Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Opevňovací práce v letech 1936 – 1938 a podíl pardubických firem na nich
Hrozba Hitlerova Německa byla v druhé polovině 30. let velice vážná. Proto čs. vláda přistoupila k budování pevnostního valu a na něm se podílely různé stavební firmy a pracovaly tam tisíce lidí. Jaký byl podíl pardubických firem? Stačí nahlédnout do publikace "Československé opevnění 1935-1938" od kolektivu autorů, které vydalo Okresní muzeum v Náchodě 1990. Mezi stavebními firmami, které u II. sboru realizovaly výstavbu lehkých opevnění v roce 1937-1938, byla i pardubická firma V. Alexa. Byly jí přiděleny dva úseky, a to G2-Zlatá Olešnice a G3-Babí. První z nich byl zadán firmě v červenci 1937 a měli tam postavit 31 objektů. Tyto také vybetonovali. V dalším úseku zadaném v červnu 1937 to bylo dokonce 53 objektů a i tyto byly vybetonovány. Vojenský stavební dozor měl u G2 velitele mjr pěchoty Josefa Hejla a G3 pak velitele mjr. pěchoty E. Doupovce.
V roce 1936 zadala vojenská správa i výrobu betonových ježků v počtu 26 tisíc kusů. Z tohoto množství zadala firmě VI. Alexa z Pardubic 3.000 kusů dne 6.8.1936. Tyto překážky byly později rozmístěny na Trutnovsku.
Betonový ježek měl původně sloužit jako protitanková překážka v linii lehkého opevnění vz.36. Byl poměrně levný, avšak na druhé straně málo odolný proti kulometné střelbě. Dělostřelba byla schopná tyto překážky zničit i na dlouhých úsecích. Navíc bílá barva překážek signalizovala průběh překážkové linie.
Mluvil jsem ještě s pardubickým pamětníkem, který pracoval na výstavbě mohutné pevnosti Hanička poblíže Bartošovic v Orlických horách. Připomínal skutečnost, jak se tehdy dodržovala technologie výroby betonové směsi, betonování a dalších postupů, jejichž cílem bylo dílo nejvyšší kvality.
Je tedy znám podíl pardubických firem na výstavbě opevnění a překážek. Ale ví někdo něco bližšího o firmě Alexa nebo je mezi námi pamětník stavby a výroby ježků? Linie betonových ježků v pohraničním pásmu. Jde o pohled z Orla na Chlupáče (jak je poznamenáno na rubu ). Před ježky jsou tmavé ocelové rozsocháče, které se naopak velice osvědčily, takže byly zavedeny v řadě evropských armád. Patrná je i linie dosud nedohotovených "řopíku" a v pozadí pak betonový srub.
