Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Marie Horáková-Záleská (1911 - 1989) a její boj proti totalitám

obrázek k článku Motto:
„Paměť a obraz českého života válečných let byly tak znetvořeny, že škraloupem polopravd, pečlivě osnovaných legend a křiklavě pomalovaných nástěnek pravá tvář doby stěží prosvítá.“
Václav Černý, Pláč Koruny české, Paměti 1938-45, Brno Atlantis 1992 Marie Horáková (nar. 12. 11. 1911 v Pardubicích-Svítkově, zemř. 17. 3. 1989 v Pardubicích dcera Josefa Horáka ze Svítkova, úředníka firmy Prokop, a Marie Habartové, absolventka pardubické Vesny, zdravotní sestra a písařka na stroji, dobrovolná pracovnice první pardubické organizace pozůstalých po obětech nacismu „Sjednocení“ a později Svazu národní revoluce v Pardubicích sepsala roku 1945 elaboráty o své odbojové činnosti za druhé světové války (jeden rozsahu 3 s. strojopisu, druhý kratší o rozsahu 1 a půl s.). Oba mi laskavě zapůjčil ke studiu z její pozůstalosti p. Radovan Píša z Pardubic, jemuž tu srdečně děkuji. Oba materiály se dobře doplňují a o jejich správnosti se lze přesvědčit svědectvím dalších odbojářů (např. Vladimíra Šuka a mjr. Franjo Aubrechta), uložených též v soukromém archivu p. Píši. Pokusme se tedy nejdříve zrekonstruovat činnost Marie Horákové za války.

I.
Začátek nacistické okupace s příchodem wehrmachtu zažila M. Horáková ve Dvoře Králové jako ošetřovatelka v židovské rodině Karla Breuera. Podnik árizovali Němci a ona se vrátila k rodičům do Pardubic. Otec Josef Horák ji zasvěcoval do odbojových prací ÚVODU (=Ústřední vedení odboje domácího), jehož časopis V BOJ pomáhala Marie hektografovat a šířit. Na příkaz gen. A. eliáše 1/, s nímž styk zprostředkoval Bedřich Matura a jehož navštívili otec Horák s dcerou v jeho bytě v Praze, zařídil J. Horák 2/ Marii zaměstnání na pardubickém letišti. Marie nebyla přijata jako úřednice (neměla požadovanou znalost němčiny) a nastoupila tedy jako dělnice u stavební správy letiště (BAULeITUNG DeR LUFTWAFFe PARDUBITZ). Byla tu nejdříve zaměstnána na zácvik od 17. října 1939 bezplatně po dobu 6 týdnů, potom – až do 20. prosince 1940 – za plat 3,40 K za 1 hodinu. Českých dělníků tu pracovalo málo, vedoucími tu byli dva Češi – Vladimír Šuk z Pardubic a Jan Kříž z Teplic. M. Horáková byla pověřena výběrem dělníků na stavební práce. Přijala asi 85 lidí (z pardubické Karantény, Popkovic, Čepí a Máteřova), většinou známé „nemakačenky“. Tito vybraní dělníci začali na pokyn J. Horáka sabotovat práci (krádeže nebo ničení stavebního materiálu – cihel, vápna, cementu, prken, elektrovodičů, železných a betonových rour, kamene, skla, benzínu, uhlí, nářadí atd.). Dělníci nepracovali, v lese hráli karty, spali v boudách. Nebyly dodržovány příkazy z kanceláře podniku, jež sídlila v Pardubicích v budově banky UNION a u soudu. M. Horáková – jak sama uvádí – psala neoprávněně dělníkům pracovní hodiny i za promeškané dny a za přesčasy, někteří z nich přicházeli do práce jen v pátek, tj. v den výplaty. Pro letiště jezdilo denně 20 – 30 nákladních aut (firma Hladíková, Pauk a ČSD). Některá auta přijížděla prázdná, přivezený stavební materiál se často ničil, rozbíjel, zahrabával atd. Vše však bylo účetně kryto. M. Horáková vydávala zaměstnancům propustky pro vyvážení materiálu za brány letiště na soukromé stavby a účely. Už v železničních vagónech z nádraží byl často materiál ničen (porcelán, kamna, roury, el. zařízení atd.) Byly falšovány dodací listy, zdržovány objednávky, jízdy se zdržovaly umělými defekty a falšována byla i kalkulace. Šlo o sabotáže velkého rozsahu…
Již v prosinci 1939 byl J. Horák zatčen a Marie vyslýchána na gestapu. Oba byli propuštěni pro nedostatek důkazů. Marie se vrátila „do práce“ na letišti. Většina jejích nadřízených pocházela z Vídně, podobně jako velitel letiště mjr. Grosse, bauleiter Kluge a Oberbauführer Weigant. Tito byli upláceni na podzim husami, drůbeží aj. potravinami, aby přivírali oči. Přesto M. Horáková musela třikrát místopřísežně podepsat, že nebude sabotovat. V únoru 1940 musela přepsat účetní doklady německy, přičemž některé doklady zničila úplně. Když hrozila rizika kontroly chybějícího materiálu, založila požár dřevěné boudy, v níž byla umístěna letištní kancelář. Shořely tak nákresy o kanalizaci, el. vedení a ústředním topení letiště. Horáková odcizila kulaté razítko letištní správy s říšskou orlicí a falšovala podpisy na účty českých firem. Šlo o účty za práce špatně vykonané nebo vůbec neschválené. Byly znehodnoceny 2 vagony cementu, 250 kg hřebíků bylo rozdáno zaměstnancům, dřevo (fošny), kulatina i prkna se spalovaly na hranicích, u nichž se ohřívali dělníci. Na letišti pracovalo mnoho českých firem (Bezecný, Hořeňovský, Svoboda, Veselý, Pytlík, Myška, Bartoň, Černý, Havrda, Machýtko aj.). Uvedené firmy většinou napomáhaly sabotážím. M. Horáková zejména chválí firmy Hladíková a Pauk, jež nezradily ani při vyšetřování. 15. března 1940 (v den 1. výročí nacistické okupace) zničila noční vichřice 38 letadel. Horáková toho dne odcizila stavební plány letiště a jednu letec kou fotografii letiště a předala je otci. Stavební inženýři oslavovali ten den na Kunětické hoře a nemohli s určitostí říci, kde zanechali plány. J. Horák byl znovu zatčen 19. dubna 1940. Zemřel po 9 měsících mučení a samovazby v Bautzenu (Budyšín) 6. 11. t. r. Jeho dcera Marie byla osmkrát u výslechů a byla až do konce války pod policejním dozorem. Neměla nárok na zvýšení platu a platební postup. Její otec byl usvědčen svým podřízeným dělníkem Krpatou ze Svítkova za šíření letáků a časopisu V BOJ.
Inventura v říjnu 1940 dopadla na letišti velmi špatně – chybělo 500 tisíc cihel, 165 metrů krychlových dřeva, 350 kg hřebíků, množství vápna, cementu, el. lamp, kamen, porcelánu atd. K velkým ztrátám došlo i při stavbě náhradní Petrolky u Srnojed a při zamaskování hlavního závodu. 3/ Vítr špatně provedené maskování zničil a práce se musely opakovat.
Situace na letišti se pro M. Horákovou stálými výslechy a vyhrožováním stala neúnosnou. Po smrti otce (v listopadu 1940) ztratila zájem i motivaci pokračovat na letišti. Ukryla se v Nasavrkách, kde jí majitel lomu Čeněk Hochman nabídl místo. Zde se scházela při poslechu zahraničního rozhlasu u p. Košťála od soudu s tamní odbojovou skupinou. Ta však byla vyzrazena a M. Horáková se vrátila do Pardubic. Po několika měsících nezaměstnanosti (neměla být přijata z příkazu gestapa žádnou českou firmou a nesměla se až do konce války vzdálit z okresu Pardubice) byla pracovním úřadem na přímluvu V. Šuka přijata ke stavební firmě MeIeR z Broumova, která v Pardubicích prováděla práci pro tzv. HeeReSBAUAMT. Zde pokračovala v sabotážní práci (ničení materiálu, krádeže nákladních listů, zdržování dodávek, pálení udavačských dopisů). 8. listopadu 1941 byla okamžitě propuštěna. Další 4 měsíce nezaměstnanosti se ukrývala ve Vysokém nad Jizerou. Pracovníci Arbeitsamtu v Pardubicích pp. Lohniský a David ukryli její pracovní kartu. Ve Vysokém navlékala korále a pomáhala v tkalcovně, odbojově spolupracovala s policejním strážmistrem Bohumilem Křížem z Prahy a listonošem Karlem Mařatkou z Vysokého. Podávala jim zprávy o letišti a armádě v Pardubicích, dodávala prádlo a cukerín pro ukrývané osoby na horských chatách, znala dobře místo pro nerušený přechod do tzv. Sudetengau. Propustky přes hranice jí obstarával V. Šuk z Pardubic, ten ji často i doprovázel, protože hovořil perfektně německy. Ze Sudet podávala zprávy plk. Taclovi do Pardubic. 4/ Předala mu i plán maskování pardubické Petrolky. V únoru 1942 ji pracovní úřad v Pardubicích přidělil jako úřednici do zbrojního oddělení (Waffenmeisterei) znovu na pardubické letiště. Na letišti pracovalo tehdy již více Čechů pro odbojovou skupinu J. Tacla a F. Aubrechta (OBRANA NÁRODA). Horáková tu pokračovala v sabotážích (ničení nářadí a zbrojních součástek, vypouštění benzinu a oleje z nádrží, zaměňování dodacích listů). Byla špehována 1 rok K. Biemanem ze Dvora Králové a třikrát na jeho udání vyslýchána na gestapu. Byl jí zakázán přístup do dílen. Lékař dr. Z. Rosenberg z Pardubic kryl zdravotně její cesty do Krkonoš. Na letišti spolupracovala s Jaroslavem a Vladimírem Šukovými, K. Bulíčkem z letiště v Chrudimi (členem Taclovy skupiny), s Bohumírem Poláčkem (hospodářským správcem letiště) a Karlem Porubou, vrch. dozorcem finanční stráže v Olešnici, spolupracovníkem mjr. Aubrechta.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2009, číslo 5-6.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem