Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Pardubická sbírka pečetí – 6. část
Lamotte de Frintrop
Šlechticky rod Lamotte de Frintrop, původem z Francie, se v Čechách poprvé objevil v roce 1620. S císařskou armádou sem přišel Pierre Antoine de la Motta, zúčastnil se bitvy na Bílé Hoře a o dva roky později zemřel v hodnosti nejvyššího velitele jízdy. Pohřben byl v Pardubicích v kostele Zvěstováni P.Marie. /O jeho náhrobku viz Zprávy č.. 5-6,1985,s tr.128-129/.Vdova po něm - Gertruda, rozená v on Sehiffelberg, vlastnila statky Poustka a Boleslav na Frýdlantsku a v roce 1627 koupila jako lánní statek od Albrechta z ValdŠtejna za 30 000 zlatých hrad Navarov a vesnice Stanový, Loužnice, Bratříkov, Zásadu, Roztoky u Semil, Držkov, Helkovice, Plavy, Škodějov, Zlatou Olešnici, Horskou Kamenici, Jílové, Bohdalovice, Vlastiboř, Jesenný, Lhotku a Bohuňovsko. Navarov dobyli v roce 1643 Švédové a o rok později byl hrad zbořen z příkazu pražského místodržícího. který se obával, že by se mohl opět stát opěrným bodem nepřítele. Lamottové v tá době již přesídlili z Navarova do Jesenného. Gertruda zemřela v roce 1664 a o statky se rozdělily její tři děti - syn Vincenc a dcery Marie Magdalena a Marie Angela.
Vincentův podíl se skládal z Jesenného a zhruba poloviny výše uváděných vesnic. K tomu přikoupil v roce 1669 Albrechtice. 10.dubna I657 byl povýšen do rytířského stavu Království českého. Zemřel v roce 1680 a s manželkou Helenou Kateřinou de la Cron měl dva syny - Jana Jakuba a Maxmiliána Rudolfa. Jan Jakub /+ 1733/ koupil roku 1710 Sychrov, Starý Dub a Domoslavice, ale jeho potomci zboží dlouho neudrželi - Syohrov a Domoslavioe prodal syn Ignác František /+ 1747/ a Starý Dub vnučka Anna Leopoldina.
Maxmilián Rudolf /+ 1736/ sídlil na Jesenném, ke kterému v roce 1708 přikoupil Stračov. Ten po dvaceti letech vyměnil za Holovousy a Domoslavice. Jesenný po Maxmiliánově smrti držel jeho starší syn Josef Jiljí /+ 1760/ a vnuk Jan Karel, jenž statek v roce 1794 prodal svému zeti'Františkovi Dejmovi ze Střitéže.
Druhý Maxmiliánův syn Jan Václav /+ 1768/ na Holovousech se stal hejtmanem Hradeckého kraje a 6.dubna 1756 byl povýšen do stavu svobodných pánů. Jeho synové Jan Josef a Maxmilián Karel Holovousy prodali a rod Lamottů pak již žádná zboží v Čechách nedržel. Na náhrobku Petra Antonína je vytesán rodový erb v původní formě: dělený štít, jehož horní Část je Čtvrcená a ve spodní části je lidská lebka nad zkříženými kostmi. Klenot tvoři dva buvolí rohy.
Pečeť ve sbírce /č.119/ představuje podobu erbu po povýšení do panského stavu a s největší pravděpodobnosti patří Janovi Václavovi Lamottovi: čtvrcený štít se středním štítkem. Střední štítek černý se stříbrnou lebkou a zkříženými kostmi. První pole zadního štítu červená, čtvrtá pole zlatá, druhá a třetí pole stříbrná s černou kotvou. Na štít se kladly tři turnajská přilby s klenoty: prostřední s černou orlicí s Červenou zbroji, pravá s Černou kotvou mezi stříbrnými orlími křidly a levá se stříbrnou lebkou a zkříženými kostmi mezi černými buvolími rohy.
