Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Na lince je Tokio po 30 letech

obrázek k článku Je tomu právě 30 let, kdy byl v našem vlastivědném časopise číslo 3-4/ 1982 publikován článek „Na lince je Tokio“ od známého pardubického novináře Vlastimila Weinera. Je to reportáž o přednášce a besedě našeho člena, Mgr. Ivo Štolce. Členům pražské pobočky Klubu přátel Pardubicka vyprávěl o tom co dělá Japonsko Japonskem a co zajímavého o této zemi poznal během tří let, tří měsíců a tří dnů, kdy v této zemi před více než 40 lety pobýval jako zpravodaj Československé tiskové kanceláře (ČTK) a Československého rozhlasu.. Čas oponou trhnul, ale nic se nezměnilo na zajímavosti příběhů z dalekého Japonska. Nic se nezměnilo na atraktivnosti životních příběhů a zkušeností dlouholetého Pardubáka Ivo Štolce. Znovu byla v Praze naplněna klubovna posluchači jako tehdy před 30 lety a znovu s velkým zájmem, potěšením i úctou si naši členové vyslechli jeho poznatky a zkušenosti ze Země vycházejícího slunce.
První překvapení přišlo hned v úvodu. Lektor sám pohostil své posluchače střípky japonské kultury – rozdal všem přítomným „origami“ skládačku jeřába, který podle japonské mytologie přináší štěstí a dlouhověkost, japonskou filatelii, dal k dispozici nesmírně zajímavé a poučné japonské informační buletiny, které vydává japonské velvyslanectví, pohostil přítomné japonským vínem saké, originálními neobyčejnými japonskými pochoutkami „osenbe“ a japonským čajem. V jeho vyprávění bylo čemu se divit a co obdivovat. Je to především neobyčená japonská pracovitost, píle, poctivost a úcta k druhému člověku. Když zachránili po několika dnech z trosek u Fukušimy jednu starou paní, omlouvala se záchranářům, že je připravila o čas a prosila je, aby se věnovali jiným postiženým, kteří pomoc potřebují více než ona. Jenom tiše závidět můžeme Japoncům hluboce zakořeněnou úctu k rodičům a ke stáří: „Závazek k rodičům je vyšší než nejvyšší hory a hlubší než nejhlubší moře“…
Mnohem racionálněji než u nás se v Japonsku slaví Nový rok. Namísto přejídání se v poslední den roku Japonci věnují spíše úklidu, meditaci, zpytování, vážné hudbě. O půlnoci na Nový rok zazní 108 úderů zvonu jako varování před 108 vyjmenovanými neřestmi a hříchy. Z patnáci japonských státních svátků na posluchače udělal největší dojem Den úcty ke stáří v půli července, který se současně slaví jako naše Dušičky. Tento den se scházejí příbuzní a vyprávějí si o skutcích zemřelých, probírají fotografie a videa o nich a vzpomínají na historky s nimi. Dnem pracovního volna je například také Den jarní a podzimní rovnodennosti, Den dospělosti (v Japonsku – 20 let), kdy dívka dostane své první kimono. Zajímavý je způsob počítání věku Japonců. Hned při narození dostane každý Japonec do vínku jeden rok. Další rok věku se připočítává vždycky prvního ledna, ať je den narození kdykoliv. Takže pokud se někdo narodí na Silvestra, tak je mu hned jeden rok a Na nový rok má tedy ve skutečnosti dvoudenní dítě úřední stáří dva roky.
V Japonsku slaví i Den chlapců (5. května, jeho symbolem jsou kapři „koinobori“), Den zeleně a také Den sportu – den, kdy byla zahájena tokijská olympiáda v roce 1964. Dodnes vyslovují Japonci s úctou jméno naší gymnastky Věry Čáslavské, kterou uctívají jako hvězdu první velikosti či – jak řekl Ivo Štolc – jako „japonskou svatou“. Zajímavé je, že pokud vyjde některý z patnácti svátků na neděli, tak den volna se automaticky přesouvá na nejbližší pondělí. Kriminalita je v Japonsku poměrně nízká. Kola se na ulici běžně nezamykají. Velmi poučný je pro nás rázný způsob řešení narůstajícího problému – alkohol za volantem. V Japonsku to vyřešili tak, že byl přijat předpis, podle kterého je řidič povinen podrobit se dechové zkoušce na alkohol a není oprávněn zkoušku odmítnout. Testovací přístroj hned ukazuje nejenom hladinu alkoholu, ale současně výšku pokuty. A nyní se držte ! Tu musí zaplatit na místě jednak řidič (pokud nechce být zatčen), ale současně i všichni přítomní cestující v autě – a to až do výše měsíčního platu! Přítel Štolc konstatoval, že během několika týdnů byl problém s alkoholismem v dopravě vyřešen a kázeň se vrátila na původní úroveň. V besedě se připojili se svými vzpomínkami na Japonsko také paní Eva Dašková, která do Japonska cestovala jako vedoucí zájezdů Čedoku, pan profesor Jirásek, který se v Japonsku zúčastnil světového chirurgického kongresu a také přítomná paní Michálková. Také strýček našeho člena, pana Kerharta – stavitel Hora žil několik let v Japonsku a spolu se stavitelem J. Letzlem postavil průmyslový palác v Hirošimě, jehož železobetonový skelet jako jediná stavba ve městě přečkal jadernou zkázu v roce 1945. Padla také zmínka o tom, že k Japonsku má vztah také další slavný Pardubák, a to architekt Miroslav Řepa, který se podílel na naší expozici na světové výstavě v Ósace 1970 jako autor pavilonu naší Laterny Magiky. Ivo Štolc byl odměněn velkým potleskem a jeho vyprávění zanechalo v účastnících setkání velký dojem.
Domů se členové pražské pobočky rozcházeli s pěkným pocitem hrdosti na to, že naše rodné město umí vyslat do světa tak schopné lidi, kteří dokázali pro naši zem vykonat tolik prospěšné a užitečné práce a přispěli šíření dobrého jména naší země ve světě. Až bude přítel Štolc pořádat přednášku o Pardubicích a o Japonsku za dalších třicet let, tak stejně jako před třiceti lety a stejně jako dnes, budou posluchači se zaujetím a s potěšením poslouchat jeho příběhy a budou si z nich brát příklad a poučení a nad mnohými při srovnání s naší (a nejen naší) současností třeba i kroutit hlavami. Inu, „jiný svět“…. Ještě poznámka k besedě. Zúčastnil se jí také známý herec Dalimil Klapka, který jak známo je rodilý Pražák, ale přiženil se do Přelouče. Pan Klapka laskavě přislíbil uskutečnit pro pražskou pobočku besedu na začátku příštího roku a ještě v listopadu tohoto roku přivést na setkání s pražskými Pardubáky herečku paní Annu Ferencovou – dceru Ference Futuristy. Rádi přivítáme i zpravodaje České televize ve východních Čechách, pardubického rodáka a patriota pana Vlastimila Weinera. Tož se máme v Praze zase na co těšit!
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem