Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Jan Stanislav Skrejšovský
V říjnu 1993 uplynulo 110 let od smrti významného staročeského politika Jana Stanislava Skrejšovského /zemřel 1883/, rodáka z Libišan na Pardubicku. Jeho postava již dost upadla v zapomenuti, ale letošní výročí dává možnost ji znovu připomenout. Jan S.Skrejšovský se narodil 7.ledna 1831 v Libišanech č.17 ze sňatku Joesfa Skrejšovského /I79I-I863/ a Barbory, dcery Jana Vinaře, libišanského rychtáře /žila 1795-1850/.1/ Jan se narodil jako čtvrté dítě v pořadí po synech Josefovi a Václavovi a dceři Anně. 2/ Vystudoval gymnázium a později právnickou fakultu na pražské univereitě. Od roku 1852 působil ve státní finanční službě v Praze, od 8.srpna 1858 pracoval jako koncertní adjunkt na ministerstvu financí ve Vidni. 3/ Roku 1857 se bohatě oženil s dcerou statkáře z Trnovan u Žatce Marii Wolframovou. Když po vydáni říjnového diplomu ožil politický ruch, opustil 29.12.1861 státní službu a dal se na dráhu novináře a publicisty v Praze. 14.září 1862 vyšlo v Praze první číslo jeho německého deníku „Politik". Skrejšovský se totiž domníval, že Český národ by měl své cíle prosazovat ve světovém jazyce. Na vydáváni „Politik" si vypůjčil 10 000 zlatých. Politicky patřil Skrejšovaky k t.zv. Národní straně /Staročechům/ Františka Palackého a dr.T.Ladislava Riegra.
Za prusko-rakouské války 1866 uprchl s rodinou z Prahy. Prusové marně žádali od pražského magistrátu jeho vydáni. V tomtéž roce prosadil Skrejšovský Bedřicha Smetanu za kapelníka a ředitele opery Stavovsksho divadla, čímž zabezpečil Smetanu finančně ročním platem 1 200 zlatých. 4/ Je však pozoruhodné, že později roku 1872, když se t.zv.„Hudební listy" staly majetkem Skrejšovského, stal se jejich redaktorem největši nepřítel Smetanův František Pivoda. 5/ Skrejšovský umožňoval ve svá „Politik" psát i významnému estetikovi a muzikologovi dr.Otokaru Hostinskému.
Roku I867 Skrejšovský vážně onemocněl, od smrti prý jej zachránila jen operace. Deníkem „Politik" si získal velký vliv v Národní straně. Psát však dovedl jen německy, v češtině dělal celý život hrubé pravopisné ohyby a jeho koncepty musely být opravovány.6/ Zdeněk Tobolka jej podrobněji popisuje a charakterizuje takto: „Byl prostřední, silné, hranaté postavy, měl vysoké čelo, hnědé oči, hnědý vlas, knírek pod nosem. Usmíval se sarkasticky a lidi si prohlížel pronikavě. Ve stycích byl nepřístupný, odměřený, nesdílný." 7/ Byl velkým obdivovatelem Františka Palacké, který mu byl jedinou stranickou autoritou. Palaský jej také bránil proti různým výtkám, často i oprávněným. Je známo, že Skrejšovský položil na pohřbu Palackého 31. května 1876 na rakev věnec se stuhou "Svému zastánci - J.Š. Skrejšovský".
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10, rok 1993.
