Zveme Vás
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
05.05.2024 07:55
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
05.05.2024 08:35
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archiv aktualit
Obrázky z minulosti Pardubicka - 4. část
První leta 14. stol. na Pardubicku ve znamení válečného ruchu
V prvních letech 14. století bylo i Pardubicko zasaženo po vymření Přemyslovců boji o český trůn. Římský král Albrecht po smrti svého syna Rudolfa chtěl zajistit český trům svému rodu. Přivedl do Čech desetitisícové vojsko a zaujal pozice nejprve mezi Kutnou Horou a Kolínem. Dne 5. října 1307 již byl u Opatovic. Zde nalezl pomoc od Alžběty, vdovy po Rudolfovi.
Albrechtovi švábští žoldneři obsadili věnná města Hradec Králové, Chrudim, Vysoké Mýto a Poličku. Odtud jejich houfy vyrážely do bojů proti Jindřichovi Korutanskému a v okolí Pardubic se dopouštěly loupeží a pustošení. Koncem r. 1307 sice Albrecht z Čech odejel, ale posádky ve městech zanechal a ty stále pro kraji loupily a šířily zkázu. Počátkem r. 1308 se lid z okolí Pardubic začal organizovat k odporu. České bojovníky shromáždili místní vladykové Ctirad Zámrský z Uherska a Jaroslav Bolehradský (z Borohrádku).
S početně menším oddílem napadli silnější vojsko Švábů a Elsasanů, vedené devíti hrabaty. V tuhém boji mezi Turovem a Opočnem, na jihovýchodě dnešního Pardubicka Češi zvítězili, Šváby pobili a ukořistili zbroj i koně. Potom Němci od loupežných nájezdů upustili a když přišla zpráva, že Albrecht byl zavražděn, z Čech odešli.
Ale následkem války, loupení a také neúrody nastal hlad a rozšířila se morová epidemie. V těch dobách hospodařil v Pardubicích Půta z Pardubic, první známý majitel zdejší tvrze.
První písemná zmínka o Cholticích
Nejstarší známí držitelé Choltic byli páni z Choltic, větev rodu Benešoviců. První zmínka o Benešovi z Choltic je v listině ze dne 25. 10. 1285, kterou král Václav II. dává Záviši z Falkenštejna města Lanškroun, Poličku a hrad Landsperk. Jako svědek ji podepsal také Beneš z Choltic, nejstarší známý majitel choltické tvrze. R. 1306 byl majitelem Choltic s tvrzí Milota z Choltic. Koncem 14. stol držel Choltice Jaroslav z Choltic a po něm jeho choť Perchta až do r. 1409. Po její smrti její syn Vaněk z Choltic spolu se sestrou Bětkou. R. 1415 Vaněk přivěsil svou pečeť na protest proti upálení Jana Husa a r. 1440 se s Alšem z Choltic účastnil čáslavského sněmu.
Klášter sedlecký
Od jeho založení /1142/ zasahovalo jeho panství i na západ dnešního Pardubicka. Patřily mu již zmiňované Podůlšany a Solnice, dnešní Selmice. R. 1227 od Kojaty Hrabišice získal Sezemice, Zminné a snad nakrátko i Přelouč. Roku 1301 získal jako dědictví po Držislavovi z Kojic vsi Kojice, Záboří, oboje s románskými kostelíky a Vinařice. S Kojicemi a Trnávkou byly časem spojeny Telčice, Chvaletice, Babice?, Cvrčice?, Labětín a Řečany s právem lovu na Labi a právem cla na brodu. Z toho dle J. Sakaře vzniklo klášterní hospodářství, patrně opevněné, a potom i městečko Týnec nad Labem, který později patřil i k pardubickému Pernštýnskému panství. Sedlečtí cisterciáci zřídili na obou březích při týneckém hospodářsví mlýny, aby prý přestaly násilnosti, které se dály občanům z Kutné Hory a jiným obchodníkům na brodu nad Týncem.
Obyvatelé na statcích klášterních byli Přemyslem Otakarem II. vyňati od r. 1248 z pravomoci úřadů a soudů krajských. Tu si s jistým omezením ve prospěch opata ponechal král, což přispělo ke zvýšení výnosů z přidělených území.
Vyspělejší správa na duchovních panstvích na západě a severu Pardubicka byla vzorem i pro drobné vladyky držící jednotlivé vsi či drobná panství. To vedlo k jejich rozvoji a někde i přeměně na městečka, jako u Bohdanče a Dašic.
První známý majitel Pardubic
První zmínka o Pardubicích je z r. 1295 v souvislosti s klášterem cyriaků, který zde tehdy byl. Ovšem kdo byl majitelem vsi, případně tvrze Pardubice, a kdo sem cyriaky přivedl, známo není.
Až z r. 1318 se zachoval zápis v deskách zemských, že Půta z Pardubic (Potho de Pordobitz) poháněl k zemskému soudu zemany a občany z Holohlav pro škody, které mu způsobili. Ves Holohlavy (nedaleko Smiřic) byla rozdělena mezi Jana a Miroslava z Holohlav a Půtu z Pardubic. Půta byl z významného českého roku Hronoviců, který měl ve znaku dvě černé zkřížené ostrve ve zlatém poli (ostrve byly osekané kmeny stromů s pahýly po větvích, používané jako žebříky také při zdolávání hradeb). Ten rod připomíná dodnes jméno Hronovické ulice, souběžné se Smilovou. Není vyloučeno, že Pardubice držel již Půtův otec Hynek z Dubé. Půta měl tři syny Hynka (Hajmana), Crhu a Hlaváče z Pardubic, kteří Pardubice zdědili r. 1321. První dva bratří pak pardubické zboží někdy v letech 1327–1330 vyměnili s Arnoštem z Hostýně za hrad Vízenburk u Úpice.
Toho připomínala Hostýnská ulice, která zanikla při přestavbě Karloviny. Na jejím rohu s ulicí Žitnou naproti elektrárně stával hostinec Na Hostýně. Jsou pochyby, zda pardubické zboží bylo nějak hospodářsky hodnotné a proč za ně tedy Arnošt vyměnil hrad Vízenburk, tehdy dosti významný, kterým si Hronovici scelovali rozsáhlejší panství kolem Náchoda. Je domněnka, že se přes Pardubice plavilo dříví z pohraničního pralesa Království, sahajícího až k Loučné a Sezemicům. Snad již tehdy se z jeho plavení vybíralo clo, nebo Arnošt již měl příslib, že dostane povolení je vybírat. Clo mohlo znamenat značný i největší příjem z panství. Každopádně Karel IV. jeho synům toto právo r. 1357 potvrdil.
Osídlení Pardubicka na počátku 14. století
Na počátku 14. stol. bylo již osídleno takřka celé území dnešního Pardubicka, i když ještě dosti řídce. Nejvýznamnější byla zmíněná vnější /německá/ kolonizace, v jejímž průběhu vznikla řada osad na Holicku na území mýceného lesa „Království“, který se ještě do začátku 14. století táhl od Loučné na severovýchod a souvisel s pohraničním zemským hvozdem. První zmínka o nových vsích¨ v tomto obvodu/Holice, Ředice, Roveň, Ostřetín/ je až z r. 1336.
Na severu Pardubicka se rozkládalo rozsáhlé panství opatovického kláštera, který měl již 90 vesnic, nejen na Pardubicku. Na západě, jak výše uvedeno, držel několik vesnic klášter sedlecký.
Vlastnictví ostatní půdy bylo ve 14. stol. rozdrobeno mezi množství zemanů sídlících na tvrzích. Tvrzí bylo dokumentováno šedesátsedm. /Historický kroužek Klubu otiskl jejich seznam s mapkou ve Zprávách KPP č. 7-8/1968: Blatník, Chvojenec, Holice, Dašice, Moravany, Komárov, Lány u Dašic, Slepotice – dvě tvrze, Žižín, Štětín, Mnětice, Krchleby, Rosice, Čivice, Nemošice, Jeníkovice, Veselí a Veselí Vysoké, Bukovina, Jílovka, Pravy, Vyšehněvice, Sušiny, Semín, Kojice, Uhersko, Radhošť, Blato, Dubany, Choltice, Svojšice, Lepějovice, Valy, Štěpánov, Benešovice, Svinčany, Lipoltice, Poběžovice, Urbanice, Zdechovice, Telčice, Chvaletice, Pardubice, Horní Jelení, Libišany, Rozhovice, Žaravice (Jedna nebo dvě tvrze? – Zprávy KPP 298/2001), Kasaličky, Brloh, Povrly, Škudly, Dolní Raškovice, Ledec, Hedčany, Hostovice, Veliny, Litětiny, Bohdaneč (?), Dědek, Jezbořice, Staré Hradiště, Ostřešany, Mateřov, Počáply, Ždánice, Svítkov./ Z těch tvrzí, většinou dřevěných, se dodnes zachovaly jen nepatrné zbytky valů a základů, některé historický kroužek v době své aktivity v 70. letech min.století navštívil a provedl drobný průzkum. Pouze ve Svojšicích se zachovaly větší zbytky velké kamenné tvrze nebo již hradu?/
V těch dobách např. tvrz Blatník, někdy nazývanou „hrad“, Bohdaneč a několik okolních vesnic drželi páni z Mrdic z Chrudimska. Vsi Doubravice, Ohrazenice a Trnovou připsal 7. října 1325 Heřman z Mrdic synům Vaňkovi, Bernardovi a Jarošovi. Majiteli vsi a tvrze Hedčany, dnes samoty u Dašic, byli bratří Ctibor a Ješek z Hedčan. Dašice r. 1318 držel Blažej z Dašic a r. 1322 Bohuslav z Dašic. (Z Dějin města Dašic, J. Janiš, Vlastivědná abeceda Dr. Pavla Theina -Zprávy č. 5-6/2008). Slepotice byly ve 14. století rodným sídlem vladyků ze Slepotic, z nichž první dosud známý je Vilém z Lysec, jinak ze Slepotic, uváděný r. 1318. Tvrz Lysec na Pardubicku nebyla, ves toho jména je v severních Čechách, ale jižně od Slepotic leží osada Lipec patřící ke Slepoticím, nejde tu o přehození písmen?
Z r. 1319 je první písemná zmínka o obci Třebosice a toho roku Pilungovi z Turova a Peškovi z Ostrova náležely Čeradice při Loučné, podle níž tehdy ještě vedla hlavní stezka z V. Mýta do Hradce, zv. „Hradečnice“. R. 1323 je připomínán Beneš z Krchleb, majitel tvrze a vsi Krchleby ležící. Tvrz, ležící na jihovýchodním okraji Lánů na Důlku zanikla a ves Krchleby s nimi splynula.
Několik vsí na levém břehu Labe při ústí Chrudimky patřilo pánům z Pardubic.
Rozsáhlejší panství chvojenské, městečko Chvojno se vsí Holice s dalšími vesnicemi, na půdě vymýceného hvozdu, zastavil král Jan Lucemburský r. 1336 Pertoldovi, proboštu na Všehradě a bratřím z Lipé, Jindřichovi a Janovi. Po nich nabyl zboží chvojenské Jindřich z Lichtenburka, který si tvrz chvojenskou oblíbil.
Jeho synové Václav a Čeněk to panství prodali pánům ze Šternberka, kteří měli ve znaku šeticípou hvězdu v modrém poli. Ti patrně postavili v Holicích tvrz a sem přenesli sídlo panství, asi poté, co přes Holice byla svedena stezka z Mýta do Hradce, dříve vedoucí podél Loučné na Sezemice.
Podklady:
F. K. Rosůlek a kol.: Pardubicko-Holicko-Přeloučsko, 3.díl, 1909
Josef Sakař: Dějiny Pardubic nad Labem, 1. díl, 1920
August Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, 1882
František Šebek, Vlastimil Zikmunda: Pardubicko, 1985
Petr Vorel: Dějiny Přelouče, 1. Sdíl, 1999
Český statistický úřad, odd. Pardubice: Obce pardubického okresu v číslech, 1996
Miroslav Klimpl: Co se kdy na Pardubicku šustlo, 2003
Zprávy KPP /1965–2008/
