Přes střechu Evropy
Pustá Kamenice - Žižkov - Borová u Poličky. Délka trasy 10 km. Odjezd 9:02 ČD. Návrat 16:56 ČD. Ved: P. Kožený. Turistická vycházka týmu A. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Velikonoce v Polabí
Valy – Mělice – Lohenice - Přelouč. Délka trasy 5,5 km. Odjezd 9:30 ČD (LETNÍ ČAS). Návrat 12:37 – 14:37 ČD Os, 13:05 – 14:05 R. Ved: M. Timarová. Turistická vycházka týmu B. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.
typ akce: Turistické vycházky
Archeologický průzkum v Pardubičkách
Přednáška Mgr. Tomáše Čurdy. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenského náměstí. Vstup zdarma, veřejnost zvána.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Komentovaná prohlídka Automatických mlýnů
Pročleny Klubu přátel Pardubicka. Sraz před areálem Automatických mlýnů. Vstupné 200 Kč / 140 Kč zlevněné. Přihlásit k účasti je možné v kanceláři Klubu přátel Pardubicka v úterý nebo ve čtvrtek 10-12 a 14-17 hodin.
typ akce: Výlety do historie
Nálety na Pardubice
Přednáška k 80. výročí spojeneckých náletů na Pardubice v roce 1944. Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce na Komenckého náměstí. Vstup zdarma.
typ akce: Hovory o Pardubicku
Zprávy KPP
Vyšetřování J. S. Machara za báseň, věnovanou primáři Messanymu
Ve vlastivědné abecedě dr. Theina z dvojčísla 1-2/1992 Zpráv Klubu přátel Pardubicka najdeme heslo ?MUDr. František Mesany, primář?. Jen tak na okraj - autor v něm jméno tohoto pardubického chirurga uvádí nesprávně - správně se psal se dvěma -ss-, tedy Messany. Další nepřesnost spočívá v délce působení MUDr. Messanyho v pardubické nemocnici. Nepracoval v ní od roku 1902 třicet let, jak uvádí autor, ale od března 1903 do ledna 1927, kdy odešel na odpočinek, tedy necelých 24 let. V textu je i zmínka o verších, které básník Josef Svatopluk Machar věnoval dr. Messanymu jako dík za záchranu života. Protože je tato zmínka poměrně kusá, povězme si o věci trochu víc.
J. V. Hráský a F. Udržal - vítězové voleb do říšské rady na Pardubicku v letech 1907 a 1911)
Parlamentní systém v Rakousku - Uhersku byl podstatným způsobem vylepšen úpravou tzv. prosincové ústavy z r. 1867. Tato úprava spočívající především v zavedení všeobecného, rovného, přímého volebního práva, byla vyhlášena 26. 1. 1907. Stalo se tak po delším politickém zápase a vyjednávání. Všeobecnost uzákoněného volebního řádu tkvěla v tom, že hlasovat směl každý občan, který ovšem nebyl z voleb vyloučen nějakým omezením. Vylučovací důvody byly značné, ale ve většině případů logické a racionální. Z dnešního hlediska by byl nepřijatelný a diskriminující důvod zřejmě jediný, a to odepření volebního práva ženám. Rovnost spočívala v tom, že každý volič měl jeden platný hlas. Tím byl v podstatě zrušen kuriální systém, který vycházel z rozdělení voličů na kurie s nestejným počtem poslanců. Přímost tkvěla v opuštění volitelské praxe. Podle…
Jak vznikly Hrčáky (pověst)
V době, kdy před staletími Vilém z Pernštejna koupil pardubické panství, táhl se od Pardubiček až na sám břeh Labe za Hůrkami les. Les hluboký, bažinatý, jen v jednom místě s kamenným podložím. Pan Vilém k sobě povolal Martina Šišku. ?Rozhodl jsem se v tom lese zbudovat rybníky. Bude potřeba k nim přivést vodu. Vezmi lidi a vykopej k rybníkům strouhu!?
Čtení o Kunětické hoře
V blízkosti města Pardubic se zvedá do nadmořské výšky 295 m Kunětická hora. Je tvořena horninou, jejíž název je sodalitický tefritický fonolit. Patří do nejvýchodnější části Českého středohoří, jeji geologické stáří je třetihorní a odhaduje se na 17-35 milionů let. Z geologického hlediska se jedná o výlevný podpovrchový útvar - lakolit. Vlastní magnetické těleso bylo v průběhu let erozí obnaženo do dnešní podoby. Při výstupu magmatu ze zemského nitra byly vyneseny části druhohorních usazenin (pískovce, opuky a pod.) Proto v sobě magma uzavírá balvany těchto vypálených opuk, které se přeměnily žárem v modrošedé až někdy žlutě zbarvené horniny, zvané porcelanity. Na těchto kontaktech magmatu s opukami vznikla i například známá žlutá skalka tvořená porcelanitem vynikající kvality.
DEVADESÁT LET MĚSTSKÉHO VODOVODU
Loni tomu bylo 90 let, co byl v Pardubicích vybudován vodovod. Co tomu významnému dílu předcházelo? Již v 16. století postavili páni z Pernštejna vodovod za účelem zásobování obyvatelstva vodou. Voda byla přiváděna z vodárny, zřízené v obci Srchu, dřevěným potrubím 5 km dlouhým do kašny před býv. budovu Obč. záložny na Pernštýnském náměstí. Při této vodárně byly zřízeny lázně.
HUDEBNÍ PARDUBICE A VLÁDNÍ VOJSKO
(Aneb jak se Prodaná nevěsta v Pardubicích postarala o to, že vyhodili tajemníka KSČ.) Výraz ?vládní vojsko? je pro příslušníky mladší generace pojmem už téměř neznámým, ba i mnozí dříve narození si vzpomínají jen mlhavě. Připomeňme si tedy nejdřív, že šlo o české vojenské útvary v Protektorátu Čechy a Morava, zřízené za německé okupace po likvidaci čs. armády v roce 1939. Tyto útvary vznikly z části jejího sboru profesionálních důstojníků a poddůstojníků. Tato špatně vyzbrojená, německým velením kontrolovaná symbolická jednotka, čítající asi 7 000 mužů, byla určena především ke strážní službě. Nás však více než tato její činnost zajímá vojenská hudba vládního vojska a zvláště pak její vztah k Pardubicím.
PADESÁT PĚT LET OD DEPORTACE ŽIDOVSKÉHO NÁBOŽENSKÉ KOMUNITY Z PARDUBIC DO TEREZÍNSKÉHO GHETTA
Pro regionální historiky pardubického okresu je tak trochu zahanbující skutečností, že se o otázkách židovské komunity v pardubickém okrese ve vztahu ke 2. světové válce psalo jen velmi málo1).
Zamyšlení nad leteckou archeologii a další nálezy na Pardubicku
Vyprošťování vraků ztroskotaných bojových letadel z období druhé světové války a snahy, vedoucí k osvětlení osudů jejich posádek, je zcela novou, dalo by se říci moderní záležitostí, vzniklou brzo po roce 1945. U nás se tento zájem rozvinul plně až po roce 1989. Do této doby nebyla činnost ?leteckých archeologů? určitými orgány ráda viděna. Letadla a letci západní zde v mnohém směru nevyhovovali, což je vlastně krutou ironií. Vždyť v Čechách nejčastěji nalezli svůj hrob právě angličtí a američtí letci, bojující proti tehdy fašistickému Německu. Když se pak jednalo o stroj německý, tak snaha o jeho vyzdvižení se rovnala téměř poukazu na kriminál.
4. Rychlá divize
V roce 1998 si připomínáme 60. výročí pohnutých událostí roku 1938. Avšak už roky předtím si vojenští představitelé tehdejší Československé republiky uvědomovali nebezpečí, které hrozí naší republice.
Poslední pardubický ponocný
Narodil se roku 1830 a jmenoval se František Štěpánek. Ve službách města Pardubic působil přes čtyřicet let, a to jako městský hajný v bělobranské dubině, městský strážník, ponocný a nakonec jako noční strážník. S manželkou Annou (1825-1907) starostlivě vychovali a vzdělání poskytli svým dvanácti dětem. Byl jednou z typických figurek města, člověk počestný i rozšafný. Jeho vysoká urostlá postava s patriarchálním vousem vzbuzovala respekt u všech občanů, a to i přesto, že byl známý jako velký dobrák. Při svých nočních službách vždy obětavě doprovázel a chránil opozdilce před možným úrazem na jejich cestě k domovu. Ještě jako kmet ve výslužbě se stal vyhlášeným pletařem rybářských sítí. Zemřel 17. září 1913 v požehnaném věku 83 let. Teprve den před svým skonem ztratil řeč. Pohřbu se korporativně zúčastnila městská policie, mnoho přátel i…