Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Vývojové souvislosti Pernštejnských měst v Čechách a na Moravě
Spolu s Vilémem a jeho syny Vojtěchem a Janem z Pernštejna vstupují do naších zemí zcela nové městské a fortifikační budovatelské principy. U jejich zrodu stál nesporně královský architekt Benedikt Ried, jenž ve funkci projektujícího, ale neprovádějícího "werkmístra" zaujal ústřední pozici, jíž naposled vykonával Petr Parléř z Gmúndu a jeho syn Václav. Od roku 1490 se s Riedem "služebné" stýkal Vilém z Pernštejna jako nejvyšší hofmistr, od roku 1521 jeho syn Vojtěch, až do smrtí obou roku 1534. Ve funkcí zemského hejtmana na Moravě, povinného udržovat hradní a zemská opevnění, přicházel s Riedem do styku i Jan z Pernštejna. Tak hodnotí situací arch.Karel Braný, který se desítky roků věnoval výzkumu díla B.Ríeda u nás, aplikací jeho myšlenek a po dr.Heroutoví též soustavné dokumentací nálezů pernštejnských architektur v Pardubicích, Novém Městě, Tovačové a Prostějově. Jediné těmito vazbami je možno vysvětlit skutečnost, že vodou oboustranné oblitý sypaný pevnostní val v Blatné, kde projektoval B.Ríed, se ve stejné podobě i šíří vodního systému objevil v pemštejnském Prostějově, Též jezdecký Vladislavský sál na Pražském Hrade byl realizován v polovičních rozměrech na zámku v Pardubicích po roce 1507, v Tovačové po r. 1515 a teprve později na zámku v Blatné r.1530. Také zadní vyhlídkový "lusthaus" věže Pražského Hradu se objevil v Pardubicích na věží, kde jej zachytil Wíllenberg r.1602, na věží v Tovačové a přirozeně na dvou věžích zámku ve Frankenštejné, kde projektoval Ried svá opevnění.
Systém vodních opevnění s valy typu Blatné a rozsáhlými dělostřeleckými okrouhlými rondely se objevil v nejvétší míře v pernštejnských Pardubicích, Tovačové, Prostějově, Chlumci n.C, a méně mimo jejích panství, kupř. ve Vlašimí a Frankenštejné (dnes Žabkowíce v Polsku).
Zde se jíž spojovaly systémy pevnostní se systémy vodohospodářskými, s budováním přívodních mlýnských a vodovodních struh a rybníků, jimiž předešlí Pernštejnové Rožmberky. Nejrozsáhlejší rybníkové bazény, uzavírající zámky a města, vznikly v Pardubicích a Tovačové. Byly napájeny kanály délky 35 km na Struze a 7 km na Haldě v Pardubicích, kde vznikly dokonce tří oddělené systémy přívodu vody průmyslové, pevnostní a pitné. Brzy poté vznikla roku 1510 dvacet km dlouhá Struha v Tovačové, prodloužená roku 1540 do Kojetína. Systémy rybníků a příkopů, zavírajících zámky a mésta, byly průtočné, s možností uzavírat přítoky, odvádět vodu jinudy, zavodněné prostory čistit i opravovat přilehlé hradby nebo lemující zídky a koryta. Není divu, že nejmocnější feudálové našich zemí po králi, jakými bylí Pernštejnové, bylí králem žádání, aby mu dodávali děla a střelný prach, jež vyráběli, aby mu zapůjčovali své rybníkáře a vlašské zedníky.
Proměřování kamenických detailů a odkryvů částí fasád v Pardubicích, Novém Mésté a Tovačové, jež soustavně zajišťoval a evidoval arch.Braný, umožňuje prověřit souvislostí vilémovské huti s pozdnégotíckmí skosenými křížovými okny, jež se vyvíjela od ranější formy na Helfštýné, po vyvinuté formy v Pardubicích, Kunětické hoře a Pernštejně. Můžeme též srovnávat systémy pásové atiky se slepými křížovými a vimperkovými okny a okapními otvory u měst. Zvláště výrazné jsou spojitosti mezi nálezy ozdobného systému půlkruhových štítků a trojdělených obloučkových štítů, položených nad atikou, jež byly průkazně nalezeny v Novém Městě n.M., zachovaly se na radnici v Prostějově, postupně však byly nalézány ve zbytcích též v Pardubicích na řadě domů. Tento velice bohatý, místně, blokově i uličně diferencovaný systém v Pardubicích, jenž reagoval na úroveň terénu a linie hranic domů a jejich společenský a veřejný význam, byl sjednocen kulisovitou formou v Novém Městě a pravděpodobně též v Tovačové. Dokládá to nákres všech fasád náměstí, zpracovaných kronikářem B.Štégrem v 19.století před pobořením jednotně probíhajících atik se systémem vpadlých polí a chrličových otvorů. Zaměření výztužních pilířků na půdě domů v Tovačové, inspirované arch.Braným, ukazuje principiální obdobu půdních pilířků v Novém Městě a jejich intervaly dovolují použít obdobně rozmístěný systém štítů a mezilehlých štítků. Též koncepce jednotně utvářeného náměstí, jež se podivuhodně dochovalo až do 19.století bez narušení horizontály vrcholové římsové linie atiky, řešení náměstí s dvěma diagonálně protilehlými vjezdy i protilehlými vstupy, systém jednotně řešených domů s podloubím, s padesáti devíti zcela stejnými pilíři, osovost příjezdu od zámecké brány do středu náměstí k radnici, ležící ve středu dlouhého bloku, svědčí s příslibem pomoci Jana z Pernštejna v roce 1518 o jeho cílevědomém jednotném řešení Tovačova. Datování navazuje též na Prostějov, kde přichází r.1521 k výkupu domů na místě budoucí radnice se zachovaným štítovým systémem a k přípravě výstavby zámku. Ač každý ze tří Pernštejnů budoval města na svém území - Vilém po požáru Pardubice mezi lety 1507-15, Vojtěch Nové Město po požáru r.1526 a po projekci a výkupech domů v I. 1528-9 a Jan po roce 1520 a 1521 v Tovačové a Prostějově -přenášeli všichni Pernštejnové do svých měst jednotící prvek štítových obloučkových fasád, sjednocujících jejich urbanistické prostorové působení.
Vedle systému sypaných valů v široce zavodněném území vytvářeli všichni Pernštejnové též další společný obranný prvek v předložení silného dělostřeleckého pásma před vlastní hradní nebo zámecký útvar. Byl to systém nazývaný architektem Braným "předek" v Novém Městě n.M. i v Pardubicích, jenž měl vnitřní obranné chodby a střelecké galerie ve dvou podlažích mezi okrajovými věžemi. Na Tovačové to byly dvoupodlažní kasematy a na Helfenštejně dělostřelecká dvoupodlažní čelní hradba "Široká", jíž podobná, bočně orientovaná, vznikla též na Kunětické hoře. I když jsou stavební projevy těchto staveb odlišné, jejich princip je obdobný, neboť vychází z jednotící myšlenky, dané pravděpodobně B.Riedem.
Mohutnost dělostřeleckého systému pernštejnských hradů a opevněných zámků vysvítá také ze skutečnosti, že pardubický opevněný "předek" zámku byl dlouhý 62 m, helfenštejnská Široká hradba 96 m. Na hradbách zámku v Pardubicích stálo ještě r.1560 sedmdesát sedm děl, na Helfenštejně pětset čtrnáct palných zbraní různé ráže. I když byl vynikající urbanistickoarchitektonický zjev Pardubic zničen požárem v roce 1538, dal Janův polír Jiřík z Olomouce městu novou tvářnost zvýšením domů a vybudováním nových atik, se souvislou obloučkovou vrcholnou výzdobou. Je vysoce pravděpodobné, že tímto systémem, odhalovaným postupně v Pardubicích při obnově fasád, byly zdobeny též atiky Janova dvoukřídlého nového paláce na hradě Helfenštejně. Zde byly též použity systémy střech a okapy kolmo k fasádám, sice ve středověku i renesanci běžnými, nově však tvarovanými opět Pernštejny s větší hustotou příčných okapů na délku fasád. Teprve později, v 80.letech 16.sto-letí, byly tyto systémy přebudovány z příčných na podélné.
Shrneme-li urbanistickoarchitektonickou situaci na pernštejnských územích v Čechách a na Moravě, musíme zdůraznit mimořádný význam jednotícího pemštejnskóho úsilí, podloženého vynikajícími ekonomickými podmínkami rozvoje feudálních panství v 15.-16.století za Viléma z Pernštejna. Jestliže však můžeme dnes hovořit o společných jevech na pernštejnských městech, zámcích a hradech našich zemí, pak je to jen díky neúmorné mnoho desítek let trvající práci nedávno zemřelého architekta Karla Braného v Praze, jenž nám odkázal své bohaté materiály k dalšímu využití.
Autorův projev, nachystaný pro konferenci "Pernštejnové v českých dějinách" (Pardubice 8-9.září 1993) je podstatně rozšířen o dokladové materiály v připravovaném sborníku z této konference, jejž rediguje PhDr.Petr Vorel, VČM Pardubice.
Přiložené nákresy převzaté z archivu architekta Braného byly překresleny architektem Dr..Z.Gardavským k této konferenci. Zobrazují gotické a renesanční opevnění Pardubic a renesanční a barokizované opevnění u zámku a města Tovačova.
