Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Dvě zapomenuté muzikantské osobnosti
Ve sbírkách Národního muzea v Praze pod signaturou IV.C.6. str. 165 je v hudebním oddělení uložena sbírka zpěvů církevních s názvem RORATE, kterou sepsal roku 1712 "měštěnín města Pardubic nad Labem" Jiří František CLAUDETIUS. V roce 1718 tuto sbírku přepsal úředník "JMC Pardub.panst."Antonín Felix. Je to 32 listů slušně kaligraficky provedených, částečně v próze a částečně ve verších. Tento zmíněný Jiří František Claudetius byl synem Františka Claudetiuse, který měl za ženu dceru Jana Mohelnického a od toho obdržel dům v někdejší Arnoštské ulici (dnes sv.Anežky České), rohový, který měl kdysi čp.2. V něm žil tedy jeden z pardubických huddebních skladatelů staré doby.Před 150 lety zemřel (v roce 1844) Jan VOSTŘEBAL, někdejší pardubický obchodník látkami, zdejší rodák z roku 1803. V jeho pozůstalosti se tehdy nalezla satirická píseň s názvem "Co sou páni, to sou páni..."
Původně byla přičítána jako autorovi přímo Vostřebalovi, ale byla nalezena i v písních hlineckého Jana Homolky, který si ji do svého zápisníku zapsal již roku 1783, tedy 20 let před narozením Jana Vostřebala. Jde tedy o píseň daleko starší, ale se vztahem na pardubický zámek. V roce 1859 byla část této satirické písně uveřejněna v článku J.V.Jaroše v "Obrazech života" str.153. Ve spisu Bóhmische Naturdichter v Praze v roce 1860 str.67, v článku Alfréda Waldaua je překlad této písně připisován autorstvím Janu Vostřebalovi. Omyl je zaviněn asi tím, že do svých prací si Vostřebal onu satirickou píseň zapsal a uvedl, že je opsána. Objevení u Homolky J.V.Adámkem zapříčinilo tuto záhadu.
Píseň "Co sou páni" je památkou lidových písní na selskou rebelii z 18.století, jak o tom psal Český lid, ročník X. Určitě pochází z východních Čech, což je patrno z jejího dialektu. Jan Vostřebal, samouk české poezie a jeden z našich tehdejších písmáků, upadl zcela v zapomenutí.
