Zveme Vás
22.05.2021 14:00
Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
12.06.2021 14:00
Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
04.09.2021 14:00
Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna
Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
09.10.2021 14:00
Komentovaná vycházka po Zámeckých valech
Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Výlety do historie
13.10.2021 18:00
Pardubice za Pernštejnů
Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách
typ akce: Hovory o Pardubicku
Archiv aktualit
Pardubické inzeráty – zdroj informací
Inzerát je krátké placené oznámení v novinách a v časopisech o nabídce a koupi. Z literatury je znám případ, kdy cenné informace získala jedna zpravodajská centrála pečlivým a systematickým sledováním inzerátů. Podívejme se tedy na Pardubice v roce 1924, tehdy totiž vyšla knížečka Pardubické inzeráty, vydaná v grafickém závodě J.Otto a Růžička.
Značná část inzerátů zachycujeme stav pardubického průmyslu. V Pardubicích působí tři továrny na stavbu mlýnů a již podle bohaté inzerce lze usoudit, že největší je továrna firmy Jos. Prokopa synové, chlubící se rokem založení 1870. Reklama dodává, že ve výrobním programu jsou také vodní turbiny a regulátory pro všechny vodní poměry. Je tu otištěn také inzerát firmy Hůbner a Opitz a poměrně nového, jen tři roky starého závodu, Bratří Machaňové a R.Vavřena. Stavby silniční a vodní zajišťoval inž.Karel Petráň a Fr.Hák. Meliorace, vodní regulace a geometrické práce nabízela firma inž.Vendelína Dvořáka. Eman Kraus inzeroval železné konstrukce stavební, ocelové rolety, pletivo, vrata a schody. Antonín Bareš a Jan Vocásek se představili jako majitelé slévárny železa a dodávali pekařské mlýnky, rošty, odlitky nejrůznějších součástek a náhradní díly.
Montáže a demontáže nabízela Východočeská kotlárna, svařovna a dílna pro stavbu aparátů pro chemický průmysl Fr.Kalivoda a spol. Specialitou závodu byly "tlakové nádrže pro bezpečné uložení benzinu s vyloučením požáru a výbuchu".
Rokem založení 1892 se chlubila firma A.Rainberg, strojírna a mostárna, která zajišťovala "železné konstrukce všeho druhu".
"Do všech koutů světa i do míst nejzapadlejších" inzerovala firma Jindřicha Francka synové, továrna na kávové náhražky. Specialitou byla "káva fíková Rosilka a známá perlová žitná káva Perola".Současně zjistíme, že další závody jsou v Chomutově a v Košicích. Známý pardubický perník vyrábějí v roce 1924 dvě velké továrny: Melartos a Mellekta a několik dílen menších. Melartos uváděl, že má číslo telefonu 16, byl založen v roce 1913, užívá chráněnou značku Hvězda a perník i marcipán vyrábí podle vzoru Norimberka. Chlubil se také výrobou kvalitních keksů, mandlového pečiva a nejrůznějších perníků. Pardubická perníkárna Mellekta - B.Schútz pouze "doporučuje své prvotřídní výrobky perníkové a marcipánové". Inzerát chudý a nevylézavý Naproti tomu Jan Langer v Pardubicích na Skřivánku nabízel "la pardubický perník, jakož i jiné marcipánové zboží nejlepší jakosti a za konkurenční ceny". Z potravinářského průmyslu se představili bratři Horákové "továrnou na zužitkování ovoce a zeleniny".
Průmysl chemický byl tehdy reprezentován Fantovými závody, které zaměstnávaly půldruhého tisíce osob. Kupodivu však inzerát nepodala továrna na látky výbušné v Semtíně, vzniklá v popřevratové době.
Průmysl byl vždy spjat s finančním světem. Velkou reklamou se představila Anglo-československá banka, chlubící se palácem projektovaným architektem Gočárem. Již tehdy měla devizové oddělení. V Pardubicích působila též Občanská záložna, upozorňující, že vznikla již v roce 1863 s podotknutím, že "na drobné úspory vydává vkusné domácí střádanky". Zastoupení v cizině nabízela filiálka Živnostenské banky v Pardubicích. Agrární banka se pochlubila, že má rezervní fond 90 miliónů korun, Všeobecná česká bankovní jednota se pochválila za vzornou službu s rezervním fondem 87 miliónů. Na ukládání peněz a jiných depozit v pancéřové pokladně /safes/ si ve svém inzerátu vzpoměla jen Česká komerční banka. V hotelu Sochor na Wil sonově ulici sídlila filiálka České průmyslové a hospodářské banky. Velmi podrobné informace o sobě poskytla Městská spořitelna. Upozornila, že "převody vkladů obstarává bez výloh ztráty úrokové". Veškeré bankovní obchody a prodej losů čsl.třídní loterie zajišťoval bankovní závod Ota Resch. Z dalších inzerátů se dovídáme o Elektrickém podniku Pardubic, Akciovém pivovaru, který vyrábí Porter a ten "lékaři s úspěchem doporučují pro chudokrevné, slabé a rekonvalescenty". Knihtiskárna V.Vokolek nabízela ještě také papírové sáčky všech velikostí a balící papír. Josef Franc v obchodním domě nabízel "americká kamna, včelařské a hospodářské nářadí a úplné výbavy pro nevěsty".
Hotel Koubek u nádraží měl 31 hostinských pokojů a pevné ceny. Telegrafia nabízela zvonky, telefony, transformátory a pod. Vína všeho druhu prodával F.Dašek na Masarykově třídě č.232. Moderní obleky šil Jan Kalista na Wilsonově třídě č.67. Byty, veřejné místnosti a kanceláře zařizoval František Svoboda, Smilova ulice 373. Navíc nabízel stálou výstavu nábytku a na skladě měl "křesla rozložitelná jako lůžko". Kartáče, štětky a košťata dodávala firma J.Černohous. Prodej kávy ve velkém i malém zajišťoval Julius Meinl na Wilsonově třídě. Mistrovský výrobek Ameriky, psací stroj Royal, dodával pouze Jan Dostálek v Živnostenských domech u nádraží. Velkořeznictví s chladírnou měl František Sochor. Továrnu na likéry vlastnil Alfréd Steiner. Továrnu na klobouky měl Václav Kudr na Husové třídě. Lázně Bohdadaneč "s úspěchem léčí nemoci svalů, nervů a kloubů". Hole vycházkové, turistické, sportovní a deštníkové vyráběl Alois Čupr a Viktor Glůckner v Pernerově ulici. V zámku se vyrábělo zboží sportovní, sáně, lyže apod. A konečně se představila veřejnosti také "jasnovidka, která nejlépe každému osud poví". Předpověď osudu bylo možno zaslat též písemně. Jako dnes ...
