Prahou podél Rokytky
Praha-Běchovice - Počernický rybník - Zámecký park - Rozhledna Doubravka - Praha-Kyje. Délka trasy 9 km. Odjezd v 8:09 vlakem z hl.n., návrat v 15:55 hod. ČD. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Arboretum Žampach
Autobusový výlet pro předem přihlášené účastníky z řad členů Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Bozkovské Dolomitové jeskyně
Bozkov-Palackého stezka kolem Kamenice-Riegrova stezka kolem Jizery-Semily. Délka trasy 12 km. Odjezd v 6:55 hod. z hl.n., návrat v 15:04 (17:04) hod. ČD. Vedoucí Z. Řehák. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Srdcem Českého krasu
Srbsko - Svatý Ján pod Skálou - Beroun. Délka trasy 12 km. Odjezd v 7:10 hod. vlakem ČD z hl.n., návrat v 16:11-17:11 hod. ČD. Vedoucí J. Skotnica. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Larischova vila a Památník Zámeček
Pouze pro předem přihlášené účastníky. Přihlásit se k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Výlety do historie
Paul von Hindenburg roku 1866 v Pardubicích

PhDr. Jiří Kotyk, PhD.
HINDENBURGOVA LÁSKA V PARDUBICÍCH
Nedávno jsme přinesli zprávu, že nynější prezident Německa gen. Hindenburg prodléval v roce 1865 nějaký čas v Pardubicích. Hindenburg se zúčastnil jako mladík bitvy u Hradce Králové a potom se štábem postoupil do Pardubic, kdež pobyl nějaký čas a odtud potom se dostal do Prahy. Ke zprávě této sděluje nám jedna starší pardubická dáma, jejíž rod ode dávna je v Pardubicích usedlý, svrchovaně zajímavé podrobnosti. Hindenburg byl ještě s několika důstojníky ubytován v jejich domě, kdež žila tehdy její asi 17letá matka. Dle vypravování matky chovali se tu tehdy obyčejně elegantně a jemný důstojníček se brzy zadíval do krásných očí dcery svých domácích. Přál si jen, aby dlouho zůstal v Pardubicích a učil se česky. Nechtěl, aby na něho hleděli jako na člena nepřátelské armády a v erotickém zanícení velmi sympaticky se vyjadřoval o českém národě a o naší vlasti. Konečně musil z Pardubic odtáhnouti za vojenskou povinností. Prodléval v Praze. A odtud poslal několik německých dopisů, v nichž jsou i slůvka česká, hezké dceři svých domácích v Pardubicích. Dopisy ty zůstaly uchovány s jinými drobnostmi, snad pouhou náhodou. A zase jen náhodou povšimla si jich stará paní jako památky po dávno zesnulé matce, k níž před více než půl stoletím zahořel nynější prezident Německa láskou. Stará paní (která nechce býti jmenována) přinesla na doklad svých slov několik dopisů Hindenburgových. Z náladových jemných těch dopisů, v nichž vícekráte se opakuje, že není nepřítelem, nikdo by neusoudil, že jejich pisatel bude jednou tím Hindenburgem, který se tak strašným písmem zapsal v dějiny světové, a že bude jednou suverénem říše německé. V dopisech těch je vzpomínáno „zajímavého kraje polabského“ a „podivuhodných starých domů, jaké jsou v jejich sta- roněmeckých městech“. Několik dopisů je datováno ještě z Německa, z Magdeburka a z Berlína. Poslední z nich nese datum 5.července 1867. Z něho je již patrno, že nadšení pro lásku daleko v Čechách u Hindenburga pohasíná, ale přece jen je dopis plný přátelství a krásných vzpomínek na dny ztrávené v Pardubicích ve válečném čase. Dopisy jsou již velmi žluté a písmo vyrežnalé. Zadíváme-li se na ně, letí nám maně před duševním zrakem historie posledního půl století. Co vše se událo od doby, kdy Hindenburg jako bezvousý mladíček zamiloval se v Pardubicích do měšťanské dcerky! Dávno již dříme věčný sen jeho mladistvá láska z vojny šestašedesáté. Od té doby mnoho se změnilo, změnil se i Hindenburg.
In: Východočeský Republikán č. 24 z 12. 6. 1925, s. 6