Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy KPP

ODBOJOVÁ ČINNOST MANŽELŮ ALVÍNA A MARIE PALOUŠOVÝCH (k 120.výročí narození A.Palouše)

obrázek k článku

Když jsme roku 1990 zveřejnili v našem časopise personální karty obětí heydrichiády a přehled jejich pamětních desek ?In memoriam?, došli jsme na XVI. kartě k manželům Alvínovi a Marii Paloušovým, kteří byli za svou odbojovou činnost popraveni nacistickou četou na Zámečku 2.července 1942. Jejich deska byla po válce umístěna v Pernerově ulici čp. 463 na domě, kde bydleli. Ten však byl zbořen a jejich deska je t. č. nezvěstná (bylo tomu tak již roku 1990). Autor ?Průvodce SILVER A? Pavel Šmejkal zastává názor, že se ztratila při demolici domu. 1/


Z notýsku mé maminky

obrázek k článku

V pozůstalosti po mamince jsem našla nenápadný notýsek s velmi zajímavým obsahem. Hned po prvním nahlédnutí mne zaujaly básně nadepsané Věra Junková a také Alfréd Bartoš. To byli spolužáci a kamarádi mojí maminky Vlasty Schückové. Notýsek pochází ze školního roku 1934-1935 a mimo básniček obsahuje kompletní seznam spolužáků s jejich adresami, dokonce i přezdívkami.


VĚRA JUNKOVÁ- spolužáci z reálky (školní rok 1934-35)

obrázek k článku

Přečetl jsem si se zájmem knihu od historika PhDr. Vojtěcha Kyncla ?Ležáky - obyčejná vesnice? vydanou v roce 2009. Popisuje v ní podrobně poutavým slohem celou ležáckou tragédii a události, které jí předcházely. Zveřejňuje v ní také množství fotografií z Ležáků, nejen osob, ale také dobové letecké snímky z roku 1938 z areálu Zámečku. Mne zaujala jedna fotografie tří kamarádů sedících před dřevěným plotem. Jsou na ní Věra Junková, Alfréd Bartoš a Vlasta Schücková. Z poznámek je datováno jaro r.1939, jako foto na rozloučenou s Alfrédem Bartošem před jeho odchodem do Francie. Fotografie byla uložena v Národním archivu v Praze. Uvědomil jsem si, že doma máme po mamince mojí ženy, učitelky Anny Fučíkové (roz. Chodurové *1916) album, kde má několik fotografiií své předválečné přítelkyně, učitelky Věry Junkové s věnováním od ní. Na jedné z…


ZAJÍMAVOSTI A KURIOZITY KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA V PARDUBICÍCH aneb "historie maličkostí" ? 4.část

obrázek k článku

Příhody hajného. V neděli 12. 9. kradli neznámí pachatelé v továrně firmy Prokop prkna, donášeli je k Labi a chystali se asi touto cestou dopraviti je do bezpečí. Hajný Šverhard jejich činnost přerušil výstřelem. Pachatelé uprchli. Týž hajný nalezl v pondělí 13. 9. časně ráno po návratu z obchůzky asi 20leté děvče v bezvědomí za labským mostem na břehu řeky. Dívka byla dopravena do nemocnice, kdež ji poskytnuta pomoc. Upozorňujeme tímto na zdatnou činnost hajného Šverhardy.


Jak "Maffie" zachránila Kunětickou horu

obrázek k článku

V lednových dnech roku 2020 si připomínáme 100. výročí od zakoupení hradu Kunětická hora a pardubického zámku zdejším Muzejním spolkem. V atmosféře doznívající euforie ze státního převratu a v realitě přetrvávající neutěšené hospodářské situace způsobené první světovou válkou se zásluhou několika osobností podařilo v naprostém utajení dojednat převod hradu i zámku z rukou majitele pardubického velkostatku Dr. Richarda Drascheho, svobodného pána z Wartinbergu, do vlastnictví Muzejního spolku. Podepsáním příslušných kupních smluv se otevřela cesta k naplnění dávných tužeb několika generací příznivců starobylých památek usilujících o záchranu a stavební obnovu těchto objektů, které se však dlouhodobě nacházely v neuspokojivém stavu, a na Muzejní spolek tak čekalo především množství práce a starostí.


LUDVÍK TVARDEK (1905 - 1943)

obrázek k článku

Ilegální vedoucí KSČ je popisován takto: ?dělal dojem nemocného člověka, tuberáka?. Byl bledý, vysoký, hubený, jeho chůze byla nápadná, rovněž oblečení. 1/ Pohyboval se na Brněnsku a Ostravsku. V roce 1940 byl zatčen brněnským gestapem (II A) předán do Prahy. Po pětidenní vazbě a výslechu svolil ke spolupráci. Naoko. Povedlo se mu přejít do ilegality. Byl dopaden v Ústí nad Orlicí v roce 1943. 2/ ?Při prohledávání známých bytů ilegální KSČ v obvodu mé pobočky Pardubice, byl dne 20.1.1943 zjištěn v bytě manželky funkcionáře KSČ Antonína Kalouska (bytem Ústí nad Orlicí, Goethova ul. 703) neznámý muž. Zatčení se energicky bránil a pokusil se zmocnit pistole jednoho z úředníků. Vrchní kriminální asistent Fick z mé pobočky poté použil své služební zbraně a těžce zranil ranou do hlavy zatýkaného. Po přepravě do nemocnice v Ústí n.O.…


VIKTORIE KROUPOVÁ (1895 ? 1943)

obrázek k článku

Dlouho jsem uvažoval, jak nazvat tento článek. Nejdříve mne napadl název ?Vaše žádost o milost byla zamítnuta!? Ale nakonec jsem dal přednost jménu ženy, která přechovávala Antonína Kalouska a Ludvíka Tvardka, oba členy ilegální KSČ. Viktorie Kroupová byla narozena 3.října 1895 v Ústí nad Orlicí. Jak sama psala v posledním dopise z cely smrti: ?Maminka říkala, že jsem se narodila 1.října a v papírech mám 3.října.? 1/ Jak napsal Karel Remeš v knize ?Žaluji?, ?Viktorce bylo 48 let, byla ještě svobodná, ale název ?stará panna? se na ni tak zcela nehodil. Byla vždy čistá, upravená, příjemného zjevu. Pro její tichost a jakousi tklivou pokoru, která z ní vyzařovala, jí měl každý rád. Byla vzorem nenápadnosti: nikdo jí nepsal a také ona nikomu škrabku neposílala.? 2/ Na Pankráci byla na cele č.38. Delikt zněl: přechovávání osob (P). Byla…


MÉNĚ ZNÁMÁ FAKTA O KOMUNISTICKÉM ODBOJI NA PARDUBICKU ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY

obrázek k článku

(kauzy J.Fialy a F.Žaby) Otevřeme-li znovu knihu Františka Ťopka ?Údolí výstrahy? (vyd. KN Havlíčkův Brod 1960) na úvodu Josefa Jägermanna, čteme tu m.j.: ?Na jedné straně revoluční boj KSČ a aktivní národní osvobozenecký boj proti hitlerovcům. Na druhé straně ?odboj s vyčkávací taktikou, ustavování spikleneckých organizací a skupin, beze zbraní, jen pro potřeby špionáže a poválečné cíle.? 1/ A dále: ?Ani výsadkoví agenti nemohli mít úspěch. Protože je do boje nevyslal lid, nebojovali za věc lidu a národa, nepředstavovali hnutí spojené s lidem. Jejich cíle nebyly cílem národně osvobozeneckého boje ani cílem socialismu. ?Odbojovou? činnost doma, pokud byla řízena z Londýna za pomoci výsadkových agentů je nutno označit za čistě špionážní činnost. Jednali pro vlastní cíle emigrantské vlády a…


PARDUBICKÝ SLAVÍN - Anna Gabrielová

obrázek k článku

(narozena 23.6.1888 Pardubice, zemřela 17.3.1957 Pardubice) Stojíme před hrobem rodiny Gabrielovy vlevo za centrálním křížem t. zv. nového hřbitova v Pardubicích. Je tu pohřbena obětavá a astronomicky vzdělaná asistentka Artura barona Krause (1854-1930), jež s ním žila na Královské třídě (dnešní Třídě Míru) v jeho Lidové hvězdárně a byla dokonce vyfotografována s baronem u jeho ornitoptéry (létajícího stroje s mávajícími ptačími křídly). Po baronově smrti roku 1930 vyřizovala pečlivě jeho pozůstalost a dary školám a hvězdárnám. Po druhé světové válce žila se svým bratrem Emanuelem v chatrném domku čp. 132 v ulici Mezi mosty. Dům byl později zbořen. Nikdy neprovdaná slečna Anna Gabrielová zemřela po záchvatu mrtvice roku 1957. Položme si základní otázku: dokázal by pan baron Kraus bez její péče a zázemí, jež mu obětavě poskytovala, to…


Filiální pozdně barokní kostel sv. Jana Nepomuckého v Lánech na Důlku

obrázek k článku

Úvod: Vzpomínky Prožil jsem jedno neobyčejné, nádherné dětství, za které mohu děkovat svým rodičům a pak své ?dobrodružné? duši, která mě neopustila ani v dospělosti. Bydleli jsme s bratrem v Polabinách IV. v dnešní ul. kpt. Bartoše, č. 412 (tehdy ovšem ul. Říjnové revoluce, se kterou, jak to už bývalo všude po naší vlasti, neměl revoluční převrat v Rusku v listopadu 1917 vůbec nic společného). Podnikal jsem s mladším bratrem Romanem a svojí partou, což byli kluci mého věku z paneláku, velké dobrodužné výpravy do širých dálav směrem na Rosice nad Labem, Srnojedy, Svítkov a ještě dál až do Lánů na Důlku a Kokešova. Tehdy oblast podél obou břehů řeky Labe směrem k Přelouči, vypadala jinak, než dnes. Byla jaksi divočejší. Žádné cyklostezky, žádná revitalizace mrtvých ramen Labe. U kaliště za Rosicemi existoval vojenský prostor pro…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem