Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Životní osudy fotbalisty Kreuze
V Pardubicích už žije jen málo pamětníků slavných let pardubického fotbalu
v letech 1937 – 1945. SK Pardubice se v roce 1937 v kvalifikaci probojoval do
státní ligy. Byla to tenkrát velká sláva, ale vedení mužstva, předsedovi ing. Josefu
Venclovi a nově angažovanému trenérovi Otokarovi Škvainovi – Mazalovi bylo
jasné, že mužstvo pro nejvyšší soutěž musí posílit. Mimo jiné
padla volba i na pětadvacetiletého, vysokého a urostlého
záložníka Arnošta Kreuze z DFC Praha. Protože osudy tohoto
syna německých rodičů jsou více než zajímavé, pokusil
jsem se je vysledovat. Ernst Kreuz se narodil německým rodičům dne 9. 5. 1912 ve Veselí, části obce Neštěmice u Ústí nad Labem. Jeho fotbalové začátky spadají však do německého klubu DSK Brüx – Most. Už ve svých sedmnácti letech se objevuje v sestavě Teplitzer FK v sezóně 1929 – 1930, kdy je toto německé mužstvo poprvé zařazeno do nově utvořené I. ligy. V ligovém německém klubu vydrží čtyři sezóny. Protože však má Arnošt Kreuz čs. státní příslušnost, postaví ho asociační kapitán v listopadu 1931 v pohárovém utkání v Římě, kdy odehraje na místě levého křídla (!) celé utkání s Itálií (2 : 2). Na rok ho potom zkouší Sparta (1934 – 35), ale moc šancí ve stabilním kádru „ rudých “ nedostane. A tak zakotví v pražském německém klubu DFC, lidově přezdívaném „ Deficit “. S ním hraje Kreuz i dvě utkání kvalifikace o státní ligu proti SK Pardubice, v Praze vyhrají pardubičtí 2 : 1, doma remizují 3 : 3. V rozhodujícím posledním zápase pak DFC Praha porazí Filakovo a zajistí tím pardubickému SK postup do ligy z 2. místa za Ostravou.
Na jarní část ligy pak je Arnošt Kreuz získán za částku 28 tisíc Kč jako posila do zadních řad pardubických. V civilu je zaměstnán jako bankovní úředník a jeho rodina provozovala hostinec „Na Hostýně“. Jeho výborných výkonů si nemohou nevšimnout stavitelé čs. mužstva před mistrovstvím světa ve Francii a tak Kreuz nastoupí v dubnu 1938 v kvalifikaci proti Bulharsku v Praze (6 : 0) a na vlastním mistrovství pak v prohraném utkání s Brazilií v Paříži (1 : 2), kde pro zranění spoluhráčů hraje dokonce ve středu útoku.
V Pardubicích se 22. 3. 1939 ožení se slečnou Marií Skácelovou, dcerou majitele zbrojního obchodu ve Smilově ulici a 29. 9. 1940 se jim narodí syn Ernst. Na nátlak přijme po okupaci nyní už zase Ernst Kreuz starší říšské občanství. V mužstvu SK odvádí výbornou práci v obraně, střílí ale i branky a je posílán na exekuci pokutových kopů. Fotbalovou kariéru zakončí v roce 1941. V lize (vč. Teplitzer FK) odehrál celkem 127 utkání a vsítil 20 gólů. V roce 1942 v rámci arizace židovského majetku získal E. Kreuz v Pardubicích na Zeleném č.92 obchod s lihovinami, vínem a tabákem. (Dnes již neexistující dům na tř. Míru, na rohu s Pernerovou ulicí.) Jeho mladší bratr Wilhelm (nar. 13. 8. 1915) je členem pražského gestapa a padne v roce 1942 u Stalingradu. Dle nepodložené domněnky šel na frontu z trestu, protože majiteli hotelu Veselka Arnoštu Košťálovi prozradil zájem gestapa o číšníka Šolce, alias parašutistu Josefa Valčíka. Také Ernst Kreuz je odvelen do wehrmachtu a dne 22. 1. 1945, pro autora článku neznámo kde, zraněn a léčen ve vojenském lazaretu v Hradci Králové. Po válce oba manželé Kreuzovi zažádají o vrácení čs.občanství, jsou ale opakovaně předvoláváni před trestní nalézací komisi (TNK) ONV Pardubice. Koncem roku 1945 se jim v nemocnici v Počátkách u Jihlavy narodí syn Jan. Následně se rodina odstěhuje do Teplic – Šanova, kam je jím i doručen rozsudek TNK, která shledala, že se Arnošt Kreuz neprovinil, ale paní Marie byla odsouzena k pokutě 1 milion Kčs nebo ztrátě svobody na jeden rok. Byla obeslána na jednání TNK dne 26. 10. 1948, kam se však nedostavila, neboť přesídlila neznámo kam. Podle klubové příslušnosti syna Ernsta žili Kreuzovi jistě v Aschaffenburgu ve Spolkové republice Německo. V roce 1952 se jim narodila dcera Dagmar.
Mladý Ernst jako hráč s vynikající míčovou technikou se pak vypracoval až do německé juniorské reprezentace v turnaji UEFA v Bulharsku. Po působení v Eintrachtu Frankfurkt se dostal do slavného HSV Hamburg. V sezóně 1963 – 64 hrál 1. spolkovou ligu. Nastupoval m.j. se slavným Uwe Seelerem, odehrál 25 utkání a 5x skóroval. S mužstvem HSV vyhrál v roce 1963 národní pohár a nastoupil v sedmi zápasech poháru evropského. Později působil také trenérsky a svůj poslední zápas odehrál v roce 1968 za SV Roechling. Kreuzovi měli na předměstí Hamburgu Harksheide pronajatý sportovní komplex s tenisovými kurty, halou, restaurací a p. Ernst Kreuz starší zemřel dne 9. 2. 1974, údajně raněn mrtvicí jako divák na fotbalovém utkání.
Tolik tedy k neobyčejnému životu čs. fotbalového internacionála, později říšského státního příslušníka a nakonec občana Spolkové republiky Německo Arnošta – Ernsta Kreuze.
Literatura: M. Jenšík, J. Macků: Kronika českého fotbalu – I. díl, Olympia Praha 1997
L. Král: Historie německé kopané v Čechách. MUF Praha 2006
Prameny: Státní okresní archiv Pardubice
