Alejí klenů kolem rybníků
Krucemburk – Staré Ransko – Ždírec n. Doubravou. Délka 7 km. Odj. 7:53 ČD. Návrat 14:00, 16:06 ČD. Ved: Květa Janáčková. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Meandry Struhy
Veselí - Lepějovice - Meandry Struhy - Bílý kopec - Kokešov – Opočínek. Délka trasy 8 km / 13 km. Odjezd 7:58 ČD, návrat 12:47 / 15:15 Bus MHD č.15. Ved: L. Kvapilová. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Krajinou evropského rozvodí Labe - Dunaj
Čachnov – Zámecká studánka – Karlštejn - Svratka. Délka trasy 7,5 km. Odjezd 7:53 ČD. Návrat Bus + ČD 16:02. Ved: J. Votrubová. Turistická vycházka týmu B. Pro pomalejší členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Zřícenina hradu Rýzmburk
Olešnice /okr. Náchod / - Rýzmburk - Starkoč . Délka trasy 14 km. Odjezd 8:35 ČD, návrat 17:17 ČD. Ved: L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Pardubická náměstí - trolejbusový výlet do historie
Masarykovo nám. – nám. Jana Pernera – nám. Legií – nám. Dukelských hrdinů – Zborovské nám. – nám. Republiky – Smetanovo nám. – Schwarzovo nám. – Komenského nám. – Pernštýnské nám. – Lázně Bohdaneč
Historickým trolejbusem Škoda 9Tr.
Sraz účastníků na zastávce MHD Třída Míru (u záchodků).
A zejména pro ty nejmenší: cestou zastávka na BOŽÍ ZMRZKU.
Jízdné ve výši 50 Kč se platí při nástupu do trolejbusu.
typ akce: Výlety do historie
OSOBNOSTI PARDUBICKA ? JAROSLAV LONEK
V prosinci letošního roku by oslavil veliké 110. výročí narození významný pilot, letecký konstruktér a posléze hrdinný odbojář, Jaroslav Lonek. Narodil se 22.12.1904 v Chrudimi v rodině poštovního úředníka. Po absolutoriu nižší reálky se vyučil jemným mechanikem. Jeho celoživotní láskou bylo letectví. Na vojně absolvoval pilotní školu a stal se pilotem vícemotorových bombardérů. V Pardubicích založil Východočeský aeroklub. Letadlo L-8 ?Ginette? patřilo k nejpopulárnějším předválečným sportovním letounům amatérské konstrukce u nás. Jméno neslo podle Francouzky Ginette Ferron, která zahynula při havárii předchozího Lonkova letounu L-5 v Chrudimi v roce 1932. V letech 1934 až 1938 byl spoluzakladatelem a šéfkonstruktérem Zlínské letecké akciové společnosti. Zároveň zde postavil i několik motorových letounů a větroňů. Nejrozšířenějším sportovním a cvičným letadlem v celé Evropě se stalo letadlo Zlín XII. Letadlo Zlín XIII je uloženo jako exponát v Národním technickém muzeu v Praze. V roce 1935 se Jaroslav Lonek oženil. Jeho manželka Božena vzpomínala: ?? že se seznámili na letišti v Pardubicích a letadla se stala dalším členem jejich rodiny. Jaroslav jimi žil a ona nadšeně jeho vášeň podporovala Nechyběli na žádném leteckém dni v okolí a on byl jejich králem. Létali vlastním letadlem, které manžel zkonstruoval v Pardubicích ještě jako amatér.? V roce 1938 se vrátil do Pardubic a počítal s tím, že bude pracovat v některé letecké továrně. Ale 23. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé armády. Jaroslav Lonek byl povolán k leteckému pluku do Hradce Králové, kde se všichni povolaní vojáci následně dozvěděli výsledky Mnichovské dohody a pochopili tu velikou tragedi pro náš národ. Proto po vzniku Protektorátu se spolu s dalšími rozhodl 24.srpna 1939 odejít do zahraničí. Hlásili se u čs. jednotek v Polsku, ale v důsledku nastalé války se museli přesunout do Sovětského svazu. Zde bylo v listopadu 1939 vybráno pět letců do specielního kursu pro výcvik rozvědčíků, sloužících Moskvě. Začátkem února 1940 po vyškolení byli dopraveni do Protektorátu. J.Lonek se vrátil do Pardubic a pracoval jako obchodní cestující pro firmu na prodej vah. Toto zaměstnání mu umožnilo široký pohyb po kraji. Měl hodně spolupracovníků z řad bývalého pardubického aeroklubu. Do odbojové činnosti se zapojila i jeho manželka Božena Lonková, která mezitím otěhotněla a očekávala narození dítěte, což pro ni nebylo vůbec jednoduché. Malá Ginette se narodila 12.prosince 1940. Do ilegální sítě, do skupiny R.Seluckého, se dostal zrádce Jaroslav Bednář a v lednu 1941 odbojáře udal. Sám za velkou finanční úplatu asistoval při zatýkání R.Seluckého. Gestapo provedlo rozsáhlé zatýkání ? nejen těch pět letců, ale mnoho spolupracovníků, informátorů a rodinných příslušníků ? celkem 200 osob. 9.3.1941 byl zatčen i osobně Jaroslav Lonek, jako poslední. Nic z něj nevymlátili, byl velice statečný. Nacisti postupně ale rozplétali celou špionážní síť, a ohromení a rozzuření šířkou organizace a množstvím předaných zpráv využili existenci sítě jako jednu ze záminek na vyhlášení války Sovětskému svazu. 31.1.1942 gestapo zatklo i Boženu Lonkovou. Byla tvrdě vyslýchána a mučena týdny a měsíce, ale nezradila. Její myšlenky patřily malé dcerce Ginette, o kterou se v Pardubicích staral její dědeček Lonek. Ani zpráva o rozsudku smrti jejího manžela ji nezlomila. 12.1.1943 bylo odsouzeno k smrti celkem 50 lidí. Samozřejmě i pětka našich letců: Jaroslav Lonek, Radoslav Selucký, Jan Vycpálek, Vladislav Bobák, Miloslav Hůla. V knize Františka Kavana byli tito nazváni : ?Komando statečných?. Na jaře 1944 Boženu Lonkovou propustili pro nedostatek důkazů. Ale nastalo opětovné zatýkání, výslechy, a potom propuštění. Nejhorší byly pondělky ? každý týden, až do konce okupace, musela strávit na pardubickém gestapu několik hodin vestoje. Konec všem nadějím přinesla obálka s drážďanským razítkem a zprávou ze dne 12.3.1945, že Jaroslav Lonek byl 26.1.1945 popraven v Drážďanech. Pár týdnů před koncem války a před velikým bombardováním Drážďan spojeneckými svazy, kdy se mnoha vězňům podařilo zachránit. Jak paradoxní. Dvě hodiny před popravou se ještě Jaroslav Lonek rozloučil krátkým dopisem se svojí rodinou. Spolu s ním stihli nacisti postavit před soud 135 vlastenců a víc jak 50 jich ještě popravili.Paní Božena Lonková se po válce věnovala práci ve Svazu protifašistických bojovníků. Celý život sbírala a sháněla dokumenty nejen o svém muži, ale i jeho spolupracovnících, a všem pomáhala. Stala se i členkou Klubu přátel Pardubicka. Díky Klubu a panu Dr. J.Kotykovi, se jí podařilo v roce 1991 prosadit, aby v Pardubicích byla pojmenována ulice Jaroslava Lonky. Toto jí dr. Kotyk oznámil písemně, „že od 1.4.1991 byla nová ulice v Polabinách 5 nazvána LONKOVOU ulicí, a že tak byla uctěna památka jejího manžela“. Paní Božena Lonková opustila tento svět v roce 2000. Paní Ginette Doležalová – Lonková, dcera manželů Lonkových, je rovněž členkou Klubu přátel Pardubicka. Nashromážděné dokumenty po své mamince zapůjčila do mých rukou s tím, abych si vybrala vše, co by bylo potřeba k sepsání vzpomínky. Tímto jí velice děkuji.
Starší bratr Jaroslava Lonka Bohumil, byl významným a uznávaným malířem. Jeho díla jsou dnes umístěna v mnoha galeriích i v soukromých rukou. I on měl významné výročí 110 let od narození, ale již vloni v červnu, narodil se 3.6.1903 v Chrudimi. Nacisty byl zatčen v souvislosti s činností Jaroslava a odvlečen do koncentračního tábora Mauthausen, kde potají a za pomoci mnoha lidí ztvárnil úděsný život v žaláři. Toto dílo poté vystavoval v Praze v roce 1946, kdy posloužilo mimo jiné i jako důkazní materiál. „Bóža“ přežil a vrátil se domů, měl štěstí. Vězňové z Mauthausenu si sebou vezli doklad, kde bylo uvedeno „návrat nežádoucí“. Jeho tvorba je velice pestrá. Maloval krajiny, ilustroval mnoho knih, byl významným portrétistou a velice kouzelné jsou jeho karikatury. A jeho neteř Ginette se smíchem vypráví, že „Bóža“ byl a žil jako bohém. Dnes už bohužel rovněž není mezi námi, zemřel v roce 1998.
