Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Jaroslav Lonek a jeho pardubická letadla
( k 90. výročí narození) Úvod
V březnu roku 1991 byla jedna z nových pardubických ulic na sídlišti Polabiny 5 nazvána jménem významného československého leteckého konstruktéra Jaroslava Lonka. Jaroslav Lonek se narodil 22.12.1904 v Chrudimi, záhy se ovšem s rodiči a třemi sourozenci přestěhoval do Pardubic, kde absolvoval obecnou školu, tři ročníky reálky až nakonec se vyučil jemným mechanikem. Letectví ho vábilo už od dětství, významnou roli zde jistě sehrálo i pardubické prostředí, charakteristické aviatickou aktivitou. V roce 1924 dobrovolně nastoupil vojenskou službu
Portrét Jaroslava Lonka, nakreslený jeho bratrem Bohumilem. u leteckého pluku 6.1, kterou ukončil v červenci 1962 jako polní pilot-letec v hodnosti desátníka.Byl jedním ze zakládajících členů Východočeského aeroklubu Pardubice, zformovaného na přelomu let 1929/30. Jaroslav Lonek tam působil jako Séfpilot a záhy jako letecký konstruktér. V únoru 1935 nastoupil do funkce šéfkonstruktéra ve Zlínské letecké akciové společnosti, kde se proslavil zejména svým typem Z-XII. Pro určité neshody s vedením závodu společnost v dubnu 1938 opustil a vrátil se do Pardubic. Uvažoval o pokračování v konstruktérské činnosti v některé z našich leteckých továren a dokonce snad i o vlastním podnikání v letecké výrobě. Nicméně žádný z těchto plánů se nepodařilo realizovat. Přišel Mnichov, pak 15.březen 1939.
V srpnu 1939 se skupinou svých přátel-letců překročil polské hranice. Po vypuknutí války se spolu s částí čs. vojenské skupiny v Polsku pod vedením pplk. Svobody dostal do internace Rudé armády, obsazující v té době východní oblasti Polska.
V internačním táboře v Jarmolincích byl spolu s dalšími čtyřmi čs. vojáky vybrán sovětskou zpravodajskou službou pro výzvědnou službu v protektorátu.
Po návratu na naše území v únoru 1940 se skupina kontaktovala s rezidentem sovětské tajné služby, který byl oficiálně úředníkem sovětského generálního konzulátu v Praze. Je zajímavé, že před kontakty s dalšími čs. odbojovými skupinami byli rozvědčíci varováni, styk s komunistickým odbojem byl přímo zakázán. Postupně se podařilo vybudovat zpravodajskou síť, která pokrývala téměř celé území protektorátu. Jaroslav Lonek organizoval svou síť ze základny v Pardubicích, avšak opěrné body získal i v Praze, východních Čechách a zčásti i na Moravě. Jeho hlavním úkolem bylo zjišťovat informace o letecké výrobě. Pozoruhodné je, že Lonek žil po sedmi měsících ilegální nepřítomnosti pod svým jménem a se svou rodinou v Pardubicích, aniž by to způsobilo sebemenší podezření německých orgánů či gestapa. Manželka Božena totiž za jeho pobytu v zahraničí uváděla, že pracuje jako obchodní cestující. Aby mohl co nejvolněji cestovat po území protektorátu a organizovat přitom zpravodajskou síť, požádal Jaroslav Lonek svého přítele Františka Formana, aby ho zaměstnal jako obchodního cestujícího u své firmy na prodej vah v Albrechticích. Tohoto krycího zaměstnání vskutku úspěšně využíval ke služebním cestám, na kterých navazoval kontakty s řadou spolupracovníků. Na Pardubicku tvořili jádro Lonkovy skupiny především jeho známí z okruhu aeroklubu.
Do špionážní sítě však vnikl zrádce a činnost celé skupiny vyslané ze SSSR byla násilně přerušena. V březnu 1941 začalo zatýkání jejích členů. Zatčen byl i Lonek a v lednu 1943 odsouzen k trestu smrti. Popraven byl až na sklonu války 26.1.1945. Za své hrdinství v odbojové činnosti byl Jaroslav Lonek po válce vyznamenán In memoriam Československým válečným křížem 1939.
Cílem tohoto článku ovšem není podrobně rekonstruovat životní osudy Jaroslava Lonka, ale jen jednu jejich etapu, a to konstruktérskou činnost ve Východočeském aeroklubu Pardubice, dosud ne zcela známou.
L-l "LUMP" byl první leteckou konstrukcí Jaroslava Lonka. V pozůstalosti konstruktéra se zachovalo fotoalbum s kresbou letounu na deskách a s označením "Lump, jeho vývoj, činnost a budoucnost". Obsahuje řadu fotografií, které dokumentují stavbu i zalétání typu. Ke stavbě bylo přikročeno patrně na jaře roku 1931. Ve zmíněném fotoalbu lze totiž nalézt jediný datovaný snímek, který zachycuje rozestavená křídla. Byl pořízen 16.5.1931. Fotografie již zkompletovaného draku letounu, ovšem zatím bez motoru, můžeme klást do léta nebo na začátek podzimu 1931. 21. srpna 1931 totiž regionální list Východ napsal : " Figurantně je ...letadlo hotovo. Chybí již jen maličkost - vlastní motor. Doufejme, že i tento vytoužený sen se šéfpilotovi Lonkovi uskuteční, ačkoliv je to sladká hudba budoucnosti, neboť pořízení takového motoru reprezentuje částka "jen" 20 000 - 30 000 Kč." Nicméně sehnat motor se nakonec podařilo poměrně brzy. Další fotoalbum, tentokrát dokumentující činnost Východočeského aeroklubu v letech 1931 - 1936, obsahuje dvě fotografie zcela dokončeného letadla, obě označené daty. První byla pořízena 22.11., druhá 3.12.1931. Zachovala se i řada snímků zachycujících L-l v letu nad Pardubicemi. Další osudy tohoto letadla však nejsou známy, v roce 1932 se s jeho motorem Orion již počítalo pro další Lonkův typ L-5.
L-l "Lump" byl dvoumístný vzpěrový hornoplošník celodřevěné konstrukce potažené překližkou s plátnem. Plochý, vzduchem chlazený dvouválec Orion LL-30 ( 25 kW ), vyráběný továrnou Vilém Michl ve Slaném , poháněl dvoulistou dřevěnou vrtuli. Podvozek byl pevný, dělený, bez průběžné osy. Na jeho vzpěrách umístěny olejopneumatické tlumiče. Technické údaje ani výkony nejsou známy.
Letoun L-l byl opatřen poznávací značkou OK-VAF. Je zajímavé, že tato imatfikulace je v rejstříku uvedena až u typu L-5.
L-3 V roce 1967 uveřejnil Jaroslav Zazvonil v Letectví a kosmonautice článek o pardubických letadlech L-4 a L-5. Tam se zmínil o předchozí Lonkově konstrukci, o malém jednosedadlovém jednoplošníku s motorem Orion, zvaném Lumpík. V medailonu Jaroslava Lonka vytištěném v tomto časopise o deset let později se uvádí, že Lonkovým prvním výtvorem byl hornokřídlý jednoplošnlk L-3 "Lumpík". Žádné stopy potvrzující existenci letounu s takovým označením se nepodařilo zjistit. A tak se nabízí zcela přirozené vysvětlení - jde o záměnu s L-l. V roce 1932 souběžně vznikala letadla L-4 a L-5. Byla určena pro třetí ročník mezinárodního závodu sportovních letounů Challenge International de Tourisme. Ten tvořil rozsáhlé technické zkoušky, zkouška maximální rychlosti a okružní let Evropou, jehož trasa vedla přes naše území se zastávkami v Praze a Brně. L-4 s motorem Walter Junior (88 kW) byl určen pro kategorii I. ( hmotnost pražného letounu do 480 kg ). L-5 s motorem Orion LL-30 ( 25 kW ) pro kategorii II. ( hmotnost prázdného letounu do 336 kg ). Původně se s letouny pravděpodobně počítalo i pro závod sportovních letadel Malou Dohodou, který se měl konat v červnu. Již v květnu 1932 však byla tato soutěž, vypsaná jugoslávským královským aeroklubem, odřeknuta, a to z úsporných důvodů. Po schválení návrhů byla zahájena stavba letadel. V obou typech již zrála Lonkova konstrukční filosofie, která později vyvrcholila strojem Z-XII. Lonkovým cílem bylo postavit ekonomický a jednoduchý letoun s nízkou kupní cenou. Tento záměr spojoval se snahou dát svým konstrukcím ladný tvar a earodynamickou jemnost zdůrazněnou štíhlostí trupu a křídel. Celý život prosazoval moderní koncepci dolnoplošníku bez výztuh a vzpěr. ( Pokud samozřejmě nepočítáme Lonkovu první leteckou konstrukci - L-l. Určitou výjimkou v tomto ohledu i pozdější Z-IX, koncipovaný jako vzpěrový dolnoplošník).
Aeroklub Republiky československé oba letouny přihlásil do soutěže pod startovními čísly T-5 a T-6. Podle seznamu soutěžících uveřejného v Letci téhož roku měl být pilotem L-4 Lonek a L-5 Karel Levý. Nakonec se však nepodařilo získat motor Junior pro L-4, neboť VAP neměl dostatek finančních prostředků na zakoupení a továrna Walter odmítla motor půjčit, protože byl již zamontován do letounu Breda 15S, který sama továrna přihlásila do Challenge. Z toho důvodu bylo rozhodnuto dokončit pouze L-5. Podle dostupných informací byl letoun L-4 dvoumístný dolnoplošník celodřevěné konstrukce, kromě motoru jinak shodný s L-5. Do jakého stadia se dostala jeho stavba, se však nepodařilo zjistit.
Na stavbě tohoto letounu se kromě Lonka podílela i řada dalších členů VAP: Levý, arch. Schůller, Roček, Calaš, bratři Němečkové, Kolářský, Procházka a Hošek. Původní vzduchem chlazený dvouválec Orion s reduktorem byl pro malý výkon nahrazen tříválcovým, vzduchem chlazeným motorem Walter Polaris ( 37-44 kW ). V seznamu startujících a jejich letounů k mezinárodnímu závodu turistických letadel Evropou ( Letec, červenec 1932 ) je ještě typ uveden s původním motorem. Na všech dostupných fotografiích je vybaven již Walterem Polaris. Lze tedy předpokládat, že Orion byl na L-5 namontován pouze velmi krátkou dobu. Na konci července 1932 došlo k dohotovení letounu, následovaly letecké zkoušky.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 1994, číslo 5-6.
