Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy KPP

Obrázky ze starých Pardubic - hřbitov u sv. Jana Křtitele

obrázek k článku

Hlavním pardubickým hřbitovem byl v letech 1507-1883 hřbitov u sv. Jana Křtitele. V letech 1905-13 byl někdejší hřbitov změněn v sady (dnes Bratranců Veverkových). Na novém hřbitově na Skřivánku se začalo pohřbívat roku 1883. Vilém z Pernštejna při stavbě kostela sv. Jana Křtitele na konci Zeleného předměstí roku 1507 nechal současně vytyčit nový hřbitov. Nařídil, aby sem byli pohřbívání všichni křesťané bez ohledu na vyznání, tehdy vzácný důkaz náboženské snášenlivosti. Hřbitov byl v letech 1584, 1788 a 1836 upravován a rozšiřován směrem jižním. Roku 1580 byl obezděn. Naproti kostelu je zvonice v níž byla kostnice. Na hřbitov se vstupovalo branou, nad níž byl nápis Mors janua vitae( Smrt branou k životu). Již 16.11.1784 vyslovila krajská správa požadavek, aby pro hřbitov bylo nalezeno vhodné místo mimo obvod města. Konšelé se…


Svědectví periodika Krajem Pernštýnův o válce roku 1866 - 2. díl Uprchlíci

obrázek k článku

?Nastal zmatek všeobecný. Vozy s rozličným nákladem, s rodinami, množství prchajících cizinců, lidé ženoucí krávy, kozy a jiný dobytek, muži, ženy, děti, všecko v jedné směsici hledá spásy v útěku. Ulice a polní cesty nestačí návalu prchajícího lidu.? 1/ Takto popsala davy uprchlíků Pamětní kniha královského komorního města Přelouče. Podobná líčení najdeme i v některých vzpomínkových textech Krajem Pernštýnův. Uprchlíci ze severnějších oblastí začali zaplavovat Pardubicko především po prvních vítězstvích pruských zbraní na konci června roku 1866. V mnohých obcích se zdvihla vlna solidarity. Zároveň ale tito uprchlíci (a s nimi první transporty raněných) zvyšovali napětí mezi obyvateli. Přicházeli vysílení, se strachem v očích a znepokojivými zvěstmi o krutostech pruské armády. Rozšířenou se stala fáma, že Prusové nutí mladé muže…


PRAŽSKÁ POBOČKA KPP

obrázek k článku

Málokterý spolek našeho typu se může pochlubit tím, že má centrálu v Pardubicích a pobočku v Praze. Všichni znáte naši klubovou místnost ve Spolkovém domě, kde máme svoje sídlo. Ale možná někteří z Vás nevědí, že máme svoji pobočku v Praze. Po delší odmlce zahájila svoji činnost v roce 2008. Pobočku vede ing. Pavel Kraus společně se čtyřčlenným výborem a má kolem 40 členů. Jejich činnost je velmi zajímavá a prospěšná, sdružuje totiž pardubické rodáky, kteří nyní žijí v Praze a udržuje tím jejich vztah k rodnému městu. Z jejich výroční schůze za rok 2016 vyjímáme: Naše pražská pobočka se dne 26. ledna sešla na své už 59.schůzi. V úvodu si připomněla památku svého člena, Ing. Mirko Janečka, který dne 9. ledna tohoto roku zemřel. Ve znamení úcty k jeho celoživotní práci se jednomyslně usnesla jmenovat jej in memoriam čestným členem…


ŽILI MEZI NÁMI - Mirko Janeček

obrázek k článku

16.ledna t. r. se v Roztokách u Prahy ve sboru CČSH konalo poslední rozloučení s Ing. Mirko Janečkem, dlouholetým vydavatelem krajanských Kanadských listů a čestným občanem Pardubic ( z rozhodnutí ZmP z 31.5.1993). Náš přítel a člen KPP nás opustil nedlouho před svými kulatými 90.narozeninami (nar. 21.ledna 1927 v Bratislavě) dne 9.ledna 2017 po delší nemoci. S redakcí Zpráv KPP a mnou osobně udržoval dlouholetý korespondenční styk a po revoluci roku 1989 několikrát navštívil Pardubice, včetně výboru našeho klubu (tehdy ještě sídlil v Sokolovně). Posílal mi pravidelně různé zajímavé novinové výstřižky včetně těch, jež se týkaly i jeho pohnutých životních osudů. Do roku 1948 žil v Pardubicích, toho roku již studoval v Praze obor zemědělské a lesní inženýrství, pracoval i ve studijním výboru Spolku posluchačů. Po rozbití studentské…


ŽIJÍ MEZI NÁMI - Mgr. Jiří Štěpánek

obrázek k článku

2. února t..r. oslavil své 80. narozeniny náš vážený a milý redakční kolega Mgr. Jiří Štěpánek (nar. 1937 v Pardubicích). Maturoval roku 1955 na zdejším gymnáziu (tehdy JSŠ). Je absolventem Vysoké školy pedagogické v Praze, učitelská aprobace dějepis a zeměpis. Jako učitel působil poté od roku 1960 v Pardubicích na základních školách v ulici Gorkého a Štefánikova (tehdy SNP) a od roku 1970 na ZŠ v Pardubicích-Ohrazenici, kde v letech 1990 - 2000 byl také ředitelem.


CO MOŽNÁ Z DĚJIN PARDUBIC NEZNÁTE 5.část

obrázek k článku

Víte, že architekt Josef Gočár se významnou měrou zapsal na vzhledu města? Josef Gočár se narodil roku 1880 v nedalekém Semíně. Reálku absolvoval v Pardubicích. Prvním Gočárovým pardubickým dílem byl automatický mlýn se silem, postavený v letech 1909-10 pro továrníky bratry Winternitzovy na pravém břehu Chrudimky. Při pohledu z protější strany působí stavba se zajímavě pojatým pláštěm, na němž barevně kontrastují ze světlých a tmavých spárovaných cihel vykládané ornamentální vzorce, spíše jako romantický hrad. Další Gočárovou pardubickou stavbou je budova dnešní komerční banky, původně Anglobanky vedle Zelené brány. Budova byla postavena v letech 1924-25. Největší stavbou pro Pardubice byl Grandhotel a Okresní dům, které byly postaveny v letech 1927-31. Multifunkční čtyřpatrový funkcionalistický palác měl několik společenských sálů,…


BOHDANEČ NA KOLECH

obrázek k článku

(Bohdanečský okruh) Historie Zlaté přilby nebo Memoriál Jiřího Kristiána Lobkowitzce jsou veřejnosti zajisté dobře známy, méně již skutečnost, že před druhou světovou válkou v polovině 30. let vznikl díky nadšení Ligy Československých Motoristů v Pardubicích další závod nazvaný Bohdanečský okruh. O závodě se zmiňuje pouze okrajově dosud nejkomplexnější kniha o historii Lázní Bohdaneč, vydaná v roce 1998. Závod se měl konat 7. července 1935 na trati Lázně Bohdaneč , Doubravice, Hrádek a Lázně Bohdaneč. Trať o délce 15 km byla vyměřena tak, aby zčásti probíhala lesem a zčásti ve volném prostoru. V místě zvaném ?Pod Boudami? byla postavena pro diváky tribuna, ze které bylo vidět na nejzajímavější úseky tratě. Automobilový závod měl být jakousi školou domácích jezdců, vychovávajících závodníky pro Masarykův okruh. Bylo jasné, že…


CIHELNA VÁCLAVA BUBENÍKA

obrázek k článku

V minulé kapitole z historie pardubického cihlářství jsme se dotkli období rozvoje malých cihelen po roce 1819. Od toho roku bylo v monarchii možné zakládat soukromé cihelny na základě dvorského výnosu, který poddaným povoloval "pálit cihly na volný prodej". Díky tomu se už kolem poloviny 19. století nacházelo na okrajích nebo v blízkém okolí Pardubic nejméně devět cihelen. Současně tehdy Pardubice zažívaly významné události. Od roku 1845 byl jejich další rozvoj těsně spjat se zprovozněním železnice a roku 1850 se dokonce staly krajským městem. V očekávání růstu města nedokázal žádný z majitelů místních cihelen na tyto vnější impulsy reagovat lépe než Václav Bubeník (1828-1879). Ambiciózní a nadaný mladík z místní mlynářské rodiny, který v budoucnu usedne do zdejšího starostenského křesla, se počátkem 50. let 19. století, nejspíše v…


OBRÁZKY ZE STARÝCH PARDUBIC - Jiříkova ulice

obrázek k článku

Ulice byla založená roku 1897. Jak je vidět na fotografiích byla obestavěna vkusnými jednopatrovými secesními domy. Spojovala ulici Jindřišskou od Dělnického domu a Karlovou. Jméno dostala podle mistra Jiříka z Olomouce, hlavního architekta Jana z Pernštejna při obnově města po požáru roku 1538. Při přestavbě Karloviny jako ulice po roce 1975 zmizela. Na jejím místě vznikl široký klidový prostor, část pěší zóny Karloviny, z roku 1979. Nová ulice pak byla snad z neznalosti historie nazvána ulicí Jiřího z Poděbrad.


Staré domy vyprávějí - 20. díl

obrázek k článku

Palác Hybských (čp.57 st. -9n.), zvaný také Krudencův Tento monument na rohu dnešního náměstí Republiky a Třídy Míru postavený po roce 1898 stavitelem Josefem Krudencem má zajímavou prehistorii a historii. Již roku 1798 ? tedy rovných 100 let před postavením paláce ? koupil Antonín Roztočil od J.Štěpánka z čp.56 část jeho zahrady. V letech 1801-1805 byli majiteli pozemku Josef a Františka Hrubých. Roku 1809 byl pozemek rozšířen ještě o část dříve náležející k čp.54. Od tohoto roku do roku 1817 je majitelem podle J.Sakaře Josef Sylhab, v období 1817-34 jsou tu vedeni František a Kateřina Kobosovi, v letech 1934-49 Matěj Liska, 1849-66 Anna Medranyová. Od roku 1875 do 1887 je uváděna Terezie Krausová (nevíme, zdali nepatřila do rodiny, jíž patřil na královské třídě Krausův dům, v němž roku 1866 po bitvě u Sadové nocoval císař František…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem