Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Kapitoly z činnosti Společnosti pro rozvoj Pardubicka - 6. část
V dubnu 1993 jsme se sešli s ředitelem PARAMA ing. Pavlasem, který nás
informoval o intenzifikaci výroby, zejména mazadel, které mají vynikající kvalitu.
Na připomínku o nevhodném umístění závodu nás ujistil, že velká pozornost
bude věnována snižování negativních vlivů na životní prostředí. Zde je dobré
připomenout, že při zakládání dnešního PARAMA investor požadoval umístění
hned vedle dnešního starého nádraží. S tím naši radní, tehdy prozíravě, nesouhlasili
a povolili stavbu daleko od města na západním okraji katastru Pardubic,
dál nemohli. V červnu členy Společnosti přijal primátor Pardubic MUDr. Stránský v zasedací síni radnice a ujistil je, že město vyvíjí intenzivní snahu, aby se Pardubice staly sídlem vyššího územně-správního celku – VÚSC – opět krajským městem. To také bylo celoročně kličovým problémem, který Společnost intenzivně sledovala. Tehdy jsme v letáku Výchdočeský rozvoj otiskli schéma krajů z r.1950 a návrh Magistrátu Pardubic. Dle něj měl Pardubický kraj zahrnovat i okresy Kolín a Kutnou Horu. Dočkali jsme se až za 7 let, což svědčí o tom, že nové územní uspořádání mnoho příznivců nemělo a prosazovalo se velmi obtížně. Tomu opovídá výsledek, který není zejména pro Pardubický kraj příliš šťastný.
Společnost uveřejnila své stanovisko k vyšším územně-správním celkům: „V současnosti je pro rozvoj Pardubic a jeho spádové oblasti nejaktuálnější otázkou celostátně nevyřešená reforma veřejné správy a územního uspořádání. Společnost se domnívá, že současný systém samosprávy obcí, tj. prvního stupně započaté reformy, je nutno dokončit vytvořením vyšších územních celků (o krajích se snad politici báli nebo styděli mluvit). Jsou nezbytné ke kvalifikovanému řešení otázek širšího než obecného dosahu v rámci oblasti např. zdravotnictví, sociální péče, školství, kultury, životního prostředí (předpokládalo se, že v těch oborech se omezí či dokonce zruší ministerstva). Současná snaha vlády zpomalit tuto reformu je spíše projevem neochoty decentralizovat státní moc a snaha zachovat pobočky ministerstev v bývalých krajských městech (byly nově zřízené patrně z jednotlivých odborů zrušených krajských výborů, asi i se starými kádry). Návrat k bývalým, de facto v mnoha oborech stále fungujícím krajům, znamená také návrat k rozbujelé byrokracii nejpíše se starými „osvědčenými“ kádry... (Přestože se počet krajských úředníků rozrůstá, jej jich stále méně než bylo na bývalých krajských úřadech, ovšem nezredukovala se ministerstva a zachovaly duplicitně mnohé bývalé krajské orgány pod různými názvy.) Má-li tedy dojít k zavedení územních mezičlánků mezi obcí a státem a je-li počet dnešních okresů (75) pro vládu nezvládnutelný (již kolem r. 1985 jsme navrhovali zrušení krajů a ponechání jen okresů, doporučovali jsme to odzkoušet na okrese Pardubice), pak by měl počet celků odpovídat asi 1/5 počtu okresů. Takže návrh vládní komise na 13 správních území tomu odpovídá.“
Pokračoval boj o přeměnu VŠCHT Pardubice na univerzitu. I tento záměr měl mnoho odpůrců, prý i v parlamentu. Pardubice patrně tehdy mnoho příznivců neměly, zdá se, že se to dodnes nezlepšilo. Město začalo uvažovat o zpracování nového územního plánu. Společnost doporučovala vytvořit podmínky pro velkorysejší rozvoj vybavenosti stotisícového tehdy ještě byla možnost tu hranici překročit) města a se zázemím s 300 tisíci obyvateli. Předpokládalo se, že ještě vyrostou nová sidliště – nové čtvrti – Cihelna a Halda, na které se později zapomnělo. Doporučovali jsme, aby územní plán řešil organické propojení připojených obcí do městské aglomerace. Dodnes zůstávají izolované a většina naprosto nedává vzhledem tušit, že jsou součástí města. Požadovali jsme naplánování parkových úprav zelených ploch podél Labe a zajištění, aby nebyly narušovány stavbami. Pozdějí schválené změny ÚP naopak ve více případech zástavbu zelených ploch umožnily. Pro územní plán byl údajně přepracován dopravní generel, ta informace se ukázala nepravdivá, dopravní generel nemáme dodnes. Tehdy Společnost podporovala severovýchodní obchvat, ovšem s tím, že bude veden kolem Dubiny, až na tehdy budovaný nadjezd. Ten návrh byl zamítnut jako dopravně nevhodný, ovšem pozdější výstavba dvou skupin domků v této trase ukázala, že zde byl již jiný záměr blokující obchvat. Přednostně se ovšem automobilová doprava měla řešit dokončením rozestavěné rychlodráhy, což by bylo nejrychlejší a nejlevnější dílčí řešení. Stavba rychlodráhy byla zastavena Vč. krajem a je zajímavé, že dodnes není zájem nebo snad odvaha v ní pokračovat. V rámci námětů na řešení dopravy jsme již tehdy požadovali dokončení nové železnice od Nemošic do Chrudimě, ale i toto dědictví minulého režimu budí dojem, jako by bylo nedotknutelné. I z dnešního pohledu je zajímavý a nesplněný požadavek na to, aby studie a projekty zejména významnějších staveb byly zodpovědněji posuzovány a ještě ve stádiu schvalování uveřejňovány, aby se k nim mohla vyjádřit veřejnost. Kladli jsme důraz na hodnotnou dostavbu centra i náměstí T. G. Masaryka, s tím, aby v soutěži byli vybíráni spolehliví investoři a jejich záměry důsledně ovlivňovány ve prospěch potřeb i vzhledu města. Na to město nemá sílu a odvahu a investorům nechává volnost ke stavbě jakýchkoliv monster. Je zajímavé, že architekti se k tomu ojediněle kriticky vyjadřují až dodatečně.
Zástupce Společnosti byl přizván do Regionální rady okresu Pardubice. Z hlavních bodů jednání připomínáme podporu vzniku „východočeské univerzity“, do roka vznikla Univerzita Pardubice. Prosazoval se smíšený provoz na pardubickém letišti a dokončení biologické čistírny odpadních vod, kterou je nutno již nyní rekonstruovat. Jednalo se o dálniční přivaděč na D11, kdyby se byl prosadil od Chlumce, jehož součástí byla „rychlodráha“, mohl být již dávno. Na delší připojení po I/37 m čekáme dodnes. Trvalým bodem byla propagace okresu a rozvoj turistického ruchu, který není dořešen dodnes ani v rámci Pardubického kraje. Neuskutečnilo se ani splavnění Labe a přístav Pardubice, ačkoliv někdy tehdy byla založena akciová společnost Přístav Pardubice, poněkud v utajení existující dodnes.
O dlouho připravované zástavbě na místě Veselky vyšla r. 1993 informace, že je již rozhodnuto. Měl zde vzniknout samostatný objekt Komerční banky a další mohutný integrovaný objekt České pojišťovny, Pragobanky a hotelu. Ten se nám zdál v daném prostoru předimenzovaný vzhledem k okolním domům v „oblouku“. Dřívější řešení jednoho integrovaného výškového domu jsme pokládali za přiměřenější. Výstavba „Nové Veselky“ měla začít r. 1994. Nezačala, Pragobanka zkrachovala a Komerční banka si dodnes novou budovu nepostavila. Ještě méně zdařilé budovy jsme se dočkali až po dalších 14 letech.
Již tehdy jsme požadovali, aby město se snažilo přimět spořitelnu a banku k novostavbám místo rekonstrukcí starých budov.
Dne 18. 10. 1993 jsme byli na radnici přijati novou primátorkou Ing. Hanou Demlovou, kterou jsme seznámili s našimi návrhy a představami. Dostalo se nám ujištění, že k nim bude přihlíženo. Podpořila významně snahy získat pro Pardubice sídlo VÚSC. S její pomocí jsme mohli předat všem poslancům náš návrh územněsprávního řešení.
