Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
O třech sloupcích s bronzovými štítky
Stručný redakční článek ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka z roku 2006
na str. 267 s povděkem přivítal nové označení pardubických památek formou
bronzových štítků na žulových sloupcích, umístěných u památky. Na každém
štítku o rozměru 21x15 cm je v horní části pardubický městský erb, pod ním
název památky, níže jméno jejího autora, pod ním rok vzniku památky a zcela
dole její evidenční číslo. Článek uvádí, že náklad na první fázi označení památek
– tj. na zhotovení 37 žulových sloupků s bronzovými štítky a jejich zapuštění
do země – se předpokládá ve výši 172 tis. Kč (!), a končí vírou, „že nové označení
pardubických památek potěší občany města každého věku...“.
Nevím, jak koho nové označení hodně potěšilo. Přiznám se, že mě ne, spíš
jsem pocítil lítost. Nevím, kdo dal podklady pro textový obsah štítků, ale byly
to podklady střelené od boku. Alespoň pokud jde o tři štítky, u kterých jsem se
náhodou zastavil.1/ Památka ev. číslo 67 je sousoší bratranců Veverkových u kostela sv. Jana, které podle údaje na štítku mělo vzniknout v roce 1827. Nevzniklo, ani nemohlo, protože autor plastiky sochař Josef Strachovský nebyl v té době ještě na světě (narodil se až v roce 1850 a k odhalení sousoší došlo 8. září 1883). (Pokud můžeme letopočet 1827 s Veverkovými spojit, pak jen s tím, že Veverkové údajně toho roku v Rybitví svým ruchadlem vyorali první brázdu). 2/ Na býv. vojenském hřbitově v Pardubičkách stojí pomník (ev. číslo144/2 s německým nápisem Dem Andenken der hier ruhenden Manschaft des K. u. K. Dragoner-Regimentes Graf von Montecuccoli Nro 8. von Ihrem Regiments-Comandanten Obersten Josef v. Bayer gewidmet (Na paměť zde odpočívajícího mužstva c. k. dragounského pluku č. 8 hraběte von Montecuccoli věnováno jejich velitelem pluku plukovníkem Josefem von Bayer). Na pomníku je vyryto 46 jmen zde pohřbených montecuccoliovských vojáků (jako první zde byl v roce 1885 pohřben Franz Herinek a poslední v roce 1898 Heinrich Hötzel). Jako autor pomníku je na štítku správně uveden pardubický sochař Antonín Staude, (na podstavci pomníku zanechal svou vizitku), který zemřel v roce 1893, na štítku si však s překvapením zjistíme, že pomník vznikl až v roce 1918 a že je upomínkou na oběti I. světové války. 3/ Na rok 1938 připravoval pardubický železniční pluk oslavy 20. výročí vzniku ČSR a současně 20. výročí zřízení pluku. Bylo rozhodnuto, že pro tu příležitost bude před kasárnami TGM vztyčen pylon, který bude upomínkou jednak na vznik pluku a současně bude důstojným památníkem příslušníků jeho 6. roty, kteří v roce 1919 na Slovensku padli se zbraní v ruce při obraně mladé vlasti v boji proti Maďarům. Ideový návrh, podle něhož byl pak památník vybudován (základní kámen byl položen 27. 3. 1938), vypracoval kapitán pluku akad. sochař František Zuska. Ten pro pylon zvolil formu více jak desetimetrového žulového monolitního obelisku ze žuly z Vaškova lomu v Žumberku. (S dopravou kolosu do Pardubic si vojenští železničáři poradili originálním způsobem: v lomu položili několik polí úzkorozchodných kolejí, na ně přistavili několik spojených úzkorozchodných plošinových železničních vagónků, na které masivní žulový kvádr uložili. Pak začala několikaměsíční anabáze převozu - na silnici vojáci položili několik desítek metrů kolejnic a pomocí vrátku po nich popotahovali soupravu vpřed. Potom vždy koleje vzadu rozebrali, kolejové pole přesunuli před náklad a takto ji opakovaným způsobem po cestách necestách, s kopců do kopců, dopravili do Pardubic). Vzhled monumentu se do dnešní doby nezměnil až na nápis, který byl po válce změněn na „Obětem vlasti 1918-1945“. A co na to bronzový štítek (ev. číslo 106/2) u obelisku? Je na něm nesprávný rok vzniku „1946“. Je-li výše uvedený redakční údaj korektní, jednoduchými počty zjistíme, že každý z těch tří sloupků přišel na více jak čtyři a půl tisíce Kč. Tolik peněz a ještě zpackané štítky! Co dodat? Snad jen víru, že zbývající desítky sloupků nepotkalo stejné fušérství.
