Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Ohlasy sedmileté války v našem kraji
Před 236 lety se stal náš kraj dějištěm jedné bitvy, války vedené v letech 1756-1763 se střídavými úspěchy mezi Rakouskem a Pruskem a ukončené roku 1763 mírem v Hubertsburgu v Sasku. Válka, která stála mnoho obětí a lidských životů, znamenala pro nás definitivní ztrátu Slezska a Kladska. Bitva, která se odehrála mezi Holicemi, Ostřetínem a Velinami byla jen malou episodou, která však přinesla do našeho kraje bídu a utrpení, zvlášť pro obce, které byly dějištěm tohoto válečného dramatu. Jak k ní došlo?Když pruský král dobyl Svídnici, vyrazil na Moravu k Olomouci, kterou chtěl také dobýt a porazit rakouského maršála Leopolda Dauna, který se stal po Karlu Lotrinském vrchním velitelem rakouské armády. Avšak rozvážný a opatrný Daun se snažil střetnutí s Fridrichem vyhnout. Mezitím se ale gen. Laudonovi podařilo u Olomouce 30.6.1758 přepadnout a zajmout pruský transport a ukořistit velké množství munice, proviantu a peněz. Mělo to být přes 3 700 vozů: při tom padlo na 2 000 Prusů a 700 jich upadlo do zajetí. To přimělo Fridricha, aby od obléhání Olomouce upustil a aby táhl zpět do Čech přes Poličku, Litomyšl, Vysoké Mýto ku Hradci Králové. U Ostřetína zastoupilo mu cestu rakouské vojsko pod velením generála Buková, který sem přitáhl od Libčan. K bitvě došlo 12.7.1758 mezi Ostřetínem, Holicemi, Velinami a i u Borohrádku. Generál Bukov však Prušáky nedokázal zadržet, ustoupil k Pardubicům a tak uvolnil Prusům cestu do Hradce. Zároveň s generálem Bukovém dorazil k Holičům generál Laudon a v menších šarvátkách se střetnul s pruským vojskem v lese u Ostřetína, na kopci Horanek u Ředic, u Roveňského rybníka, u Komárova a kde mohl, působil Fridrichovi nepříjemnosti, tomu Fridrichovi, kterému kdysi nabízel své služby, ale byl jím odmítnut s tím, že se mu nelíbí jeho tvář.
Prusové zanechali po sobě zkázu, loupili, plenili, jejich řádění je vylíčeno v holické pamětní knize: "Bitva vyhnala téměř všechny obyvatele z naší obce do lesů, kdo mohl co odstranit, to na vozích k lesu odváželi, srdnatější pak doma zůstali. Prajsové hrnuli se do Holic právě ten den po hlučném pouti, jenž vždy tu neděli po Navštívení P. Marie připadá. Ti zlí hosté, když obyvatelů doma nezastihli a snad skrze to zprotivení od naší armády, všechno vyrabovali, dobytek, šatstvo, kde co napadli pobrali a když doma žádný natrefen nebyl, i ona, dveře a co tu bylo zkazili. Tu noc také vesnici Ostřetín zapálili, která také shořela. Král pruský tehdy nocoval na staré poště, zatím co vojáci kostel, faru vyplenili a starými knihami z rathouzu topili." (V Ostřetíně shořel kostel a zvony se roztavily a v Rovni byl kostel vydrancován). V dašické kronice obecné školy je zaznamenána potyčka 500 pruských husarů na náměstí s rakouskými, pruští ale po pětihodinovém boji zvítězili a faru a obydlí měšťanů vyloupili. Po skončené bitvě pruské vojsko postupovalo přes Chvojenec, Býšť k Hradci, který obsadili a jak bylo jejich zvykem, zle zde hospodařili. Mezitím rakouské vojsko přitáhlo k Pardubicím a odtud vytáhlo k Libčanům a Hradci. Fridrich, který měl již málo munice, po krátké půtce 28.7.1758 Hradec opustil a odebral se zpět do Slezska. Přispěla také k tomu zpráva, že Rusové se dali na pochod k Odře a do Slezska. Fridrich, aby tomu zabránil, proti Rusům vyrazil a utkal se s nimi 26.8. ve vítězné bitvě u Zorndorfu.
Odchodem Prusů však utrpení obyvatel neskončilo, lidé, kteří před válkou utekli do lesů, našli svoje domy po návratu vypleněné, beze všech životních prostředků, úroda na poli zničená, dobytek odveden. Pisatel dašické kroniky si stěžuje "ostatně byly doby tyto pro pokojné obyvatele dosti krušné, daně byly veliké (zavedena daň z hlavy), drahota nesmírná a některá léta i suché neb vlhké počasí osení na poli zničilo a co zbylo, z toho se musela část odvádět do vojenské zásobárny. Korec žita stál tehdy 19. července 17 zlatých rýnských, peníz za tu dobu neslýchaný."
V článku je zmínka o Rovenském rybníku. Na místě dnešní obce Rovensko býval rybník, založený v 15. století. Při potyčkách s Prusy roku 1758 se v něm utopilo mnoho Prusů, takže se voda zkazila a ryby lekly. Rybník byl proto vypuštěn a na jeho místě vznikla bažantnice, kterou opatroval panský myslivec. Pro myslivce byla vystavěna myslivna, která dostala později čp.1. V době josefínské kolonisace byla bažantnice zrušena a takto získaná půda přidělena pruským (kladským) emigrantům. Novou ves, která dostala jméno Trauerdorf (Rovensko) založilo v roce 1782 devět rodin z Kladska a ze Slezska. Panský myslivec musel svoji myslivnu opustit a byl prý proto velice smuten a plakal. Když to viděl přítomný vrchní pardubického panství Štěnička, měl prohlásit: " Když ten náš myslivec pláče a je tak smuten, bude se tato nová obec jmenovat Trauerdorf ( Smutná obec )". Obec měla také svou pečeť, na které byl uprostřed plačící myslivec opřený o pušku a nápis Gemeinde Trauerdorf. První osadníci - řamilianti podle pozemkového kolonisační knihy byli: čp.1 bývalá myslivna Frant. Aszmann, čp.2 Josef Lux, čp.3 Josef Klinke, čp.4 Frant. Beck, čp.5 Ant. Hofmann, čp.6 Petr Pek, čp.7 Ignác Winke, čp.8 Frant. Schlimann a čp.9 Frant. Winke. Všichni dostali přiděleno do dědičného nájmu 40 měřic půdy z rovenské bažantnice a komárovského rybníka.
