Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Vesnice Pardubice a cyriacký klášter u kostela sv. Nartoloměje na informačním panelu v Pardubičkách
V květnu 2012 byl poblíž hlavního vchodu hřbitova v Pardubičkách instalován
informační panel, který ve stručnosti seznamuje kolemjdoucí s nejstarší historií
tohoto místa. Text na panelu je koncipován jako základní informace doplněná
fotografiemi a půdorysným plánkem zde odkrytých fragmentů základů kostela
sv. Bartoloměje a kláštera cyriaků. (Panel je popisován z pohledové pozice).
V levé části panelu, pod úvodním nadpisem, je zobrazena řada předmětů -
archeologických nálezů – získaných zde v průběhu archeologického výzkumu.
První obrázek zleva zachycuje malý železný klíč s výřezem na zubu, s masivním
kosočtverečným krčkem a malým kruhovým otvorem. Jedná se o osobní předmět
přiložený do hrobu, provázející zesnulého i na onen svět. Obrázek druhý a obrázek na konci řady představují hliněné hrnce vypálené v hrnčířské peci. Jde o běžné kuchyňské nádobí každodenní potřeby, které mívalo poměrně krátkou životnost. Zlomky keramiky z užitkových nádob tvoří nejčastější materiál nacházený během archeologických výzkumů uskutečňovaných na historických sídlištích. Také tyto zobrazené nádoby byly nalezeny ve zlomcích, následně slepeny a doplněny sádrou.
Prsten, třetí zleva, pochází z kostry zničené výkopem během výstavby základů cyriackého kláštera. Mosazný prsten má kosočtverečnou plošku zdobenou v podobě drobných křížků černým smaltem.
Malou ukázku archeologických nálezů doplňují čtyři zobrazené mince1/. Vlevo dole se jedná o slezskou grešli císaře Leopolda z roku 1697. Mince pochází z vrchních vrstev zásypu příkopu opevňujícího klášter. Nad ní se nachází husitský peníz se lvem a čtyřrázem, ražený v Kutné Hoře ve dvacátých letech 15. století. Peníz byl nalezen v zásypu hrobu uloženého v lodi kostela. Pod ním vpravo je brakteátový dutý haléř ze slezské Svídnice, ražený po roce 1341. Také tento peníz pochází z hrobu umístěného v kostelní lodi. Poslední zobrazenou minci zastupuje brakteát z doby Přemysla Otakara II. z let 1260-1278. Minci svíral v dlani mladý muž, pochovaný v presbytáři kostela sv. Bartoloměje. Mezi další nalezené, ale zde nezobrazené mince patří denár Vladislava II. z let 1140-1158 objevený v sídlištní vrstvě a tři parvy Václava II. z let 1300-1305 vložené zesnulým jako „obolus mrtvých“. K mincím pocházejícím z této lokality patří též moravský denár z doby vlády Přemysla Otakara II., náhodně nalezený v roce 1938.
Spodní polovinu levé části panelu vyplňuje šest fotografií s popiskami. Obrázek č. 1 zachycuje část sondy položené v prostoru hřbitova založeného jižně od presbytáře kostela sv. Bartoloměje. Jsou na něm vidět části skeletů lidských jedinců ukládaných do hrobových jam v několika časových stupních. Archeologickou plochu z roku 1994 s kostelem sv. Jiljí a zvonicí v pozadí přibližuje fotografie č. 2. Současný kostel sv. Jiljí a zvonice pocházejí nejspíše z období okolo přelomu patnáctého a šestnáctého století. Dnešní podoba zvonice je výsledkem její poslední úpravy z osmdesátých let dvacátého století.
Náhrobní kameny byly od roku 1895 připevněny ke stěně u vstupu do původní zvonice. Na obrázku č. 3 stojí mramorový a opukový náhrobek. Třetí masivní, na dva kusy rozlomená, deska ze sliveneckého vápence není zobrazena. Na záběru č. 4 vidíme část zkoumané plochy směřující k východu. Jsou na ní patrny šedivé čedičové základy presbytáře kostela sv. Bartoloměje a uprostřed fotografie bělavé základové zdivo příčky oddělující presbytář od kostelní lodi.
Ještě zřetelněji je tato část zobrazena na fotografii č. 5. Zde lze na severním okraji příčky rozeznat kameny položené na plocho. Ramena rozšířeného kamenného základu lodi kostela tehdy nebyla ještě odkryta. Uvnitř kostela se nacházelo několik hrobů, velká hrobová jáma odkrytá uprostřed presbyteria je považována za místo spočinutí těla Arnošta z Hostýně.
Zvon z r. 1483 zavěšený na severní straně zvonice zachycuje fotografie č. 6. Obvod horní části zvonu lemuje nápis: „Tento zwon lit gest do Pardubiček - od zwonieni nemagi brati - léta Božího MCCCC osmdesátigo trzetigo“.
Celý článek naleznete ve Zprávách KPP číslo 9-10/2012.
