Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
PARDUBICE – III. obvod – STUDÁNKA – 2. část
Taneční a divadelní sál ve Studánce patřil mezi největší v okolí Pardubic
(255 m2) a byl vždy hojně využíván jak k tanci, tak i k divadelním a jiným
kulturním programům. Před 2.světovou válkou to byly oblíbené odpolední čaje,
pořádané volejbalovým klubem, tak i maškarními plesy, pořádané stejným
klubem. Sbor dobrovolných hasičů pořádal každoročně HASIČSKÝ BÁL
a Spolek divadelních ochotníků BABSKÝ BÁL. Za války však byly taneční
zábavy zakázány a proto Spolek divadelních ochotníků pořádal velmi oblíbené
divadelní a kulturní pořady s hudbou a zpěvem. Po válce nezbývalo mnoho
času na využití sálu. Jednak to bylo způsobeno zabráním sálu pro ubytování
Rudé armády v r. 1945, a nákladnou rekonstrukcí sálu po vzniklých škodách,
později jako ubytovna Synthesia Semtín a nuceným využitím sálu pro sklad obilí
a jeho značnou devastací. Vzdor tomu se ale uskutečnilo několik významných
tanečních programů:Maškarní bály, pořádané volejbalovým klubem, byly velmi výpravné a vždy měly své motto: kupř. Pod žhavým sluncem Afriky, Nejkrásnější hvězdy svítí ve Splitu nad mořem, Japonsko, země květů a gejší. Při všech těchto bálech byly stěny komplet překryty velkoplošnými malbami, vztahujícími se k příslušnému mottu. Pochopitelně, že příprava těchto papírových ploch trvala několik týdnů. Maloval p. Josef Kolda.
Hasičské bály, které pořádal Sbor dobrovolných hasičů ve Studánce. Těšily se také velké oblibě a byly to skutečně bály pro společenské obleky.
Myslivecké bály se konaly až po vytvoření JZD, resp. Mysliveckého sdružení při JZD Pardubice III.
BABSKÉ BÁLY se těšily největší oblibě. Pořádal Spolek divadelních ochotníků ve Studánce. Byly to bály finančně velmi náročné. S hudbou a průvodem po celé vesnici se zvali občané na tento bál. A bohatá návštěva samotného bálu potom byla pořadatelům odměnou. Nutno uvést, že se nejednalo o maškarní bál, ale bylo vhodné přijít ve staročeském, selském oblečení. Bylo by pravděpodobně vhodné zmínit se i o jiných, význačných tanečních zábavách:
Staročeské Máje se stavěním smrku, průvodem a zvaním družiček a mládenců a „VINŠEM“ pod májovým smrkem.
DOŽÍNKY – opět s průvodem družiček a mládenců k největšímu sedláku p. Kmoníčkovi, který převzal od hlavní družičky a mládence KYTICI čerstvě posečeného obilí. A také poděkování za úspěšné dokončení žní. P. Kmoníček požehnal a osobně se zúčastnil zahájení dožínkové zábavy.
VINOBRANÍ bývalo nejveselejší. Sál byl vyzdoben četnými vinnými hrozny. Úkolem mládenců bylo hrozen utrhnout tak, aby místní „policajt“ ho nechytil a neodvedl k rychtářovi, který rozhodoval, zda provinilec půjde do instalované šatlavy, nebo bude propuštěn (na kauci) na svobodu.
STUDÁNKA – významná sportovní obec
Dnes je to, bohužel, pouze zapomínaná historie. Ale Studánka v prvorepublikových a válečných letech byla nejen samostatnou obcí, ale i uznávaným sportovním, a to především volejbalovým střediskem.
Když dne 10. března 1924 kupoval můj otec s mají matkou hostinec jejich švagra (mého strýce), činili tak se záměrem nejen rozvíjet činnost divadelního spolku, ale umožnit tak i společenský život v obci. Z toho důvodu velkoryse nechali původní hostinec přestavět v r. 1931.
A již v r. 1933 požádalo několik sportovních nadšenců o propůjčení pozemku za zahradní restaurací k vybudování volejbalového hřiště. Otec jim vyhověl a tak byl založen volejbalový klub Studánka, který v pozdějších letech představoval nejen vážného soupeře, ale i líheň dobrých sportovců.
V roce 1936 věnoval můj otec krásný putovní křišťálový pohár pro první velký volejbalový turnaj ve Studánce. Po velkém úspěchu byl v r. 1939 přejmenován na MISTROVSTVÍ POLABSKÉHO KRAJE, jehož se každý rok zúčastňovalo velké množství známých družstev, takže bylo nutné hřiště rozšířit na tři volejbalové kurty.
Pochopitelně, že byl otec i mecenášem klubu, takže se volejbalové družstvo mohlo „posílit“ o známé pražské hráče – kupř. Trousílka (hokejového reprezentanta), Kozílka a Bulenu. V předválečných letech (1936 až 1939) bylo největším úspěchem opětované vítězství o pohár tehdejšího presidenta Dr. Beneše v Brandýse n.O. Avšak i četné další turnaje v kraji se stále častěji stávaly kořistí našeho družstva.
Válečná doba překvapivě znamenala velký rozvoj sportu a volejbalu zvlášť. Kromě četných turnajů byla rozehrána mistrovská soutěž – východočeská liga. Pochopitelně jsme se jí zúčastnili, a to s mimořádnými úspěchy. Vždy jsme patřili mezi volejbalovou špičku (kupř. bývalý SOKOL Pardubice I, SOÚO Hradec Král, Habeš a SK Náchod, SK Ústí n. O. a další). I nadále jsme se zúčastňovali velkých turnajů, např. v Poličce, kde jsme několikrát získali titul MISTR VYSOČINY. O jednom takovém vítězství byla dokonce napsaná oslavná „rýmovačka“ o tom, jak CHLAPCI ZE STUDÁNKY DOBÝVAJÍ STŘÍBRNÉ DŽBÁNKY. Mám ji uloženou.
Rok 1945 byl plný nadšení a bylo tomu tak i ve sportu. Náš volejbalový turnaj byl ukázkou vyspělého volejbalu. Zúčastnilo se ho 16 vynikajících družstev, jako Sokol Pardubice I, Sokol Prostějov, SK Karlín Praha a další. Tento turnaj byl také spojen se slavnostním přejmenováním Familie na SLOVANY. Byla to nesmírně radostná událost.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 11-12/2011.
