Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Dva osudoví muži v životě Hany Krupkové

obrázek k článku Jak známo, do života Hany Krupkové (1921-1997) pardubické spolupracovnice výsadku SILVER A, vstoupili dva osudoví muži, příslušníci tajných služeb – Wilhelm Schultze a Josef Richter. Podívejme se proto, co je zatím o nich historikům známo.

I.
WILHELM SCHULTZE
„Nejdůležitější a nejpočetnější bylo IV. oddělení, které představovalo tzv. výkonnou složku pražské tajné státní policie (gestapa – poz. J. K.). Skládalo se zhruba ze 6 rozsáhlých pracovních úseků (protikomunistický referát, protipartyzánský referát, referát kontrašpionáže, úsek pro církevní a židovské záležitosti, úsek stíhání škůdců z řad Němců, referát ústřední spisovny a kartotéky a ochranné vazby) a nespočetné řady dalších skupin, podskupina atd. Šéf IV. oddělení byl současně představeným referátu N, nejtajnějšího místa, které kontrolovalo sítě konfidentů“, píše ve své knize znalec problematiky Karel Fremund. 1/ Jak je vidět, IV. oddělení bylo nejdůležitější a nejpočetnější složkou pražského gestapa, jeho výkonnou mocí. Po 1. květnu 1922 jej vedl kriminální komisař Eduard Fischer, sudetský Němec z České Lípy. Poslední šéfem IV. oddělení a referátu N se stal kriminální rada a hauptsturmführer SS Wilhelm Schultze (nar. 1909 v Peine), předtím vedoucí oddělení kontrašpionáže, podle K. Fremunda „jedna z nejpozoruhodnějších osob nacistického teroristického aparátu a jeden z nejvlivnějších mužů nacistické policie v českých zemích“. 2/

