Stručná historie Klubu přátel Pardubicka - 3. část

V té době probíhala příprava vydání dvou samostatných brožur – Nástin dějin Pardubic od dr. J.Tichého a jejich doplněk do současnosti od dr. J.Frajdla. Bohužel však zůstalo pouze u záměru. Současně s tím se snažil J.Paleček prosadit, aby kromě Zpráv KPP mohl klub vydávat publikace s pracovním názvem Vlastivěda Pardubicka. Mělo se tehdy jednat o přepsané texty přednášek z dějin Pardubic a o brožury o jednotlivých místech a památkách Pardubicka a významných osobách. Byl to na počátku sedmdesátých let tedy již původní předobraz dnešních publikací z edice AB-Zet Pardubicka. Bohužel však tehdy záměr zrealizován nebyl. Bylo to jednak odmítnuto ze strany Okresního národního výboru, ale z korespondence zároveň zjišťujeme, že nebyly ani zpracovány texty pro publikace. Komunikace tehdy byla vedena i s akademickým malířem Vladimírem Kopeckým, který měl tyto brožury opatřit ilustracemi.

Po uzavření Veselky v roce 1972 se činnost klubu přestěhovala do salónku v Corsu, který byl propůjčován zdarma. Zde se konaly akce každé úterý a jednou měsíčně ve čtvrtek. Každé úterý v měsíci bylo vyhrazeno jednomu odboru KPP, které se zde pravidelně střídaly ve svých schůzích. V roce 1972 fungovaly tyto 4 odbory: turistický, historický, památkářský   a pro výstavbu.

Zprávy Klubu přátel Pardubicka přinášely zejména v roce 1972 zajímavé studie rozvoje města. Tak například v dubnovém čísle to byla studie budoucího vzhledu sídliště Polabiny, v květnovém čísle byla zveřejněna studie budoucí podoby sídliště Pardubice sever  a prázdninové číslo Zpráv KPP přineslo studii výstavby sídliště, které je dnes nazýváno jako Karlovina.

V roce 1974 uspořádal Klub přátel Pardubicka řadu zajímavých přednášek a besed. Například 17. ledna to byla beseda o MHD, 6. února přednáška Víta Vokolka o pravěku Pardubic v hudebním sále radnice. 6. března hovořil dr. F.Šebek o dějinách města do doby husitství, o husitství pak o měsíc později hovořil dr. J.Teplý, 7. května se konala přednáška dr. V.Zikmundy o Pardubicku za třicetileté války, v září pak na to navázala přednáška dr. Šebka o Pardubicích za třicetileté války a v říjnu pak přednáška dr. V.Zikmundy o Pardubicku za druhého nevolnictví a rozpadu feudalismu.

Turistický odbor uspořádal v témže roce 25 výletů. Asi nejvýznamnější akcí v tomto roce byl výlet do Bratislavy na konci června, kde byly navázány kontakty s Kruhom priatel Bratislavy (F.Michálek). Recipročně pak přátelé z Bratislavy do Pardubic zavítaly v průběhu srpna. Ale např. 15. června byl uspořádán autobusový zájezd do Jizerských hor, o měsíc později se konal výlet do Světlé nad Sázavou a na Lipnici s prohlídkou hradu a památníku Jaroslava Haška. Na počátku června byl uspořádán třídenní zájezd do Železných hor, 13. července pak autobusový zájezd do Moravského krasu. Na konci června autobusový zájezd do Orlických hor, v srpnu pak do Semil a Boskovských jeskyní, od 23. do 25. srpna se konal třídenní autobusový zájezd na Šumavu, v září autobusový zájezd do okolí Jihlavy, v říjnu se jelo autobusem do Třebíče.

Celkem v roce 1974 Klub přátel Pardubicka uspořádal 96 akcí. Do výčtu akcí však byly započítány také všechny schůze odborů, výborů a redakční rady Zpráv KPP. Na konci roku 1974 měl KPP 632 členů, meziroční přírůstek byl 34 členů. V roce 1974 byly také zvýšeny členské příspěvky na 25 Kč za člena.

Pro rok 1975 si dal Klub přátel Pardubicka závazek uspořádat sérii přednášek k novodobé historii Pardubicka. Řada z nich proběhla již v roce 1974, v roce 1975 to byly přednášky dr. V. Zikmundy o nástupu kapitalistické společnosti na Pardubicku, PhDr. Jana Doležala o Pardubicku v době Rakousko- Uherské monarchie, dále pak přednáška Z. Bičíka  o Pardubicku v době mezi dvěma světovými válkami, přednáška J. Frajdla o době nacistické okupace a osvobození Pardubic, následovaly pak přednášky o Vítězném únoru na Pardubicku, Budování socialistické vlasti a o rozvoji socialismu na Pardubicku.

V roce 1975 byl ustaven odbor pro životní prostředí, který vznikl z odboru pro rozvoj Pardubic. Uspořádal besedy s představiteli města, okresu a podniků mající dopad na životní prostředí. Činnost částečně přesídlila pod Zelenou bránu, kde byly v prostorách Městské informační služby zahájeny pravidelné páteční odpolední schůzky, které vedl p. F.Kubizňák.

Rok 1975 byl rokem desátého výročí vzniku Klubu přátel Pardubicka. Ale jelikož existenci Klubu přátel Pardubicka předcházel Klub přátel Velkých Pardubic, který existoval od roku 1945, probíhaly překvapivě v roce 1975 oslavy 30. výročí vzniku Klubu přátel Pardubicka. K těmto oslavám byla 20. září roku 1975 uspořádána slavnostní schůze v hudebním sále radnice. Ve večerních hodinách se pak konala procházka po Městské památkové rezervaci, o den později se konal pietní akt na Zámečku s projevem předsedy KPP dr. K.Jičínského a dále pak prohlídka zámku a galerie.

V témže roce vydal Klub přátel Pardubicka memorandum s připomínkami směrem k pardubické radnici. V tomto memorandu byla například kritizována zdlouhavá výstavba 50-ti metrového plaveckého bazénu, připomínána byla potřeba postavení přístavu, připojení okolních obcí k Pardubicím a zavedením městské hromadné dopravy do těchto obcí, bylo také upozorňováno na potřebu instalace podrobného orientačního plánu města před pardubickým nádražím a před Priorem.

V roce 1976 zemřel dr. Pavel Thein, redaktor Zpráv KPP. Vedení časopisu převzal PhDr. Jiří Kotyk. V témže roce uspořádal Klub přátel Pardubicka 8 autobusových zájezdů a 33 pěších výletů.

Od roku 1977 dostaly Zprávy KPP novou obálku. Na titulní stránce byl pohled na Pardubice od medlešického zámku od Joanna Venuta. Od roku 1977 začala ve Zprávách vycházet Vlastivědná abeceda dr. Theina, a to zásluhou Josefa Janiše

V lednu 1977 uspořádal historický odbor KPP přednášku spisovatele M.Ivanova o jeho knize „Český pitaval“. V témže roce získal KPP skříňku v Polabinách u pošty a výlohu v Pasáži pro svou propagaci. Dále pak sloužily skříňky na hlavní poště, v Sakařově ulici, jednalo se o skříňce na Dukle.

V červnu proběhlo zaškolení dívek, které se přihlásily do průvodcovské služby a od té doby Klub přátel Pardubicka až do počátku devadesátých let nabízel průvodcovské služby po městě. Do činnosti Klubu přátel Pardubicka také patřila starost o pomník ing. Jana Kašpara v lesíku na Dukle. Na členské schůzi v říjnu 1977 bylo rozhodnuto, že se upustí od pojmenování kroužky a budou se jednotlivé složky KPP jmenovat odbory. I v roce 1977 probíhala každý pátek od 16-ti do 18-ti hodin přátelská posezení se členy pod Zelenou bránou. V průběhu roku jich proběhlo 52 s účastí 1063 členů.

Pokračovaly i zajímavé přednášky pořádané Klubem přátel Pardubicka. 21. června 1977 se v salonku Corsa konala přednáška dr.K. Jičínského o heydrichiádě v Pardubicích, 13. září tamtéž hovořil dr. V.Zikmunda o počátcích muzejnictví v Pardubicích.

V roce 1978 již bylo vzhledem ke stoupajícímu počtu členů tištěno 1000 výtisků Zpráv KPP. V témže roce také započaly přednášky a besedy Marie Chudé. Jednalo se především o přednášky o životě ve čtvrti „za vodou“ či o historii pracovny.

V září roku 1978 zemřel zakladatel a první předseda Klubu přátel Pardubicka Jaroslav Krupař.

Od roku 1978 se za salonek v Corsu platil pronájem. Byly tak hledány jiné prostory pro konání přednášek. Klubu byly nabídnuty prostory v restauraci U Čápa.

Novinkou byly vitriny v podchodu u Zelené brány. Klub přátel Pardubicka tyto vitriny začal využívat pro tematické výstavy. Ke konci roku 1978 měl Klub přátel Pardubicka již 689 členů, z toho 135 v Praze.

Od roku 1979 došlo ke zvýšení členských příspěvků na 30 Kčs se Zprávami a 10 Kčs bez Zpráv. V témže roce byl Městským národním výborem Klub přátel Pardubicka vyzván, aby navrhl pojmenování pro nově vznikající čtvrť v místě původní zástavby a jejím okolí v Karlově ulici. Od Klubu tehdy vzešel název Karlov.

Taková byla sedmdesátá léta 20. století v Klubu přátel Pardubicka. V příštím pokračování bude popsána historie KPP v osmdesátých letech minulého