Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
23.04.2019 17:00

Schůzka zájemců o genealogii

Schůzka se koná v kavárně Evropa

typ akce: Genealogické schůzky

28.04.2019 07:00

Český Ráj - Kopanina + Frýdštejn

Malá Skála – Kopanina rozhl. – Frýdštejn hrad – Vranov-Pantheon – vyhl.Zahrádka – Malá Skála. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:02 hod. vlakem z hl.n., návrat v 16:55 h vlakem. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

02.05.2019 18:00

Pardubicko a některé významné osobnosti Pardubicka v 2. polovině 19. století

Přednáška Vladimíra a Zdenky Rozehnalových. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

05.05.2019 07:55

NS Sobíňov

Sobíňov – Nové Ransko – Nový rybník –  Ždírec nad Doubravou. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:59 hod. vlakem z hl.n., návrat v 16:07 h vlakem. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

11.05.2019 07:05

Moravský Kras

Adamov – Alexandrova rozhledna – Babice – (Býčí skála) – Adamov. Délka trasy 11 (14) km. Odjezd v 7:07 hod. vlakem z hl.n., návrat v 16:55 h vlakem. Vedoucí Jaroslav Benda. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

Komunální volby v Pardubicích a na pardubickém okrese v roce 1938 a osudy některých zastupitelů v letech druhé světové války a po květnu 1945

obrázek k článku Ve druhé polovině třicátých let minulého století – přesnějí řečeno v r. 1938 – se v Československu konaly tzv. komunální volby, tj. volby do městských a okresních zastupitelstev. V jednotlivých okresech pardubického volebního kraje se uskutečnily ve dnech 22. a 29. května a ještě 12. června 1938. V samotných Pardubicích došlo k volbám 12. 6. t.r. a tak tomu bylo pravděpodobně i v dalších městech a obcích pardubického okresu. Nás v této studii zajímají předně volby v Pardubicích a pak v přilehlých – tehdy samostatných – obcích, které později tvořily tzv. Velké Pardubice.
Do volebního zápasu před 12. 6. 1938 vstoupilo v Pardubicích osm politických stran, které usilovaly o zastoupení ve dvaačtyřicetičlenném městském zastupitelstvu. Z nich uspělo sedm, Národní obec fašistická nízkým počtem hlasů nezískala ani jeden mandát v zastupitelstvu. Jaké zisky hlasů a mandátů získalo oněch sedm politických stran?
1/ Strana Národní sjednocení vykázala zisk 2 287 hlasů a šest mandátů. Zvoleni byli:

JUDr. Jan Frýba, advokát, bydlící v Pardubicích na Smetanově nám., dále Antonín Žoha, ředitel cukrovaru, bydlící v objektu pardubického cukrovaru, Josef Černohous, továrník, Pardubice, Štrossova ul., Jaroslav Petr, tajemník Národního sjednocení, Pardubice, Husova ul., Marie Slavíková, manželka ředitele městských důchodů, Pardubice 973 a František Rainberk, zaměstnanec Čsl. státních drah, Pardubice, Úzká 37.
2/ československá strana lidová získala 1 292 hlasů a tři mandáty. Zvoleni byli:
Václav Opatrný, ředitel reál. gymnázia Pardubice, Štefánikova ul., Antonín Pospíšil, soustružník kovů a odborový tajemník Pardubice, Rašínova ul., a Václav Doupovec, poštovní úředník Pardubice, Štefánikova ul. 3/ československá sociálně demokratická strana dělnická vykázala zisk 4 090 hlasů a 10 mandátů. Zvoleni byli:
Bohumil Laušman, poslanec Národního shromáždění ČSR, Pardubice, ul. Do pasáže, Václav Procházka, dílenský čsl. st. drah Pardubice, Nábř. Sv. Čecha, Rudolf Pačovský, holičský mistr, Pardubice 763, Marie Kolářová, žena knihkupce, Pardubice, Jindřišská ul., Josef Mach, řidič, Pardubice, Holcova ul., Josef Dolenský, kovodělník Pardubice, Češkova ul., Jaroslav Štekl, úředník Pardubice, Zajíčkova ul., František Kalášek, učitel, Pardubice, Lernetovo nám., Bohdan Zástěra, kovodělník, Pardubice, Jiráskova ul. a Alois Novák, technický úředník, Pardubice, Karlova ul.
4/ československá strana živnostensko obchod. středostavovská získala 1 999 hlasů a pět mandátů. Zvoleni byli:
Antonín Sticha, předseda obchodního grémia, Pardubice, Alois Dalecký, řezník a uzenář, Pardubice, Zámecká ul., Ludvík Balcar, obchodník, Pardubice, Milheimova ul., Bernard Schütz, podnikatel, Pardubice 288 a Václav Tomeš, zubní technik, Pardubice, Wilsonova ul.
5/ Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu vykázala zisk 1 265 hlasů a tří mandátů. Zvoleni byli:
Ing. Josef Vencl, ředitel Východoč. elektrárenského svazu, Pardubice, Češkova ul., Emil Pravda, majitel domu, Rašínova ul. a Josef Kubíček, odborový tajemník Pardubice.
6/ Národní obec fašistická získala 190 hlasů a žádný mandát v městském zastupitelstvu (volební číslo 413).
7/ Komunistická strana československa vykázala zisk 2 216 hlasů a pěti mandátů. Zvoleni byli:
Karel Procházka, horník a poslanec NS ČSR, Pardubice, Češkova ul., Václav Kvaček, soukromý úředník, Pardubice, Sladkovského ul., Filoména Tlapáková, v domácnosti, Pardubice, Okružní ul., Karel Czuraj, zámečník, Pardubice, karanténa a Arnošt Kamenický, dělník, Pardubice, Labská ul. 8/ československá strana národně socialistická získala 4 419 hlasů a 10 mandátů v pardubickém městském zastupitelstvu. Byli zvoleni:
Josef Seifert, kovodělník, Pardubice, Rašínova ul., JUDr. Pavel Thein, advokát, Pardubice, Rašínova ul., Vlasta Bayerová, v domácnosti, Pardubice, Václav Dytrych, tajemník nár. soc. strany, Pardubice, Štefánikova ul., Karel Richter, natěračský mistr, Pardubice, Labská ul., PhDr. Jaroslav Hrabák, středoškolský profesor, Pardubice, Češkova ul., Josef Kout, poštovní úředník, Pardubice, JUDr. Karel Vítek, advokát, Pardubice, Bubeníkova ul., František Mejdr, poštovní úředník, Pardubice, Dašická ul. a Emanuel Šlerka, řídící učitel, Pardubice, Habrmanova ul.
V letních měsícíh osudného roku 1938 ke zvolení starosty města a městské rady nedošlo pro jisté vnitřní neshody, zvl. mezi stranami tzv. občanského bloku. Naproti mu stály strany tzv. socialistického bloku, který vytvářely Čsl. sociálně demokratická strana dělnická, Československá strana národně socialistická a Komunistická strana Československa. Nakonec byl – ale až 19. září 1938 – zvolen na návrh stran socialistického bloku, který získal 25 mandátů, starostou JUDr. Jaroslav Vítek, funkcionář Čsl. národně socialistické strany. Nadřízený správní zemský úřad ho do jeho nové funkce potvrdil 1. října 1938, těsně po tzv. Mnichovské smlouvě mezi čtyřmi evropskými státy (Německo, Itálie, Francie, Velká Británie), kdy fašistické Německo začalo s obsazováním českomoravského pohraničí.
Jaké byly životní osudy některých pardubických zastupitelů v době po listopadu 1938 až do konce druhé světové války, případně i po květnu 1945? Doba tzv. Česko-slovenské republiky a pak po březnu 1939 se dotkla mnoha zastupitelů velmi silně, záporně.
Strana Národní sjednocení – JUDr. Jan Frýba, který byl od ledna 1932 starostou města Pardubic a byl znovu volen a zvolen v červnu 1938 do městského zastupitelstva, zemřel 27. dubna 1939, tedy v době, kdy československý stát neexistoval. Antonín Žoha byl zvolen členem rady městského zastupitelstva a po 15. březnu 1939 patřil mezi přední funkcionáře Národního souručenství v Pardubicích. Josef Černohous resignoval na funkci v městském zastupitelstvu v r. 1941. Důvody resignace nejsou známy.
československá strana lidová – Antonín Pospíšil, odborářský předák v Prokopově závodě na mlýnské stroje, byl v r. 1942 gestapem zatčen a vězněn až do koce války. Těžce nemocen vrátil se po květnu 1945 do vlasti. Léčil se a po r. 1948 byl činný ve vládách Národní fronty za Čsl. lidovou stranu.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP rok 2009, číslo 11/12.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem