Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy KPP

ZAJÍMAVÝ ČLÁNEK - Hradecké úřady rozhodují o odumírání města Pardubice

obrázek k článku

(článek z časopisu Východočeský republikán z 2.8.1938, zkrácený) V přepychových úřadovnách skvělé budovy hradeckého ředitelství státních drah se pozvolna, ale záměrně a důmyslně připravuje projekt, jehož uskutečnění by bylo sto ohrozit existenci a další rozvoj Pardubic. Tedy úřad tohoto státu chce poškoditi prosperitu města tohoto státu. Hradecké ředitelství zamýšlí pro příští časy vyřadit Pardubice z trati Liberec-Pardubice a Pardubice-Německý Brod a nahraditi je tratí jdoucí na obě strany z Hradce Králové tak, že vlaky budou jezdit z Hradce Králové přímo na Německý Brod, aniž by zajížděly do Pardubic. Obecenstvo, které jede do Pardubic, od Hradce i od Chrudimi, musí podle projektu v Rosicích n.L. přestoupit do kolejobusu, který je odveze do pardubické stanice. Že se s tím již počítá, svědčí vedle několika jiných věcí fakt, že…


MÁLO ZNÁMÉ STRÁNKY ŽIVOTA B.VIKOVÉ-KUNĚTICKÉ

obrázek k článku

Pardubická rodačka Božena Novotná, provdaná později za úředníka cukrovaru Jana Vika, vstoupila do dějin české literatury jako spisovatelka feministických románů a novel, básnířka a dramatička. Roku 1881 vystoupila dokonce v Národním divadle v Praze jako herečka. Málo známé jsou zatím její politické postoje. V roce 1912 byla zvolena poslankyní českého zemského sněmu (jako první žena v Evropě mimo Skandinávii). Byla velmi dobrou a sugestivní řečnicí a do svých vystoupení neváhala použít i silné ženské emoce.


FIRMA VLADISLAV HOLUBÁŘ Závod elektrotechnický v Pardubicích

obrázek k článku

V roce 2003 jsem publikoval v rámci svého dlouhodobého seriálu Pardubické firmy a jejich firemní značky zmínku o firmě Vladislava Holubáře (ZKPP, roč. XXXVIII., č. 11-12, s.37). 1/ V březnu 2011 se mi podařilo díky Věře Tiché, dcery Vladislava Holubáře, získat podrobné informace o této známé pardubické firmě. Vladislav Holubář se narodil 8.1.1901 v obci Líšnice 2/ v podhůří Orlických hor (Žamberecko). Obecnou školu vychodil v Líšnici, měšťanku v Žamberku. V době první světové války se vyučil v továrně E.Janík akc. spol. v Brně elektrotechnikem. V roce 1918 pokračoval ve studiu na vyšší státní průmyslové škole elektrotechnické, silnoproud v Praze. Po maturitě získal místo technického úředníka a výpočtáře u firmy Henrych v Ústí nad Orlicí. 3/ Následovala léta ve Škodových závodech v Plzni, kde V.Holubář pracoval v konstrukční…


PŘÍBĚH MÉHO TATÍNKA

obrázek k článku

František Veselý, občan Pardubic (K Blahobytu čp. 1998) byl odsouzen v Praze v únoru 1944 na 5 let vězení s doložkou RU ?Návrat nežádoucí?. Zatčen byl 17.března 1943 ve mlýně v Nemošicích u Pardubic, kde pracoval jako účetní. Vězněn byl v Pardubicích a v lednu 1944 byl převezen na Pankrác a odsouzen v únoru za ?hospodářskou sabotáž?. V březnu 1944 byl transportován s číslem vězně 4485/43 do věznice Bernau v Bavorsku, kde 15.dubna 1944 zemřel v nemocnici v Prienu. Tato dvě městečka jsem z důvodů vyhledání hrobu otce v srpnu 1978 s manželem a maminkou navštívila. Dle telegramu a úmrtního listu jsme s pomocí hrobníka v Prienu opravdu v knihách na místním hřbitově místo jeho odpočinku našli. Do věznice v Bernau nás nepustili, lze se dostat pouze s nějakou výpravou. V roce 1978 stále fungovalo jako nápravné zařízení.


Rozvoj soukromých cihelen v Pardubicích v první polovině 19. století

obrázek k článku

Naše minulé cihlářské zastavení patřilo pardubické městské cihelně založené v roce 1794. Jedním z důvodů, proč v druhé polovině 18. a počátkem 19. století docházelo v českých zemích k zakládání obecních cihelen, byla snaha představitelů obcí dodržovat protipožární předpisy. Ty nařizovaly kupříkladu stavbu komínů z nespalných hmot, tedy buď z kamene nebo z cihel. Možná, že právě i tato okolnost přiměla pardubické radní k tomu, aby rozhodli o zřízení cihelny. Podobně okolní městečka, pokud ještě cihelnu neměla, přistoupila k jejímu vybudování. Tak například v roce 1819 se za tím účelem stavěla pec v Dašicích, o čemž vypovídá ?Rejstřík na postavení jedné nové cihlářské pece k pálení cihel, která nevyhnutelně pro obecenstvo potřebná obzvlášť dle královského krajského nařízení k přestavění všech dřevěných komínů zřízena býti musela?. …


PARDUBICKÝ "HROB V DÁLI" A PAMÁTNÍK NÁRODNÍHO OSVOBOZENÍ V MIKULOVICÍCH

obrázek k článku

Když jsem hovořil na státní svátek 28.října 2016 u pomníku TGM v Pardubicích o komunistických falzifikacích dějin, zmínil jsem se m. j. o zničení legionářského charakteru ?Hrobu v dáli? na Městských hřbitovech v Pardubicích. Tento projekt bývalého ruského legionáře řídícího učitele Rudolfa Robla (1886-1963) z Mikulovic vznikl roku 1928 (k 10. výročí vzniku ČSR) a byl pěkně svým autorem představen t. r. ve vlastivědném sborníku ?Krajem Pernštýnův? IX. ročník, tiskl V.Vokolek, č.3, s.38-40). Památník padlým legionářům byl předán veřejnosti 1.11.1928, tedy v předvečer Dušiček. Hlavním řečníkem byl tehdy sám autor projektu, který zdůraznil symboliku věčné památky na hroby českých legionářů ?v dáli? ? t. j. v místech, kde padli. Pardubický památník je měl připomínat tak, že ?doma budou žíti hrdinové, jejichž kosti tam práchnivějí, v paměti…


JUDr. Bedřich MIKL (1910-1969) a případ vraždy L.Krátkého (1949)

obrázek k článku

11.ledna 1949 v 19.49 hodin byl zastřelen před domem svých rodičů v Schulhofově ulici čp.742 v Pardubicích Lubomír Krátký, 18letý syn předsedy ONV Josefa Krátkého a student Obchodní akademie v Pardubicích. 1/ Ještě roku 1988 - tedy jeden rok před Listopadem 1989 ? připsal tuto vraždu bývalý hlasatel Rádia Svobodná Evropa Pavel Minařík, údajný rozvědčík ČSSR v této stanici, "Teroristické skupině ing. Jana Žemly", bývalého hospodářského referenta ONV v Pardubicích, který však již 26.listopadu 1948 uprchl z Pardubic do Německa. 2/ Když jsem studoval t. zv. objektový svazek ?Vražda? 3/ , narazil jsem v této souvislosti na jméno JUDr. Bedřicha Mikla, vrchního komisaře politické správy na ONV v Pardubicích, spolupracovníka vrchního rady JUDr. PhDr. Ludvíka Novotného (1903-1963) tamtéž. 4/ Co vlastně víme v současnosti o tomto Miklovi?


VZPOMÍNKA NA STATEČNÉ MLYNÁŘE

obrázek k článku

Mlynáři byli a jsou lidé jako všichni ostatní, mají různé osobní vlastnosti, sklony a osudy. Při studiu dějin národní rezistence v dobách ohrožení však je badatelům patrný nápadně zvýšený výskyt právě mlynářů riskujících pro věci nadosobní všechno, majetek i život. Někteří mlynáři tohoto druhu jsou dostatečně známí, o některých se příliš neví. Je dobré si občas připomenout také neokázalé počínání těch méně známých, třebaže je jejich někdejší angažmá některým dnešním lidem nepochopitelné. V jedné historické knize staršího data vydání, zaměřené na zmapování odbojového k hnutí za německé okupace, mě kdysi zaujala tato krátká zmínka opřená o archivní doklady:


VÝKVET ŽENSKÉ POVÁLECNÉ GYMNASTIKY V PARDUBICKÉ SOKOLOVNE - LEDEN 1950

obrázek k článku

Vraťme se však ve vzpomínání ještě o dva roky zpět. Do roku 1948. To se konaly v Londýně první poválečné (a v poradí XIV.) olympijské hry. Zúčastnilo se jich 59 států. Ovšem bez Německa a Japonska - agresorů 2. světové války. A také bez Sovětského svazu, který olympiádu tehdy považoval za "nástroj imperialismu" a nezúčastnil se. Československých sportovců přijelo do Londýna 69 a po vynikajících výkonech získali šest zlatých, dvě stříbrné a tři bronzové medaile. Samozřejmě tou nejznámější je první zlatá medaile Emila Zátopka v běhu na 10 km. Jeden z dalších československých triumfů bohužel zkalila nesmírná tragédie. Zatímco osmička sokolských gymnastek bojovala o nejcennější olympijský kov, sváděla jejich kamarádka a členka družstva Eliška Misáková boj o život v nedaleké londýnské nemocnici. Třiadvacetiletá nadějná sportovkyně…


ZÁZRAK V OPEŘE

obrázek k článku

Tento nadpis čtenářům patrně připomene slavnou operetu "Ples v opeře" nebo ještě slavnější film "Fantom opery". V našem případě však nepůjde o příběh rafinovaně vymyšlený, nýbrž o událost, která se skutečně stala. Ptáte se kde, kdy a ve které opeře? Tedy: jde o Smetanovu "Prodanou nevěstu", kterou provedla pardubická amatérská Lidová opera v sokolovně v Heřmanově Městci. Datum si bohužel nepamatuji, ale bylo to někdy kolem roku 1950 za krásného letního dne. Zájezd probíhal takto: nejprve dojel nákladní automobil s kulisami a dalšími nezbytnostmi - např. bedny s notami, pulty, tympány a kontrabasy. Živý inventář pak dorazil autobusem natolik včas, aby pan Valcha stihl všechny osoby nalíčit (amatéři se líčí rádi). Povinností nás hudebníků bylo rozestavit pulty a případně ještě absolvovat krátkou zkoušku


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem