Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Anketa

Anketa
Zveme Vás
23.01.2019 16:00

Architektura Pardubic dle arch. M. Petráně

Koná se v ulici Ve Smečkách 25 v Praze 1.

typ akce: Pražská pobočka KPP

23.01.2019 18:00

Energetická krize 1979 a další nejen mrazivé události devítkových let

Přednáška připomene několik k regionu se vážících událostí, které se udály v letopočtech končících devítkou. Kíná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. v Pardubiících. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

27.01.2019 09:20

Samá voda z Lázní Bohdaneč až do Přelouče

Lázně Bohdaneč – ryb. Rozhrna + Skříň – Přelovice – Sopřečský kanál – Buňkov - Lohenice – Přelouč. Délka trasy 14,5 (12,5) km. Odjezd v 9:21 hod. MHD 3 – Hl.n , návrat v 14:02 hod.; 14:29 hod. na hl.n. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.02.2019 09:30

Zima v okolí Pardubic

Valy u Přelouče – Opočínek – Lány na Důlku – Srnojedy – Pardubice. Délka trasy 12 km. Odjezd v 9:34 hod. vlakem z hl.n , návrat v 13:30 hod. na hl.n. Vedoucí O. Svobodová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

09.02.2019 08:00

Divoká Šárka

Divoká Šárka – Hradiště – Džbán – Letná – Staroměstské nám. – Klementinum. Délka trasy 11 km. Odjezd v 8:01 hod. vlakem z hl.n , návrat v 15:21 hod. na hl.n. Vedoucí J. Benda. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

Archiv aktualit

JOSEF VALČÍK - 100. výročí narození

obrázek k článku Josef Valčík ? jeden ze tří statečných parašutistů výsadku SILVER A, který působila na Pardubicku v době fašistické okupace ? se narodil 2. listopadu 1914 v malé vesničce Smolina na Valašsku jako čtvrtý z osmi sourozenců rodičům Janu Valčíkovi a Veronice Valčíkové. Po obecné a pokračovací škole se vyučil koželuhem ve Valašských Kloboukách. Jako koželuh potom v letech 1934-1936 pracoval v Otrokovicích a ve Zlíně u firmy Baťa. Z málo ukázněného mladíka se zde stal muž. "Ve firemních materiálech měsíc po jeho příchodu stojí: je drzý a rád odmlouvá. V březnu 1939 však o sobě píše: v práci jsem se naučil kázni a pořádku," říká historik Pavel Šrámek, který zmapoval Valčíkův život před odchodem do zahraničí.

1. října 1936 Valčík nastoupil základní vojenskou službu u 22. pěšího pluku v Jičíně, během níž získal hodnost četaře. V období po Mnichovské dohodě se jeho pluk přesunul do oblasti Krkonoš. Po okupaci Čech a Moravy německými vojsky 15. března 1939 byl propuštěn z armády a vrátil se k Baťovi. Od srpna však již byl vedený jako dlouhodobě nemocný a 29. září ho firma propustila. V té době byl už totiž za hranicemi.

            Po dlouhém putování se dostal přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Egypt v roce 1940 do Francie. Ve městě Agde byl 6. března prezentován do československé zahraniční armády. Po napadení Francie bojoval proti německým vojskům jako příslušník 2. pěšího pluku. Ohrožené vojsko opustilo Francii 7. července 1940 z přístavu v Sète na egyptské lodi Mohamed Ali al Kebir. Přes Gibraltar podél břehů Afriky byli českoslovenští vojáci transportováni do Velké Británie.

            Zde absolvoval náročný vojenský výcvik. Po absolvování školy pro rotmistry byl 27. září 1940 jmenován výkonným rotmistrem 1. roty 2. praporu. V roce 1941 se dobrovolně přihlásil k plnění úkolů v okupovaném Československu, a proto byl zařazen do speciálních přípravných kurzů – nejprve prošel desetidenním paravýcvikem na letišti u Manchesteru        a poté byl zařazen do Special Training School na farmě Cammus Darrah u jezera Morar ve Skotsku. Během svého výcviku prokázal svou vynikající výdrž a zručnost. Velitel školy major Edwards  ho hodnotí takto: „ …Veselý, kamarádský, domýšlivý, někdy se přeceňující, smělý, příliš samostatný, s menším smyslem pro kolektivní práci, iniciativní, dobře pracuje v noci, spolehlivý… Silné konstrukce, s dobře vyvinutým svalstvem, schopný nejtěžších námah            i dlouhých pochodů, dravý a zručný v boji… Celkové hodnocení: tělesně i duševně vyspělý, odvážný, velmi vhodný k provádění samostatných úkolů za nejtěžších podmínek.“

            V Británii zažil Valčík i velkou lásku. Jmenovala se Rusty Sheail a Valčík se díky ní zdokonaloval v angličtině. "Psala mu dlouhé dopisy, sám ji totiž požádal, aby mu opravovala chyby v gramatice. Osobně se vídali většinou jen v sobotu či neděli, kdy vojáci mohli chodit na taneční zábavy. Vyráželi třeba do londýnského hotelu Paramount," říká  regionální historik Petr Odehnal, který řídí muzeum ve Valašských Kloboukách.

            Komplexní výcvik byl ukončen 22. října 1941, během něhož byl vybrán do výsadku Silver A. Jeho kolegy byli velitel skupiny nadporučík Alfréd Bartoš a telegrafista svobodník Jiří Potůček.

            Hlavním úkolem skupiny Silver A bylo udržování spojení s Anglií a předávání důležitých zpráv o dění v protektorátu prostřednictvím vysílačky (krycí jméno Libuše). Po několika nezdařených pokusech (29. října, 7. listopadu, 30. listopadu) byl výsadek proveden společně s účastníky skupin Anthropoid a Silver B v noci z 28. na 29. prosince 1941. Valčík vyskakoval            z letadla jako poslední a po seskoku ztratil kontakt s oběma příslušníky své skupiny.      Z důvodu navigační chyby výsadek nebyl proveden u Heřmanova Městce, ale u obce Senice nedaleko Poděbrad. První člověk, za kterým se Valčík vydal, byl úředník městské spořitelny v Chrudimi František Burša. Ten byl však již v říjnu 1941 zatčen gestapem. Vydal se proto pěšky do Mikulovic, kde mu již pomohl dělník Adolf Švadlenka. Společně s ním, učitelem Josefem Janáčkem a řidičem Františkem Valentou se podařilo Valčíkovi ukrýt vysílačku a přijímač. Se svým velitelem Bartošem se setkal 31. prosince v Mikulovicích.

            Další – zhruba půlroční – působení Skupiny Silver A, a tedy i Josefa Valčíka, bylo velice podrobně popsáno ve Zprávách KPP č. 1-2, 3-4 a 5-6 v roce 2012 ve vyprávění Radovana Brože s názvem „Paravýsadek SILVER A na Pardubicku“ a v publikaci kolektivu autorů (Brož, Kotyk, Štěpánek) „SILVER A a HEYDRICHIÁDA na Pardubicku“ v rámci 70. výročí heydrichiády.

Celý článek naleznete ve Zprávách KPP 11-12/2014.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem