Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
Zříceniny hradů Zvířetice a Michalovice
Bakov n Jizerou - zříc. Zvířetice - Josefův Důl - zříc. Michalovice - Mladá Boleslav. Délka trasy 14 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 18:39 h. Arriva +ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Rozhledna Milíř
Nový Hradec Králové – Biřička – Milíř – Vysoká nad Labem. Délka trasy 7 km. Odjezd 8:35 h. ČD, návrat 15:34 Bus. Ved: K. Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší nebo méně zdatné členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Paul von Hindenburg roku 1866 v Pardubicích
Paul von Beneckendorff Hindenburg (nar. 2. 10. 1847 v Poznani, zemřel 2. 8. 1934 v Neudecku) byl od mládí jako správný pruský junker důstojníkem z povolání. Podle G.Manna se skutečně jako poručík účastnil bitvy u Hradce Králové roku 1866. Roku 1871 již jako hejtman byl přítomen v Zrcadlovém sále Versailles provolání svého krále Viléma I. za německého císaře. V hodnosti polního maršála bojoval na rusko-německé frontě 1. světové války. Po válce vstoupil do politiky a 2 volební období (1926–32 a 1932–34) byl německým prezidentem. 30.ledna 1933 musel jmenovat A. Hitlera říšským kancléřem. Omylem jej považoval za „českého frajtra“, protože se domníval, že Hitlerovo rodiště Braunau je český Broumov.
PhDr. Jiří Kotyk, PhD.
HINDENBURGOVA LÁSKA V PARDUBICÍCH
Nedávno jsme přinesli zprávu, že nynější prezident Německa gen. Hindenburg prodléval v roce 1865 nějaký čas v Pardubicích. Hindenburg se zúčastnil jako mladík bitvy u Hradce Králové a potom se štábem postoupil do Pardubic, kdež pobyl nějaký čas a odtud potom se dostal do Prahy. Ke zprávě této sděluje nám jedna starší pardubická dáma, jejíž rod ode dávna je v Pardubicích usedlý, svrchovaně zajímavé podrobnosti. Hindenburg byl ještě s několika důstojníky ubytován v jejich domě, kdež žila tehdy její asi 17letá matka. Dle vypravování matky chovali se tu tehdy obyčejně elegantně a jemný důstojníček se brzy zadíval do krásných očí dcery svých domácích. Přál si jen, aby dlouho zůstal v Pardubicích a učil se česky. Nechtěl, aby na něho hleděli jako na člena nepřátelské armády a v erotickém zanícení velmi sympaticky se vyjadřoval o českém národě a o naší vlasti. Konečně musil z Pardubic odtáhnouti za vojenskou povinností. Prodléval v Praze. A odtud poslal několik německých dopisů, v nichž jsou i slůvka česká, hezké dceři svých domácích v Pardubicích. Dopisy ty zůstaly uchovány s jinými drobnostmi, snad pouhou náhodou. A zase jen náhodou povšimla si jich stará paní jako památky po dávno zesnulé matce, k níž před více než půl stoletím zahořel nynější prezident Německa láskou. Stará paní (která nechce býti jmenována) přinesla na doklad svých slov několik dopisů Hindenburgových. Z náladových jemných těch dopisů, v nichž vícekráte se opakuje, že není nepřítelem, nikdo by neusoudil, že jejich pisatel bude jednou tím Hindenburgem, který se tak strašným písmem zapsal v dějiny světové, a že bude jednou suverénem říše německé. V dopisech těch je vzpomínáno „zajímavého kraje polabského“ a „podivuhodných starých domů, jaké jsou v jejich sta- roněmeckých městech“. Několik dopisů je datováno ještě z Německa, z Magdeburka a z Berlína. Poslední z nich nese datum 5.července 1867. Z něho je již patrno, že nadšení pro lásku daleko v Čechách u Hindenburga pohasíná, ale přece jen je dopis plný přátelství a krásných vzpomínek na dny ztrávené v Pardubicích ve válečném čase. Dopisy jsou již velmi žluté a písmo vyrežnalé. Zadíváme-li se na ně, letí nám maně před duševním zrakem historie posledního půl století. Co vše se událo od doby, kdy Hindenburg jako bezvousý mladíček zamiloval se v Pardubicích do měšťanské dcerky! Dávno již dříme věčný sen jeho mladistvá láska z vojny šestašedesáté. Od té doby mnoho se změnilo, změnil se i Hindenburg.
In: Východočeský Republikán č. 24 z 12. 6. 1925, s. 6
