Zveme Vás

21.04.2024 07:50

Alejí klenů kolem rybníků

Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.04.2024 07:55

Meandry Struhy

Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 07:50

Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj

Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.04.2024 08:35

Zřícenina hradu Rýzmburk

Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

04.05.2024 14:00

Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie

Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč

Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.

Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).

A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.

Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.

typ akce: Výlety do historie

Kategorie aktualit

Archiv aktualit

Jak korunní princ Rudolf Zabloudil na parforsním honu v Pardubicích

(Ze vzpomínek J.Pírky - 2.část) Otevíráme podruhé modrý sešit vzpomínek výborného pardubického fotografa Josefa Pírky /1861 -1942/ , abychom si z něj přečetli na s.45-52 zápis pořízený JUDr.Miroslavem Mládkem 23.listopadu 1941 o návštěvě korunního prince Rudolfa (1858-1889) a jeho manželky korunní princezny Štěpánky Belgické /1864-1945/ v Pardubicích roku 1881.1) Vyprávěč Josef Pírka se hned v úvodu mýlí, pokud klade návštěvu obou manželů do let 1878-79. "Roku 1878-79 ? roznesla se zpráva, že korunní princ Rudolf a korunní princezna Štěpánka přijedou do Pardubic na parforsní hony. Nadešel den, kdy veškerá aristokracie očekávala příjezd manželů z Prahy. Od rána byl va městě mimořádný ruch, najen mezi šlechtou, taktéž mezi obyvateli města Pardubic a okolí. V tom čase ležel zde posádkou husarský pluk hraběte Radeckého č.5. Bohužel, já ještě nebyl ozbrojen momentní komorou, abych mohl učinit jednotlivé snímky. S mým milým přítelem malířem Františkem Štreiblem, malířem koní, zúčastnili jsme se jako přihlížitelé očekávání korunního prince. Cesta korunního prince byla víceméně inkognito, přesto se špice /úřadů/ dostavily. Proti nádraží v hotelu Doskočil sjížděly se šlechtické ekvipáže. Taktéž přijel bývalý poštmistr baron Kraus.2) Jeho krytý landauer zůstal stát před východem z nádraží. Hrabě Heinrich Larisch 3) jako master objevil se u východu, oblečen již v dresu honebním a ptá se kočího, čí je to povoz. Kočí odpoví: Barona Krause. Larisch pln rozechvění pronesl slova rozhořčení: "Můj vůz nepřijede! Já povezu korunního prince! a nepřeji si aby byl vezen v krytém kočáře. Chci, aby korunního prince obecenstvo vidělo." Ihned vůz barona Krause odjel a předjel otevřený kočár hraběte Larische. U hlavního východu po obou stranách stála četa Sokola pod náčelníkem Josefem Urbancem, učitelem tělocviku na reálné škole a cvičitelem Sokola.
Nastal velký ruch, neb dvorní vlak právě přijel. První se objevil korunní princ, oblečen v honebním dresu, v cylindru, červeném kabátě a krátkém žlutém svrchníku v doprovodu hraběte Heinricha Larische a korunní princezna v doprovodu kněžny Kinské z Heřmanova Městce. 4) Bratr náčelník Urbanec hlásí korunnímu princi počet Sokolů, korunní princ mu podává ruku a ve své řeči se vyptává na sokolskou jednotku. Vřele se s ním rozloučil a s úklonou usedá do kočáru s hrabětem Larischem. V druhém povozu kněžny Kinské usedá korunní princezna Štěpánka a další veškerá šlechta triumfální volnou jízdou doprovázená provoláváním slávy obecenstva jede do šlechtického kasina.
Stanovený meet byl závodiště. Já ihned od dráhy s přítelem Streiblem jsme se odebrali na závodiště, kde již bylo soustředěno koňstvo, připravené k honu. Po chvíli se objeví hetzmistr Peck 5) s viperiny a smečkou psů. Důstojnický sbor celého husarského pluku již taktéž přijíždí, přichází vojenská kapela, která byla umístěna před tribunou. Je půl dvanácté, přijíždí šlechta k meetu. Při příjezdu korunního prince a korunní princezny Štěpánky vítá hudba císařské panstvo císařskou hymnou. Nadchází představování důstojnického sboru, již v sedle připraveného. Po dosti dlouhém meetu dá master znamení k vypuštění jelena. Po čtvrthodinové pause dal excelence Larisch trubkou znamení k vedení na stopu. Mezi tímto časem předjela kněžna Kinská s korunní princeznou Štěpánkou v lehkém kočáře k blízkému březovému háječku, aby odtud přehlédla celou krásnou honební společnost a scenérii. Mistr Peck vede psy na stopu, kde dříve uvedl psy ke kočáru korunní princezny Štěpánky. Byl to rozkošný obrázek, když celá smečka vítala korunní princeznu. I až na stupátko předními běhy se vtírali. Korunní princezna velice laskavě hladila jednotlivé psy. Co se odehrával tento děj, hnula se krokem celá společnost v popředí s korunním princem. Hrabě Mitrovský byl přidělen jakožto průvodčí ke korunnímu princi. Já kráčel v popředí poblíže korunního prince. Korunního prince společník, vedlejší jezdec, byl hrabě Zdenko Kinský z Chlumce.6) Byl v sedle na hřebci Granát. Při společné zábavě s korunním princem kůň hraběte Zd.Kinského byl ve velmi dobré náladě. Zdenko mu dával "žengle", aby se kůň vzpínal vysoko kupředu, byl to jux, špumprnákle. Při opakování těchto skoků Granát uvedl korunního prince do výborné nálady. Rudolf řekl Kinskému: "Du, mach keine Dummheiten, dass du hinunter fliegst!" Všiml jsem si toho a zapamatoval.
A když tato celá kavalkáda honební došla až ke stopě, a hon je již rozvinut, sešli psi na stopu zajíce, kde byl chaos a museli být psi odehnáni a teprve uvedeni na stopu jelena. Tomuto ději přihlížela korunní princezna. Odtud šel hon ke Svítkovu, stočil se k cukrovaru, přes Labe, a já pěšky přeběhl přes vory a dostal jsem se k labskému mostu. A tam již stál povoz s korunní princeznou a kněžnou Kinskou. Odtamtud byl čarokrásný pohled na celý rozvinutý hon, který šel směrem k Trnové. Odtamtud ke Kunětické hoře, přes Labe, na Sezemice k Holičům. Halali bylo u Ostřetína. Začalo se stmívat, a hebký, tichý deštík padal. Rozsvěcovaly se petrolejové lampy, a korunní princ nikde. Společnost již byla od halali v kasině. Korunní princ dosud nikde, ruch ohromný, jednotliví šlechtici sedali na koně ho hledat do Polabin. Při přechodu přes Labe u Kunětické hory zůstal princ osamocen. V tom velkém ohni honu přes Labe přebrodili všichni a korunní princ bez přiděleného průvodce zůstal zde sám. Rudolf nevěda si rady, kde by přebrodil, terén neznal, zůstal zpět a bloudil. Vracel se opět k Pardubicům. Už se stmívalo, mlha padala, potkal jdoucí selku a ptá se jí na nejbližší cestu do Pardubic. Ona odpověděla: "Ale vždyť oni tu cestu znají lip než já." Byli vysláni štolmistři ho hledat. Mezi nimi trenér od hraběte Zd. Klinského Oktavián Mastalier, který Rudolfa našel. O tom všem jsem již věděl a procházel jsem se na Zeleném u domu p. Budínského. 7) Lampy již svítily a pršelo. Zaslechnul jsem dupot kopyt od podkov dvou jezdců, přijíždějí od Bubenče Pernerovou ulicí a ejhle, v popředí promoklý korunní princ, který měl zvednut límec červeného kabátu a ostrým klusem za ním trenér Mastalier, jedou k hotelu Veselka a přímo na nádraží. Tam korunní princ poděkoval trenérovi Mastalierovi, předal mu koně a odebral se do pro něj připravené čekárny I. třídy. Prochází se samotinký po čekárně, po chvíli vyndá pouzdro na dutinky a zapálí si od ramenatého svícnu doutníky. O tom všem se šlechta v kasině dověděla a vše horempádem s korunní princeznou Štěpánkou odjíždí na nádraží do čekárny, kde korunní princ roztrpčen nad nezdarem jeho honu se s panstvem rozloučil a odjel dvorním vlakem do Prahy. Ačkoliv měl v úmyslu do Pardubic přijet na další hon, již nepřijel a měl v úmyslu poblíž Prahy zařídit hony".

Poznámky: 1) Jo
sef Sakař, Dějiny Pardubic n.L., díl /., s. 249 popisuje návštěvu Rudolfa a Štěpánky v Pardubicích ve dnech 3.-4.12. 1881 s ubytováním v Krausově domě
2) a odjezdem večer 4.12. do Kladrub nad Labem.
2) Josef baron Kraus ( 1810-1892 ), více o něm viz Zprávy KPP 1993, 6.7-8, s. 162 v pojednání dr. M. Bubna,
3) Hrabě Heinrich Larisch (1850-1918) byl mastrem pardubické honební společnosti v letech 1877 až 1913.
4) Kněžna Kinská z Heřmanova Městce = zřejmě Marie Anna Kinská, roz. Lichtensteinová (zemřela 1905 ), manželka Ferdinanda Kinského ( 1834-1904 ). Bývala patronkou pardubické honební společnosti (Lady Patroness).
5) Charles Peck, Angličan, v Pardubicích pobýval v letech 1877 až 1918, kdy se vrátil do Anglie.
6) Zdenko Kinský ( 1844-1932 ), vyhrál roku 1883 na hřebci Granát t.zv. Dámskou cenu, poprvé vypsanou 1863 (dnes se jezdí jako Memoriál Z. Kinského).
7) Albert Budínský byl v letech 1866-1906 majitelem domu čp.92 st.-46 n. na dnešní třídě Míru, nárožního s Pernerovou ulicí (měl čp.2 n. v této ulici). Viz J. Sakař, l.c, díl IV., s. 263.