Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
NAD PARDUBICKOU AVIATIKOU
Od poloviny dvacátých let byly o začátcích létání v Pardubicích napsány početné desítky pojednání a na první pohled by se zdálo, že vše podstatné je již známo. Při bližším pohledu na dosavadní publikace však zjistíme, že většina z nich je věnována ing. Janu Kašparovi, mnohem méně Eugenu Či hákovi a jen ojediněle se objevily publikace věnované ostatním tématům ze začátku létání v Pardubicích. Přitom i o ing. J. Kašparovi můžeme říci tolik, že je sice povšechně zpracována jeho letecká činnost, o ostatních úsecích jeho života však víme málo, a nepochybně méně, než lze i z útržkovitých informací archivů, knihoven a tisku zjistit. Snad nejméně je známo o jeho životě v létech 1919 až 1927, kdy se zpravidla konstatuje, že po jistou dobu pracoval na Ministerstvu veřejných prací (dosud však spolehlivě nevím, kdy na ministerstvo nastoupil a kdy odešel) a poté se věnoval podnikání ve dřevě. To je ovšem dosti málo. I o jeho působení v Německu v roce 1908 nemáme dosud mimo jeho vlastních vzpomínek takřka žádné spolehlivější údaje, a jak se ukazuje, ani Kašparovy vzpomínky nepatří k těm spolehlivým, o jejichž údaje se můžeme bez výhrad opřít.
Také v případě většiny Kašparových veřejných leteckých produkcí neznáme bližší „pořadatelské a úřední pozadí". Dosud chybí i jen pokus o zhodnoceni pohybu finančních prostředků okolo jeho létání; dokladů je sice velmi málo, ale zdá se, že ony existující by mohly umožnit alespoň „kvalifikovaný odhad". Nedostatečně je zpracován vývoj Kašparova letadlového parku, dosud ne zcela jasné je ukončení jeho letecké činnosti. Málo víme o spolupráci s bratrancem Eugenem Čihákem, téměř nic o Kašparově činnosti v Českém aviatickém družstvu, v Aviatickém družstvu v Pardubicích, v Aeroklubu RČS. Takřka totéž, co tu bylo řečeno, platí i pro Eugena Čiháka a pro činnost Aviatického družstva v Pardubicích. Málo víme o vlivu aviatikova otce Františka Kašpara na události let 1910 až 1912. Velmi málo víme o dalších avia-ticích. kteří prošli pardubickým letištěm, a nebylo jich zas tak málo: T. Heyne, V. Barthell, Hugo Čihák, František Čihák, L. Očenášek, Z. Keck, J. Staštík. Posledně jmenovaný dokončoval v červnu 1914 své velkoletadlo, pro něž tehdy nechalo pardubické Aviatické družstvo adaptovat hangár. Postrádáme však spolehlivou informaci, zda toto letadlo do Pardubic alespoň dorazilo. Nevíme, proč po požáru v srpnu 1911, kdy shořely dva hangáry a Aviatické družstvo chystalo stavbu svého dalšího hangáru, k této stavbě nedošlo. Téměř nic nevíme o letecké činnosti dalších pardubických osobností, soustředěných v Aviatickém družstvu; zde by nás měla zajímat především jména barona Krause, ing. J. Prokopa, prof. J. KopfSteina, cis. rady Z. Kruliše, ale i některá další. Chybí nám konstrukční rozbor Kašparových a Čihákových letadel. Dosud také nevíme, proč se letecká činnost v Pardubicích obnovila až koncem dvacátých let, když v létech 1910 - 1914 sehrálo město v začátcích českého letectví tak významnou úlohu.
Bez zajímavosti není ani to, že pardubickými středními školami prošli mnozí i „přespolní" studenti, kteří - hlavně v 90. letech minulého století -zasáhli do leteckého dění. Avšak i o tom dosud víme jen velmi málo. A tak nezbývá než konstatovat, že o začátcích létání v Pardubicích mnohé nevíme, že zdejší nejstarší leteckou historii nelze redukovat jen na osobnosti ing. Jana Kašpara a Eugena Čiháka a že pro badatele zbývá ještě dost práce.
