Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Výročí narození: plk. Karel Kašpar a pplk. Miloslav Kašpar
V letošním a v příštím roce si připomeneme
120. výročí narození významných
osobností železničního pluku
v Pardubicích. Jedná se o dva bratry
Karla Kašpara a Miloslava Kašpara,
narozené 22. 7. 1890 a 19. 12. 1891
v Rokycanech, kteří později žili a pracovali
v Pardubicích. Rodina Kašparova pochází z gruntu U Žáčků v Kamenné č. 3, dnes Všechlapy č. 18, okres Volyně. První zpráva o Kamenné pochází z Darování královny Elišky ze dne 11. srpna 1314, kde byla označena jako svobodné Brdo, jehož součástí byla také kamenná zemanská tvrz zvaná „Borkové grunt“ obklopená borovými lesy. V chalupě U Žáčků se narodil Jakub Kašpar (1863-1928), otec obou jubilantů, jako jedno z osmi dětí. Hospodářem na chalupě se stal jeho bratr Josef (1873–1937).
Jakub Kašpar byl řídícím učitelem na řadě škol (Rokycany, Heřmanův Městec, Domažlice a další) a později se stal okresním školním inspektorem. S manželkou Annou roz. Schnablovou měl celkem sedm dětí, kromě dvou nejstarších Karla a Miloslava ještě čtyři dcery a nejmladšího syna, který zemřel v kojeneckém věku.
Doba studia
Studium synů na civilní vysoké škole nebylo z finančních důvodů možné, oba synové proto volili vojenskou dráhu, tehdy v rakouské armádě. Karel nastoupil jako čtrnáctiletý v r. 1904 do vojenského gymnázia ženijní služby v Korneuburgu u Vídně (studia v letech 1904–1908), mladší Miloslav dokončil obecnou školu a čtvrtou třídu gymnázia v Rokycanech a jednu třídu německé měšťanské školy ve Vimperku a poté následoval svého staršího bratra Karla do vojenské ženijní školy (1908–1911).
Vojenská činnost
Karel v letech 1908–1918 působil v rakouské armádě na vojenských stavbách železnic a mostů v polské Haliči. V roce 1918 vstoupil do československé armády v hodnosti kapitána. V této hodnosti zakládal „První čs. vojenský železniční pluk v Pardubicích“ a za „výborné a úspěšné služby jako velitel čs. železničního pluku při jeho zřízení a vybudování po převratu“ obdržel pochvalné uznání MNO (Ministerstva národní obrany) z 18. 11. 1920. V následujících letech pracoval u tohoto pluku v různých funkcích až do roku 1938 [1], [2], [3].Karel Kašpar se oženil s Annou roz. Svobodovou (1898–1979), žili v Pardubicích v Jiříkově ulici č. 655 a měli dvě děti: dceru Miloslavu provd.Vajsarovou (1923– 1997) a syna Dalibora (1927–2000). Miloslav nastoupil v r. 1911 do železničního pluku v Korneuburgu. V době první světové války se od r. 1914 účastnil jako železniční důstojník technických prací na železnicích severovýchodní i jihovýchodní fronty a dosáhl hodnosti nadporučíka. V letech 1918–1919 vstoupil jako čs. dobrovolník do železničního pluku čs. armády v Pardubicích a v r. 1919 se jako velitel roty zúčastnil tažení na Slovensko. Jako čs.dobrovolník byl členem Svazu legionářů. Roku 1920 byl jmenován kapitánem železničního pluku s pořadím od r. 1917. V letech 1835–1919 byl velitelem školy pro výchovu důstojníků v záloze a jako profesor učil významné kapacity stavební fakulty ČVUT v Praze. Např. profesor Zdeněk Bažant na to v pozdějších letech často vzpomínal.
V r. 1928 se oženil s Miladou roz. Čížkovou (1903–1989), dcerou Antonína Čížka (1868–1939), vrchního ředitele Občanské záložny v Pardubicích. Měli dvě děti, syna Milana (nar. 1929) a dceru Věru (1933–1998), provd. Krausovou. Miloslav Kašpar v roce 1932 absolvoval tříměsíční stáž u železničního pluku ve Versailles ve Francii. V roce 1934 byl povýšen na majora a v letech 1935- 1939 působil v hlavním štábu ŘOP (Ředitelství opevňovacích prací) jako přednosta dopravní skupiny. Organizoval stavby opevnění v hraničních oblastech (např. v oblastech Králík), kde zajišťoval vodorovnou i svislou dopravu v pevnostech (železniční přípojky v tunelech, výtahová zařízení ve svislém směru). Jeho přímým nadřízeným byl velitel ŘOP generál Ing. Jan Čermák. V roce 1938 byl povýšen do hodnosti podplukovníka.
Historické foto rodiny Kašparovy z roku 1927 je na obr. 5. Stojící zleva: Anna Kašparová, manželka plk. Karla Kašpara, Ing. Míroslava Kašparová, nejmladší sestra K.Kašpara, prof.Václav Jiřička, pplk. Miloslav Kašpar. Sedící zleva: Sestra Jarmila, provd. Vacíková, otec Jakub Kašpar, matka Anna Kašparová, sestra Blažena, provd. Jiřičková, sestra Ing. Vlasta Kašparová. Stojící děti zleva: Luboš Vacík, Věra Jiřičková a Miloslava Kašparová.
Doba protektorátu (1939–1945)
Karel Kašpar v letech 1939–1941 působil jako vrchní inspektor státních drah v Hradci Králové a v roce 1942 byl dán do výslužby. Poté až do do r. 1945 pracoval u soukromé firmy. Dokumenty o jeho odbojové činnosti v letech 1939– 1945 byly předány do Východočeského muzea v Pardubicích [4]. Pro své přátele upravoval radiopřijímače tak, aby bylo možné poslouchat zahraniční vysílání z Londýna. Nebezpečnost této činnosti dokumentuje případ jeho spolupracovníka rotmistra Končela, který byl za stejnou činnost popraven [4].
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10/2010.
