Návštěva krytu civilní obrany
Kryt se nachází na Dubině na adrese Errno Košťála 1012. Možná doprava MHD č. 8 do zastávky Dubina, penzion s příjezem v 16:46 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Údolím Chrudimky
Přírodovědná vycházka z Nasavrk údolím Krkanka, k Hradišskému vodopádu a rozhledně Boika pod vedením Jiřího Rejla. Odjezd bude autobusem v 8:05 hodin ze stanoviště 13 autobusového terminálu B v Pardubicích a následně s přestupem v Chrudimi do Nasavrk. Začátek vycházky v Nasavrkách je v 9 hodin u autobusové zastávky Nasavrky, náměstí.
typ akce: Přírodovědné vycházky
Kryštofovy kameny
Rtyně v Podkrkonoší – Kryštofovy kameny – Červený Kostelec. Délka trasy 13 km. Odjezd 8:29 hod. vlak ČD, návrat 17:18 hod. ČD. Ved. L. Černíková. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Podél Divoké Orlice
Litice n. Orlicí – Brná – Potštejn. Délka trasy 7,5 km. Odj. 8:29 ČD, návrat 15:28 h ČD. Ved. A. Kulišová. Turistická vycházka týmu B pro méně zdatné turisty. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Příběh zvonů
Přednáška Lukáše Pešky o historii zvonů na kostelích nejen v Pardubicích. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského nám. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Pardubická exlibris 1
Latinská slova Ex libris znamenají ?z knih? a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. Knihy bývaly velmi drahé a tak vlastníci ? obvykle šlechtici, kláštery nebo církevní hodnostáři začali své knihy označovat nejčastěji na vnitřní stranu desek vlepeným lístkem s erbem, také třeba rodovým heslem, později třeba obrazem sídla nebo klášteru. Tato exlibris se stala zájmem sběratelů. Ke konci 19. století si sběratelé a milovníci knih si nechali vytvářet svá exlibris např. s motivy jejich povolání, s motivy rodných měst a později se použitým motivům přestaly klást meze. A zrodilo se i sběratelství těchto nových exlibris ? které už nebyly vlepovány do knih, ale byla často vytvořena známými autory a vytištěna jako malý grafický list a také byla podepsána autorem.
Já patřím také ke sběratelům exlibris a část mojí sbírky tvoří exlibris s pardubickými motivy, ať už z období první republiky i tak i ze současnosti. Seznamte se s těmito malými grafickými dílky, která si nechali vytvořit obyvatelé a milovníci Pardubic. Zdeněk Řehák
Když se řekne Pardubice tak jako první symbol města se vybaví Zelená brána a od té také začneme. První exlibris na své jméno a svou hvězdářskou knihovnu si nechal udělat Artur baron Kraus od pražského malíře a kreslíře Ládi Nováka (1865-1944) v roce 1907. Má všechny atributy tehdejší knižní značky, erb, planetu s prstencem a symbol času a to nejdůležitější dole pohled na Pardubice se Zelenou branou.
Druhé exlibris pro Vladimíra Svačinu a zhotovil ho malíř z Hluboké nad Vlatvou. Je na něm pohled na Zelenou bránu přes „pardubický norimberk“. Toto exlibris zobrazuje Zelenou bránu bez horního ochozu – tedy ve stavu před rokem 1912. Obě tato exlibris jsou reprodukované kresby, které bylo možno jak lepit do knih, tak také sbírat a vyměňovat.
Třetí exlibris se Zelenou bránou je z 1989 a pro Miroslava Hanuše je vytvořil malíř a grafik Karel Beneš (1932) a je na něm pohled na Zelenou bránu ze Třídy míru. Exlibris je vytvořeno barevnou litografií a kamenorytinou, je číslované a podepsané autorem.
Čtvrté exlibris vytvořil v roce 2004 technikou barevné litografie a s humorem sobě vlastním malíř a grafik Milan Kohout pro mne a je něm pohled na Zelenou bránu z Perštýnského náměstí a nevynechal ani svého autoveterána Jawa Minor.
