Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
25.08.2019 07:40

Rock hospoda V Prdeli

Kostomlaty n.Lab.– Nymburk– Poděbrady. Délka trasy 15 km. Odjezd v 7:41 hod. vlakem z hl.n., návrat v 16:02 vlakem. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

14.09.2019 14:05

Pardubické báje a pověsti

Během komentované vycházky se účastníci dozvědí např, zač je v Pardubicích perník, jak to bylo s podzemní chodbou na Kunětickou horu nebo více o čertíkovi na balustrádě morového sloupu v Pardubicích. Sraz účastníků je před Zelenou bránou. Provází Helena Řehounková. 

typ akce: Výlety do historie

15.09.2019 06:20

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Teplice nad Bečvou – Hranická propast – Zbrašovské jeskyně – Hranice na Mor. Délka trasy 9 km. Odjezd v 6:23 hod. vlakem z hl.n., návrat v16:39 hod. vlakem ČD; 17:12 Rj (odjezd z Hranic na Moravě 15:19 h.- jízdenku zakoupit předem). Vedoucí Z. Heranová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

15.09.2019 14:00

Architektura Pardubic první poloviny 20. století

Během komentované vycházky účastníci navštíví např. Automatické mlýny, domy na Čechově nábřeží, zajímavé stavby na Olšinkách, na náměstí Republiky, třídě Míru nebo v okolí náměstí Legií. Sraz účastníků je na náměstí Legií.

typ akce: Výlety do historie

15.09.2019 17:00

Historie pardubických mlýnů aneb Od Valchy po Winternitze

Přžednáška konaná v Domě U Jonáše. Akce pořádaná ve spolupráci s Východočeskou galerií Pardubice v rámci Dnů evropského dědictví.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Pardubice a poštovnictví za války

obrázek k článku Filatelisté, kteří se zabývají dávnou historií poštovnictví za války, mají ve svých sbírkách nejeden zajímavý poštou prošlý doklad. Ale také vzpomínky na vyprávění těch, kteří tehdy byli u toho. Jednou z dávných realit byl i vyobrazený Podací lístek s datem 13. 4. 1945. Denní razítko nese text: PARDUBITZ. DEUTSCHE DIENST – POST BÖHMEN-MÄHREN. O co tehdy šlo? Německá okupační správa musela záhy po okupaci vybudovat vlastní síť poštovních spojů, kterými posílala vlastní zásilky. Zkrátka na protektorátní poštu se po celou tu dobu protektorátu nemohla plně spolehnout. Proto např. i tuto zásilku adresovanou na Okresní soud v Šumperku přepravovala vlastními spoji. Jak jsem kdysi zjistil, byla úřadovna německé služební pošty v prostorách nynější pošty Pardubice 1. (Je zajímavé – a filatelisté o tom vědí dost – že i v poválečné době byla podobná služební pošta v NDR. Tamní vláda se nemohla na vlastní poštu spolehnout a trpěla podezřením, že hospodářské i jiné údaje by se mohly dostat do rukou tehdejších západoněmeckých aj. nepřátel.)
Viděl jsem na vlastní oči výstřižek z českých novin někdy z roku 1939, kde byla výzva, aby případný nálezce odevzdal pytel s německou služební poštou, který byl ztracen z poštovního auta kdesi u Haber poblíže tehdejšího Německého Brodu.
Pokud šlo o nespolehlivost protektorátní pošty především u zásilek pro německé instituce nebo německé úřady, tak o tom mi před lety vyprávěl býv. úředník vlakových pošt pan Jan Fuksa z Pardubic. Jezdíval s vlakovou do Trutnova a po okupaci pak jen do Poříčí u Trutnova. To bývala posléze tehdejší pohraniční stanice. Říkal, že při třídění pošty vyřazovali např. udavačské dopisy na gestapo či podobné zásilky. Vyprávěl, že pamatuje, jak i když bylo parné léto, tak oni měli kamínka rozpálená. Pálili tam totiž ony dopisy, aby nebyly po nich stopy. Dokonce si vzpomněl na příhodu z Poříčí u Trutnova. Při přestávce po příjezdu bylo na nádraží plno německých vojáků, a to poblíže jejich poštovní ambulance. Jednomu z jeho kolegů se podařilo zcizit pistoli německému vojákovi. Bylo to sice velice nebezpečné, ale když dostali znamení k odjezdu směr Pardubice, tak se jim každopádně ulevilo.
Je pochopitelné, že ztráta korespondence neunikala pozornosti gestapa. Jejich kroky proti poštovním zaměstnancům bývaly razantní. Asi není dnes tolik známé, že právě tito měli za okupace percentuálně největší ztráty na popravených či vězněných ze všech profesí. Gestapo počalo tedy odesílat sledované zásilky na svoji adresu a měli zajištěné cesty od schránek přes poštu až do jejich služeben. Když se tento dopis ztratil, věděli, jak a kde dopis putoval a kde se ztratil. Pochopitelně následky bývaly tragické.
O obvzláště nebezpečné spojení s exilem se zasloužil i pardubický rodák Jiří Zeman. Pracoval jako průvodčí lůžkových vlaků Wagon Lits Comp. Pašoval tehdy až do Istambulu různé vzkazy, zásilky, dokonce např. i vzorky ocele na tanky atd. Samozřejmě měli na to ve vagónu úkryty, ale gestapo je podrobovalo i kontrolám, když nastupovali do práce. Paní Jiřina Zemanová – jeho dcera – mi před časem vypravovala, jak jako děvče pomáhala. Byla menšího vzrůstu a vypadala mladě. Tak dostala košík, v němž bylo jídlo i ukrytý materiál. Šla sama a napřed, vrátnicí prošla nenápadně a nikdo jí nevěnoval pozornost. Pak došla k vagónu, kde už na ni čekal spolupracovník jejího otce. Posléze případná a následná Zemanova kontrola byla tedy negativní. Jeden ze „Tří králů“ – legendární kapitán Václav Morávek – si dokonce troufnul obalamutit komisaře gestapa Abendschöna. Jiří Zeman přivezl z Istambulu pohlednice. Morávek je tedy adresoval na Abendschöna a připsal mu tam vzkaz, jak je na něj krátký. Posléze pohlednici J. Zeman znovu vezl do Istambulu a odtud odeslal do protektorátu. Komisař gestapa z toho byl nakonec potěšen, protože se domníval, že má po starostech, když údajně Morávek zmizel v emigraci, ale na druhou stranu byla jeho ješitnost značně pošramocena. Když jsem byl v roce 2009 v Praze – Kobylisích na tamní střelnici, tak na památníku popravených vlastenců jsem našel i jméno Jiřího Zemana i jeho zetě. Svoji odvahu i ilegální práci zaplatil životem.
Tolik k záležitosti protektorátní pošty i práci odvážných vlastenců v době války.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem