Zveme Vás
21.04.2024 07:50
Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
21.04.2024 07:55
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 07:50
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
28.04.2024 08:35
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
04.05.2024 14:00
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Archiv aktualit
Osoby a osobnosti leteckého dávnověku Pardubic - 6. část
FEJFAR, Ing., Václav Významný činitel Aviatického družstva v Pardubicích, jeden z těch, kdo stáli u jeho zrodu. Jakýsi Václav Fejfar se narodil v Pardubicích 29. dubna 1887,1 ale v tomto případě se patrně jedná o pouhou shodu jmen. A tak nám prozatím zůstávají základní životopisné údaje neznámé. Katalog studentů České vysoké školy technické v Praze z roku 1918–1919 zaznamenává jakéhosi Václava Fejfara, narozeného v roce 1897 v Krásném Březně, bytem v Pardubicích. Jeho otce Václava katalog uvádí jako inženýra, vrchního kontrolora technické fi nanční kontroly v Pardubicích.2 A tento studentův otec je nepochybně naším Václavem Fejfarem, účastníkem aviatického dění v Pardubicích v létech 1910–1914.
Ve zrodu zmíněného Aviatického družstva v Pardubicích sehrál nezanedbatelnou roli Spolek techniků z východních Čech. Spolek se ustavil v roce 1904.3 Václav Fejfar byl zvolen za náhradníka výboru na valné hromadě dne 10. února 1906.4 Žel, z doby před rokem 1920 se dochovalo minimum dokladů. (V dochovaných dokladech Spolku techniků se jméno Ing. Jana Kašpara nevyskytuje, jeho členství však potvrzuje zmínka Neodvislých listů v č. 28. z 9. července 1910.)
Vedle Spolku techniků byl Václav Fejfar rovněž členem Sportovního klubu Pardubice a 9. ledna 1907 byl na valné hromadě zvolen jednatelem.5 První Kašparova veřejná produkce v Pardubicích (19. června 1910) vyvolala v aviatikově rodném městě pochopitelné nadšení. Není proto divu, že na to reagoval i Spolek a v týdnu po 25. červnu, kdy se snad konala schůze výboru, rozhodl o uspořádání slavnostního večírku. Jeho konání oznámily místní Neodvislé listy 2. července.6 Na nedatovaném dopise, adresovaném „Velectěné rodině P. T. pana ing. J. Kašpara v Pardubicích“, zvoucím na „Večer Ing. J. Kašpara“, je Václav Fejfar podepsán jako jednatel Spolku.7 Večírku konaného 7. července v hotelu Střebský se účastnilo na sedm desítek pardubických osobností.8 Na večírku se patrně diskutovalo o mnohém a snad právě zde se mohla poprvé objevit myšlenka na ustavení Aviatického družstva. Jisto je, že z podnětu Arthura barona Krause zřídila městská rada na své schůzi dne 7. července, tedy právě týden po zmíněném večírku, „aviatický odbor“. Zde se se jménem Ing. V. Fejfara nesetkáváme.9 Dne 27. července městská rada projednávala „podání spolku techniků v aviatice“,10 o jehož obsahu, žel, nic bližšího nevíme, nepochybně však na něm byl Ing. Fejfar jako jednatel spolku podepsán. Městská rada odkázala vyřízení aviatickému odboru. Nevíme nic bližšího o dalších jednáních. Víme však, že vyústila v ustavení přípravného výboru Aviatického družstva v Pardubicích, k němuž došlo 14. září 1910.11 Ing. Václav Fejfar se stal jednatelem přípravného výboru. O dalším průběhu příprav Družstva mnoho nevíme, jisto je, že V. Fejfar zde sehrával významnou úlohu a na ustavující valné hromadě dne 26. dubna 1911 byl zvolen do správního výboru, na jehož ustavující schůzi mu opět byla svěřena funkce jednatele.12 Václav Fejfar je pak podepsán na početných dokladech v archivu Družstva, avšak jejich podrobnější popis přesahuje únosný rozsah tohoto pojednání. Jen konstatujme, že členem výboru Družstva byl naposledy zvolen na valné hromadě dne 11. května 1914, avšak ve funkci jednatele jej nahradil prof. Kopfstein.13 Po vzniku Československé republiky potkáváme Václava Fejfara v politice. 30. prosince 1918 byl zvolen do výboru nově ustaveného Občanského klubu v Pardubicích.14 Byl předsedou Klubu státních úředníků v Pardubicích.15 Byl v červnu 1919 zvolen do pardubického obecního zastupitelstva16 a dne 5. července 1919 zvolen městským radním.17 Další jeho osudy po roce 1919 jsem však již nesledoval.
FIALA Jan
Vojenský kapelník v Pardubicích, jako reakci na Kašparovy úspěchy složil pochod Veni-Vidi-Vici. Jeho osobní údaje mi nejsou známy. FIALKA Jindřich (nar. 6. 1. 1855 v Praze) Ředitel průmyslové školy v Pardubicích, v roce 1910 předseda Spolku techniků z východních Čech. Spolu s V. Fejfarem je podepsán na dopise zvoucím „rodinu Kašparovu“ na večírek 7. července 191018 a příprav večírku se zřejmě zúčastnil. Patrně byl také účasten počátečních diskusí směřujících ke vzniku Aviatického družstva v Pardubicích, avšak dalších jednání od září 1910 se již nezúčastnil a členem Aviatického družstva v Pardubicích nebyl.
FINGER Ing. Gustav Victor
Přední český letecký odborník konce XIX. století. Do leteckého dění v Pardubicích a na Pardubicku zasáhl jsem málo, a tak mu zde nebudeme věnovat větší pozornost. Ostatně, jeho činnost v leteckém oboru byla značně obsáhlá a vydala by na dosti obsáhlou práci. Narozen 30. června 1854 v Řepíně na Mělnicku.19 V roce 1895 vydal jednu z prvních českých leteckých knih pod titulem Studie aeronautická. V říjnu téhož roku začal vydávat časopis Epocha, původně zamýšlený jako časopis letecký, jako takový se však v tehdejších českých poměrech nemohl udržet, a tak se brzy změnil na časopis všeobecně technický, který však trvale věnoval zvýšenou pozornost otázkám létání. Od roku 1910 měl Ing. Finger podstatné zásluhy na vzniku leteckých sbírek Technického muzea pro království České.20 Zemřel 25. března 1919 v Praze.21 Dne 30. prosince 1894 byl na výborové schůzi Akademického spolku Arnošt, konané v Pardubicích, přijat za přispívajícího člena p. Lukesle. Ten na schůzi přednesl návrh na uspořádání Fingerovy přednášky O vzduchoplavbě. Na této schůzi však konečné rozhodnutí o konání nepadlo, avšak v následujících týdnech jednání s Ing. Fingerem proběhlo.22 Jednání se poněkud vlekla, počáteční záměr uspořádat přednášku v Pardubicích se neuskutečnil. Akademický spolek Arnošt ji nakonec uspořádal až 13. května 1895 v Praze, účast členů spolku však byla malá a situaci zachránili početnější hosté.23 Vcelku je třeba konstatovat, že vážných zájemců o leteckou problematiku v Čechách nebylo mnoho, a tak malá účast členů spolku nás nemůže překvapovat. Ostatně, podobná situace byla i jinde a v téže době německý Verein für Förderung der Luftschiffahrt, sdružující vážné zájemce o letadla těžší než vzduch i o problematiku vzducholodí z celého Německa a s několika členy i z Rakouska měl jen asi sedmdesát členů… Jen na okraj, Ing. Finger věnoval spolku Arnošt knihu, s největší pravděpodobností se jednalo o jeho brožuru Studie aëronautická, kterou vlastním nákladem vydal právě v roce 1895. Bylo by jistě zajímavé znát osudy „pardubického exempláře“ této brožury, teprve druhé letecké knižní publikace vydané v českém jazyce. V případě přednášky uspořádané Akademickým spolkem Arnošt se tato nakonec neuskutečnila v Pardubicích, ale jak bylo uvedeno, v Praze. Přesto Ing. Finger ve východních Čechách přednášel. Stalo se tak 20. července 1895, kdy Ing. Gustav Victor Finger přednášel na pozvání Spolku akademiků chrudimských v chrudimské Měšťanské besedě.24 Z dokladů plyne, že účast na přednášce nebyla velká.25 K tomu ovšem platí výše uvedená poznámka a nebyla-li účast v Praze „zrovna zázračná“, bylo by překvapivé, kdyby byla velká v menším městě, jakým byla Chrudim.
FIŠER
Podle poznámky v pozůstalosti p. Zdeňka Bičíka „Fišer kovář u Valchy dělal kování“;26 pravděpodobně myšlena kování pro první neúspěšné Kašparovo letadlo. Nic jiného mi o něm a o jeho spolupráci s pardubickými aviatiky není známo.
