Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
630. výročí úmrtí Arnošta z Pardubic (1364 - 1994 )
30. června připomeneme si 630. výročí úmrtí prvního českého arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Alespoň ve stručnosti si připomeňme výraz této osobnosti, která se určitou měrou zapsala i do dějin našeho města.
Arnošt - původně psán II.- zdědil Pardubice po svém otci Arnoštovi I. ze Staré, stavu rytířského, se znakem bílého koně na červeném Štítě, spolu s bratry Bohuslavem, Smilem a Vilémem. Stalo se tak závětí ze dne 29.12.1340 - nejstarší listinou, v níž jsou Pardubice jmenovány městem. Od toho dne se Arnošt psal "z Pardubic"...
Narodil se 25.března 1297 na hradě Hostinné (též Hostýne) u Kouřimi. O jeho rodišti se vedly spory - uváděla se i Chotouň a hrad bez přesného jména u Úval.
Studoval nejprve v Broumově, poté společné s bratrem Bohuslavem v Praze. V době čtrnáctiletých studií v Itálii - v Bologni filosofii a theologii, v Padově práva - byl tu i promován. Trochu se věnoval i medicíně.
Po návratu do Čech je 14.1.1343 zvolen pražským biskupem. 21.listopadu roku 1344 pak arcibiskupem (650.výročí). Krátce po svém jmenování pokládá základní kámen k přebudování kostela sv. Víta v gotický velechrám. V roce 1346 se zúčastní korunovace Karla IV. císařem římským v Bonnu. Od té doby se stává císařovým nejvyšším rádcem. Mnohé dílo té doby je výsledkem práce a shody těchto dvou osob, i když se někdy zdá, že Arnošt jako inspirátor myšlenky stojí v pozadí. 2.srpna 1347 korunuje Arnošt Karla IV. na českého krále novou korunou. O den později společně pokládají základní kámen k Novému Městu pražskému.
V témže roce navrhuje Arnošt Karlu IV. založení university v Praze. 7.dubna toho roku vydává panovník Zlatou bullu, jíž se univerzita zřizuje. "... aby toto království, jež má hojnost lidu i věcí, bylo plodné ve vědách a vydávalo muže plné zralé rozvážnosti..."
Rokem 1348 vejde univerzita v život. V Praze se v té době staví některé významné kostely, jako ku příkladu Emauzy. V roce 1355 se arcibiskup Arnošt zúčastní římského korunování Karla IV. zlatou korunou.
V roce 1358 Arnošt dokončuje dílo mnohaleté úmorné práce : uspořádání tzv. katedrálního archivu, v němž soustřeďuje opisy zakládacích listin, výsady kostelů a klášterů v Čechách a další významná díla. Pracovalo na tom mnoho lidí a sám Arnošt věnoval dílu mnoho péče jako výborný právník.
V době moru, hladu a neúrody v letech 1357 až 1362 podporuje potřebné a je přirovnáván lidem k sv.Mikuláši.
V roce 1363 je Arnošt jmenován kardinálem a papežským legátem pro celou střední Evropu. 9.června 1364 onemocní v Budyšíně "na zimnici" - v horečce je převezen na zámek v Roudnici nad Labem, kde 30.června odpoledne umírá. Dle svého přání je pohřben v kostele Panny Marie v Kladsku, který si zamiloval a obdarovával jej. Místo jeho posledního odpočinku v kostelní kryptě je označeno deskou s českým nápisem před hlavním oltářem mezi lavicemi. Původní náhrobník je barevná mramorová 123 tumba s ležící postavou z bílého mramoru z roku 1365. Nový náhrobník z roku 1870 od hlučínského sochaře Jana Jandy je rovněž z mramoru -zachycuje klečícího arcibiskupa Arnošta z Pardubic a nese nápis - "co činil na zemi, to činí i v nebi před trůnem Marie ..." V pardubickém arciděkanském chrámu je umístěna bysta Arnoštova podle tohoto kladského náhrobníku.
I když byl časově zaneprázdněn, věnoval své úsilí Pardubicím, ačkoliv jeho správu svěřil bratrovi Smilovi. Arnoštovou zásluhou vznikly některé kostely a kláštery, opevnění měst (jako ku příkladu Český Brod, Roudnice n.L, Horšovský Týn), nemocnice v Příbrami a Českém Brodě, hrady Řečice, Chýnov, Žerčice. Kláštery Arnošt vybavil knihovnami, zakládal ale i rybníky. Byl velmi praktickým hospodářem. Stal se též zakladatelem poutního místa Svatá Hora u Příbrami. Část levé lodi chrámu sv. Víta nechal postavit na svůj náklad, ve své závěti odkázal chrámu část svého jmění. Vlastním nákladem také vydržoval dva písaře, kteří pořizovali krásné knihy.
Málo je asi známé, že arcibiskupu Arnoštovi z Pardubic bylo nabídnuto i místo papeže. Bylo to v roce 1362 po smrti papeže Inocence VI. Arnošt tuto nabídku odmítl. Důvodem nebyla jen jeho příslovečná skromnost, ale především jeho vřelá láska k národu. Chtěl sloužit svému národu bez oddechu. Jeho odmítnutí papežského stolce bylo projevem jeho nezměrné lásky k domovu, ke své vlasti, již nade vše miloval. Rozhodnutí bylo podmíněno tím, že jeho služeb je třeba více národu než jiným.
Nejstarší z pardubických chrámů - kostel Zvěstování Panny Marie - byl Arnoštem založen před rokem 1359 společně s bratry. Arcibiskup Arnošt z Pardubic byl osobností, jehož jméno si uchovalo velkou vážnost i přes mnoho století. Je záslužné, že v našem sídlišti "Karlovina" je na jeho památku jedna z ulic pojmenována jeho jménem.