Jeho rodné městečko Peine leží mezi Brunšvikem a Hannoverem. Než se stal Wilhelm policistou, studoval prý veterinární medicinu. Do NSDAP vstoupil roku 1930, tři roky před nástupem A. Hitlera k moci. Přeložili jej do Prahy z RSHA 3/ v polovině července 1941 a stal se vedoucím III. oddělení (kontrašpionáže) s hodností kriminálního komisaře. Když šéf pražského gestapa dr. Ernst Gerke navrhoval 6. prosince 1944 Schultzeho na vyznamenání válečným křížem I. třídy s meči, všiml si v jeho charakteristice jeho „iniciativnosti, ostrého pohledu, mladé elastičnosti a důsledného jednání.“ 4/ Gerke napsal m.j.: „Včasné odhalení a zneškodnění odbojových skupin kolem ministerského předsedy Eliáše na podzim 1941 je především zásluhou Schultzeho. Také při objasňování atentátu na Obergruppenführera SS Heydricha se mimořádně osvědčil. Dobrou kriminalistickou prací a rovněž statečným osobním nasazením přispěl rozhodujícím způsobem jako vedoucí nebezpečných akcí ke zničení atentátníků a dalších nepřátel Říše.“ 5/ Gerkeho posudek se zmiňuje m.j. i o podílu W. Schultzeho na „zneškodnění“ agenta A-54 P. Thümmela, pracovníka AST 6/ v Praze a škpt. Václava Morávka z legendárních Tří králů (Balabán – Mašín – Morávek). Toho zastřelilo v Praze komando, velené osobně Schultzem. Podle K. Fremunda „šlo o inteligentního, prohnaného, rafinovaného a naprosto bezohledného muže.“ 7/ , který ovládal skvěle umění vystupovat podle potřeby (diplomaticky a surově). Radil svému šéfovi Gerkemu a jako „šedá eminence“ náležel i mezi oblíbence R. Heydricha (znali se z RSHA) a K. H. Franka. Za heydrichiády radil Schultze Frankovi a šéfu bezpečnostní policie a SD 8/ H. Böhmovi při vyhlazení Lidic a Ležáků. Přátelil se i s W.Schellenbergem, vedoucím VI. odboru RSHA, a policejním atašé v Bratislavě F. H. Goltzem. Vydával měsíčně značné částky na pitky a milenky, např. Inge T. Lehmannové z Goslaru posílal měsíčně do Mnichova 2000K na nemanželské dítě. Písařce pražského gestapa G. Benningové zařídil a platil byt na Vinohradech, ač nikdo neznal jeho finanční zdroje. 9/ Byly to úplatky či dokonce práce pro britskou IS? Ani jeho sekretářka H. Becherová nevěděla o tajném P. O. Boxu na pražské hlavní poště. Schultze patřil do důvěrného kroužku pracovníků pražské SD, k němuž náleželi dr. Zuber z Chebu, M. Wolf, Wolfův zástupce dr. Zankl, dr. R. Gies a ředitel nakladatelství ORBIS Rudl. Schutzovým rivalem byl kriminální komisař Willy Leimar, vysoký štíhlý blondýn, od 1. 11. 1940 vedoucí protikomunistického referátu IV 2 pražského gestapa, snad také „double-agent“ jako Schultze, pracoval prý pro SSSR, který po válce ocenil jeho činnost Leninovým řádem. V lednu 1943 to byl W. Leimer, který dovezl H. Krupkovou na Pražský hrad ke K. H. Frankovi. Půvabná Hančina tvář se zřejmě nacistickým bosům líbila. Jak je prokázáno výpovědí Hany Krupkové, došlo při jejím výslechu v Petschkově paláci v Praze, který s ní vedl roku 1942 právě W. Schultze, dvakrát k souloži mezi ní a vyšetřovatelem, který za to slíbil jí i jejímu muži V. Krupkovi zachránit život. „Styk ze strany Schultzeho nelze říci, že by byl přímo násilný, jelikož já v tom rovněž viděla možnost jisté úlevy v našem potrestání“, vypověděla roku 1952 StB Hana Krupková. 10/
Jak se choval W. Schultze koncem války? Zametal stopy… I když se ještě na sklonku roku 1944 stal s mjr. Steindammem komisařem pro zbrojení v oblasti výroby tanků, naznačil prý svému důvěrníkovi, že po porážce Německa bude Německo rozděleno na okupační pásma. Doporučoval svému příteli pro útěk americkou zónu v Bavorsku, speciálně Mnichov. 11/ Spisy P. Thümmela, jež měl Schultze u sebe, nechal na podzim 1944 odvést radou Höhmannem v 7 velkých pytlích do Malé pevnosti v Terezíně a pravděpodobně ještě před Thümmelovým zastřelením v druhé polovině dubna 1945 byly převezeny do zámečku Na Jenerálce v Praze a zde spáleny. 12/ Schultze byl též přítomen podle výpovědi šéfa Malé pevnosti v Terezíně H.Jöckla posledním popravám vězňů na 4. dvoře pevnosti počátkem května 1945, k nimž však již pro nedostetk času nemohlo dojít. V těchto dnech již vlastnil falešný osobní průkaz na jméno Schubert. 13/ Na jeho příkaz odvezl Helmut Schwertner do bavorských Alp cenné věci po vězních včetně zlatých zubů. 20. dubna 1945 opustila svůj přepychově zařízený byt i Schultzova manželka s dětmi. Byli ubytováni v jedné vesnici u Waldmünchen s paní Janturovou, manželkou komisaře H. Jantura z protikomunistického oddělení pražského gestapa. Teprve po válce se Schultzeová s dětmi přestěhovala do severního Německa k Hannoveru. 14/ Schultze se snažil ještě koncem dubna 1945 zabránit vstupu komise Mezinárodního červeného kříže do terezínských cel a dal v tomto smyslu telefonní příkaz H. Jöklovi. Začátkem května 1945 pověřil člena referátu N.Jägra, aby dojel s železnou skříňkou plnou marek, zlata, prstenů, řetězů a hodinek do Karlových Varů, kam se mělo přesunout pražské gestapo. Jäger byl však 5. května 1945 v Praze usmrcen, takže skříňka s cennostmi zůstala v Petschkově paláci. 15/ Tohoto dne Schultze umožnil propuštění několika desítek vezňů pražského gestapa na svobodu, aby získal alibi. Sám opustil Prahu spolu s vládním radou dr. Geisslerem, pracovníkem SD z Berlína. Měli u sebe větší množství zlata, cenností a lahvičku s jedem. Podle výpovědi G. Pittermanna, tlumočené v knize K.Fremunda 16/, Schultze se zdržoval jistý čas v Rosenheimu v Horním Bavorsku (nedaleko Chiemsse), pak v městečku Schwandorfu (mezi Ambergem a Řeznem), kde se k němu připojil i šéf gestapa v Plzni E. Fischer, jeho předchůdce v Praze. Pak po nich stopy mizí… Pokud byl Schultze „double-agentem“ (tedy pracoval, jak jsem naznačil výše, pro britskou IS), jak se v tomto světle jeví jeho výslech H. Krupkové, spolupracovnice výsadku SILVER A, vyslaného z Velké Británie čs. exilovou vládou E. Beneše? Platí Fremundova charakteristika Schultzeho: „Rozený dobrodruh velkého formátu, bezohledný kariérista bez jakéhokoliv svědomí, inteligentní zločinec s uhlazeným diplomatickým chováním“? 17/

Celý článek si můžete přečíst ve Zprávách KPP číslo 11-12/2012.
O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem