmenujme z nich např.
– Bernášek František (1890)
– Narozen v Praze, v době druhé světové války žil v Pardubicích. Zatčen pardubickým gestapem v říjnu 1944 pro výrok proti nacistické moci. Vězněn ve věznici v Gollnově, zahynul po pochodu smrti u města Stohm 7. 2. 1945. Původním povoláním obchodní příručí, do čsl. legií v Rusku vstoupil v srpnu 1917, sloužil u 8. střel. pluku.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2009, číslo 5-6.
