Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Střípky z historie Klubu přátel Pardubicka - První rok Klubu přátel Pardubic

obrázek k článku Klub přátel Pardubicka si letos připomíná padesáté výročí svého založení. Proto připravujeme tento seriál článků popisující zajímavosti z historie tohoto spolku. Klub přátel Pardubicka byl založen roku 1965, ale již v roce 1945 vzniká organizace s názvem Klub přátel Velkých Pardubic. Tento spolek je mnohdy označován za předchůdce dnešního KPP i když fungoval na trochu jiných principech. 26. července 1945 se poprvé sešel přípravný výbor. Byl vypracován návrh stanov a 31. srpna 1945 se konala ustavující schůze Klubu přátel Velkých Pardubic. Nutno připomenout, že v roce 1943 byly vytvořeny Velké Pardubice sloučením obcí: Pardubice, Rybitví, Blatnikovská Lhota, Doubravice, Rosice n.L., Ohrazenice, Trnová, St.Hradiště, Svítkov, Popkovice, Staré a Nové Jesenčany, Pardubičky, Nemošice, Studánka a Spojil. Proto místopisné pojmenování Velké Pardubice v názvu spolku. Klub přátel Velkých Pardubic fungoval na poněkud jiných principech, než dnešní Klub přátel Pardubicka. Jeho členy totiž byli zejména místní podnikatelé, kteří se snažili propagovat a zviditelňovat Pardubice, ale i své zájmy. Zrovna tak financování tehdejší organizace bylo jiné, než je tomu dnes v případě Klubu přátel Pardubicka. Tehdy byl spolek financován částečně právě z prostředků místních podnikatelů. Klub přátel Velkých Pardubic fungoval také jako jakýsi poradní orgán pro pardubickou radnici. Pravděpodobně tomu tak bylo právě proto, že členy spolku byli právě vlivní místní podnikatelé.

13. prosince 1945 se konala ustavující valná hromada. Zde byl předsedou zvolen stavitel Jaroslav Krupař, prvním místopředsedou podplukovník František Kašpar, druhým úředník Frankovy továrny Antonín Zobač. Posláním spolku bylo prosazování námětů na rozvoj Pardubic. Činnost tudíž například směřovala k tomu, aby byla v Pardubicích zřízena samostatná obchodní a živnostenská komora, klub usiloval o vznik vysoké školy chemické,    o vznik přístavu či teplárny v oblasti Rosic nad Labem. Klub přátel Velkých Pardubic byl například jedním z hlavních iniciátorů zřízení trolejbusové dopravy v Pardubicích. Snahou spolku bylo také sjednotit pardubické rodáky žijící v Praze, aby svým vlivem lobbovali za zlepšení postavení a pověsti Pardubic.

            Zaměřením spolku tedy byla snaha o rozvoj Pardubic při jednání s úřady a institucemi. V tom byl odlišný od dnešního Klubu přátel Pardubicka, jehož hlavní činností je činnost publikační či pořádání akcí pro širokou veřejnost.

            V roce 1948 po změně politických poměrů, kdy měla převážná část členů z řad podnikatelů či živnostníků jiné starosti a zároveň také v souvislosti s tím, že Velké Pardubice byly od ledna 1949 rozděleny na tři samostatné okresy, s čímž se Klub přátel Velkých Pardubic nemohl smířit, proto se koncem roku 1949 členové rozhodli spolek rozpustit a svou činnost ukončit.

            Myšlenka na obnovu podobného spolku se zrodila opět až v polovině šedesátých let. Tehdy totiž působilo při Kulturním domě Dukla Filmové amatérské studio, které natáčelo každý měsíc zpravodajský magazín Pardubické vteřiny. A zde při Kulturním domě Dukla  začal vznikat původně jako zájmový kroužek také Klub přátel Pardubic. Již v průběhu května 1965 měl první členy: Josefa Janiše, Jiřího Palečka a Jana Voženílka, kteří se stali 14. května 1965 prvními členy KPP. V květnu téhož roku se pak členy spolku stali také Petr Tichý, Ing. Jan Půr, Jan Bardy, Kamil Holubec, František Chmelík a Jaroslav Kakrda. A další členové postupně přibývali. Do konce roku 1965 měl Klub přátel Pardubic 54 členů, v roce 1966 již 128 členů, v roce 1967  120 členů a v roce 1969 to bylo již 173 členů.

            10. září roku 1965 se konala beseda, na níž promluvil vedoucí plánovacího odboru ONV p. Sýkora o výhledu pardubického okresu do roku 1970. Byla to zároveň první akce nově vznikajícího Klubu přátel Pardubic. Při této schůzi byl zvolen přípravný výbor ve složení: předseda – Jaroslav Krupař, jednatel – Miloš Truneček, členové – dr. Miloslav Mládek, Arnošt Kabeláč, ing. Zdeněk Pluskal, Robert Růžička a Jiří Paleček. Přípravný výbor se poprvé sešel 24. září 1965. A hned začal klub pořádat přednášky a besedy. Schůzky klubu stejně tak jako přednášky se konaly v prostorách loutkové scény Radost v Kulturním domě Dukla. 29. října se pak konala přednáška o urbanistických zásadách výstavby Pardubic.

            Hned od počátku začal klub vydávat svůj věstník Zprávy Klubu přátel Pardubic. Původně to byly pouze dvě strany formátu A4 množené cyklostylem. První číslo vyšlo 30. října 1965: „Vážení přátelé, touto cestou Vás chce Klub přátel Pardubic pravidelně jednou měsíčně informovat o své činnosti a později i o zajímavostech a aktualitách našeho města. Zatím pořádáme besedy o životě a výstavbě Pardubic. Ovšem jenom s  tak omezeným zaměřením se nechceme spokojit. Činnost klubu postupně rozšíříme podle zájmu našich členů a v souladu s našimi možnostmi, které jsou dány především počtem členů a hlavně aktivních spolupracovníků,“ bylo napsáno v úvodu prvního čísla Zpráv KPP. 5. listopadu 1965 se konala výborová schůze KPP, 12. listopadu uspořádal klub přednášku na téma Vodní hospodářství a vodní doprava v Pardubicích, 26.listopadu pak besedu o minulosti                     a současnosti pardubického divadla.

            V listopadu byly výborem KPP schváleny první stanovy klubu. 10.prosince se pak konala beseda o výtvarném umění s tehdejším ředitelem VČG Pardubice Č. Šrettrem.

            Na začátku roku 1966 plánoval Klub přátel Pardubic uspořádat výstavu Pardubice ve fotografii. Probíhala také příprava vytištění Willenbergovy rytiny Pardubic z roku 1602.

            14.1.1966 se konala beseda Pardubice – město sportu se sportovním redaktorem Stanislavem Zářeckým, který informoval o výsledcích pardubických sportovců v roce 1965,  hostem další besedy konané 28. ledna byl ing. Kňourek, projektant dopravních staveb pro Pardubice. 

            V březnu roku 1965 byl založen Klub přátel Pardubic v Praze. Tato organizace někdy nesprávně nazývaná pražskou pobočkou KPP byla ve skutečnosti od počátku samostatná organizace se samostatným na KPP nijak nezávislým vedením a se zcela samostatným rozpočtem. Ustavující schůze se konala 2. března 1966 v Národním domě v Praze na Vinohradech. Jejím prvním předsedou byl zvolen Rudolf Wilda.

            Jak je vidno z výše uvedených témat přednášek a besed, hlavní činností KPP v prvním roce existence byl zejména zájem o aktuální otázky města a jeho rozvoj. To se projevovalo také ve Zprávách KPP, stále ještě v podobě dvou listů o formátu A4. Např. ve Zprávách KPP číslo 4/1966 byla zveřejněna odpověď MěstNV na dotazy ohledně stavu divadla: „Reorganizace VČD se týká zrušení Komorního divadla a snížení počtu členů divadelního orchestru. VČD prozatím zůstává činoherním divadlem a současný orchestr není využit. Proto dochází k reorganizaci tak, že jeho využití jako celku i jednotlivých částí bude větší. Pokud se týká scénické hudby, bude mít VČD po generální opravě moderní zvukovou aparaturu, takže bude možno přehrávat náročnou scénickou hudbu nahranou s daleko kvalitnějšími orchestry.“

            Jednou z prvních kauz, kterou se KPP zabýval, byla otázka rekonstrukce starého císařského mlýna, který stával na dnešním Wernerově nábřeží a jehož trosky zde ještě v době založení KPP stály: „Císařský mlýn měl čtyři složení a byl poháněn vodním kolem na spodní vodu. Poutal zájem památkářů, ale i četných malířů a fotografů, kteří zachytili toto malebné zákoutí starých Pardubic. Již za první republiky byly zjištěny ve zdivu mlýna povážlivé trhliny, vychýlení štítu i to, že byly odstraněny mohutné stropní trámy. Tehdy bylo rozhodnuto provést rekonstrukci, ke které dochází až dnes. Mlýn je již zbourán a zbylo jen průčelí se zmíněným portálkem. Na místě mlýna bude postaven nový dům. Mnohému ovšem napadne otázka, jestli nemohl být včasným zásahem zachráněn celý mlýn a upraven třeba na mlýnské museum, které by jistě mělo v Pardubicích své místo,“ bylo uvedeno ve Zprávách KPP č. 4/1965.

            V pátek 11.3.1966 se konala  beseda s panem Čáslavským z Dopravního podniku.  Z dalších akcí to pak byla např. 27. května 1966 beseda s ing. Doskočilem z Odborového ředitelství závodů průmyslové chemie o významu chemického průmyslu pro naše město. Jak již bylo uvedeno, tyto besedy se konaly v sále loutkového divadla v prostorách KD Dukla. Ale 27. května uspořádal KPP první procházku po starých Pardubicích, kdy byl průvodcem archivář Zdeněk Bičík. Byla to první akce KPP zaměřená na historii. Další podobná procházka po městě s panem Bičíkem se konala o měsíc později – 24. června.

            KPP v Praze uspořádal 16.6. přednášku dr.V.Zikmundy a Z. Bičíka o starých Pardubicích. Ta se konala v Ústředním domě stavbařů na Václavském nám. Účast byla 40 lidí. V červnu roku 1966 byla vytištěna také slibovaná reprodukce Willenbergovy rytiny Pardubic. Tisk provedl Krajský ústav geodézie a kartografie v Pardubicích a dílo bylo k zakoupení za 3 Kčs.

            Tak vypadal první rok činnosti Klubu přátel Pardubic. Jaká byla činnost Klubu v následujících letech, bude popsáno v následujících pokračováních seriálu.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem