Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
31.03.2024 09:00

Přes střechu Evropy

Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

31.03.2024 09:30

Velikonoce v Polabí

Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

03.04.2024 18:00

Archeologický průzkum v Pardubičkách

Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.

typ akce: Hovory o Pardubicku

06.04.2024 14:00

Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů

Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.

typ akce: Výlety do historie

17.04.2024 18:00

Nálety na Pardubice

Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

ZELENÁ BRÁNA: OMÍTAT? ČI NEOMÍTAT?

obrázek k článku Otázka řešení pláště objektu tzv. ?Zelené brány?, pardubické dominanty, která je již nějakou dobu v nepravidelných intervalech rozviřovaná tiskem, je bohužel zúženě směřována pouze na estetickou rovinu, čili na otázku, zda fasády omítat, či zachovat stávající vizáž režného zdiva. K takto pokládané otázce se vyjadřuje jak laická, tak odborná veřejnost, včetně místně uznávaných historiků, a v neposlední řadě zástupci magistrátu. Skutečná otázka ovšem takto neleží, respektive je jen částí rozsáhlejší problematiky. Úvodem je nutno ujasnit si terminologii a připomenout trochu historie: Objekt, kterému se obecně říká ?Zelená brána? se skládá z věže a předbraní. Předmětem problému je především vlastní věž, která byla postavena po požáru roku 1507 zhruba do výše 18 metrů a zděna z vulkanické horniny čediče. Po požáru roku 1538 byla nastavena o dalších zhruba 13 metrů a opatřena typickým zastřešením (stalo se tak asi roku 1542). Nástavba byla provedena z vulkanické horniny povahou znělce. Věž byla shodně s předbraním až do roku 1912 omítnutá. Puristické zbavení věže omítky a provedení ochozu v roce 1912 za B.Dvořáka tehdy znamenalo zásadní změnu vzhledu Zelené brány a vyvolalo vlnu kritiky. Již tehdy bylo označeno za projev neobjektivního romantického purismu, který je v rozporu s moderním názorem na ochranu památek. Přesto je tato úprava ve své stoleté historii laickou veřejností vnímána jako plně historická a původní. Nelze ji také samozřejmě upřít místo ve vývoji památky, jehož se stala součástí.

Ve vztahu k horšícímu se stavu konstrukcí Zelené brány objednal vlastník, Magistrát města Pardubic, nejprve stavebně-historický průzkum Zelené brány a následně úvodní průzkumy mapující stavebně-technický stav objektu a závažnost jeho poruch. Provedené průzkumy a rozbory potom slouží jako podklad pro následně zpracovávanou projektovou dokumentaci řešící zajištění a zabezpečení této památky.

            Na základě petrologického průzkumu a průzkumu stavu spárových malt bylo provedeno statické a stavebně technické posouzení a celkové vyhodonocení stavu zdiva Zelené brány. Zdivo zbavené omítky bylo lokálně doplněno cihlami. Na pozdější vysprávky byla použita opuka a pískovec. Ve výsledku byla stanovena poměrně nízká pevnost zdiva daná použitým materiálem, tak provedeným zdivem, kde nejsou často dodrženy horizontální ložné spáry. Konstrukce věže vykazuje vertikální trhliny, především v místech oslabených okenními otvory. Dále se na konstrukci projevují objemové změny v důsledku působení teplot. Především v horkých letních dnech je režné zdivo pláště věže vystaveno teplotnímu namáháni na rozdíl od chladného jádra zdiva. Průzkum stavu spárových malt analyzuje sanilitu směsi. Průzkum dále potvrdil použití zdící malty s nízkým podílem vápenného pojiva. Naproti tomu líc režného zdiva je dodatečně (novodobě) přespárován tvrdou jemnozrnnou maltou s vysokým podílem cementu a nízkou propustností. Po odstranění omítek v roce 1912 se urychlila degradace povrchu zdiva nejen vlivem kyselých dešťů, ale také přímým teplotním namáháním.

            Na základě zjištěných skutečností byla vypracována projektová dokumentace řešící zajištění a zabezpečení konstrukcí Zelené brány. Zabezpečovací práce byly rozděleny do tří etap.

            V I.etapě, již realizované, byla provedena oprava a výměna kanalizace zajišťující odvod srážkových vod. Dále byla předlážděna zpevněná plocha průchodu věží a předbraní. Ve II. etapě, rovněž již realizované, byl opraven ochoz věže a byly zajištěny statické poruchy tělesa věže opásáním obvodovými táhly a zajištění zkorodovaných kotevních prvků ze starších statických oprav.

            Po postavení lešení v rámci této II.etapy bylo na základě zjištění nutno práce                rozšířit o bezprostřední řešení odstranění havarijního stavu pláště snesením uvolněných částí zdícího kamenného materiálu a doplnění partií zvláště zvětralých maltových spár.

            Toto provedené opatření v roce 2013 je ve skutečnosti charakterizováno jako provizorní na dobu 3 až 5 let, na nějž by měla navazovat III.etapa. Na tuto etapu byla v roce 2010 zpracována dokumentace ve stupni pro stavební povolení pod názvem „Zelená brána –opravy objektu – III.etapa – ochrana zdiva proti povětrnostním vlivům“.

            Dokumentace ve své technické zprávě (volně interpretováno) konstatuje v podsatě toto: Z důvodu omezení povětrnostních vlivů na degradaci zdiva je nutno provést novou povrchovou úpravu. Méně vhodné se jeví ponechání obnaženého režného zdiva (stávající podoba) a jeho zpevnění konzervační metodou, které přinese větší nároky na přezdění nejpoškozenějších částí, přespárování zdiva, chemické zpevnění kamene a provedení kvalitní hydrofobizace, kterou je nutné periodicky opakovat. Tato metoda nezajistí ztlumení teplotního namáhání zdiva.

            Vhodnější se jeví návrat k omítanému povrchu věže. Povrch kamene, malta ložných spár bez ochranné vrstvy vlivem chemických procesů v současnosti intenzivněji chátrá. Zabránit povrchové a nastupující hloubkové degradaci pláště lze nejlépe celoplošnou omítkou. Omítka chrání zdivo před přímým vlivem povětrnosti a teplotních změn ve vazbě na absorbování vlhkosti.

            Konzervační metoda uchovávající stávající režný vzhled zdiva má dle projektové dokumentace nižší životnost a efektivitu. Poruchy se obnoví dříve. Po důkladném zvážení       a posouzení se projektanti přiklánějí k návratu omítaného povrchu věže.

            Závažnost celé akce vyžaduje pečlivou přípravu, kterou by měla řešit prováděcí dokumentace zabývající se konkrétními otázkami včetně pečlivého návrhu maltových směsí   a zkoušek její přilnavosti ke zdivu.

            Teda teprve po zvážení a zhodnocení všech výše nastíněných aspektů se lze seriózně ptát: „Omítat či neomítat?“


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem