Zprávy KPP

Na severním okraji pardubického okresu se mezi obcemi Dříteč, Zástava a Bukovina nad Labem nachází uprostřed zemědělského Polabí několik čtverečních kilometrů zcela umělé krajiny. Jde o skládku jemného elektrárenského popílku, který je zachycen ze spalin tepelné elektrárny Opatovice a ve vodní suspensi je dopravován na místo uložení. Jedna ze tří hrázemi ohraničených ploch je v současnosti zavodněna a třpyt rozsáhlé vodní hladiny je za slunečných dnů dobře pozorovatelný z Kunětické hory při pohledu na sever.

Karel IV. věděl, že má-li být jeho Praha důležitým evropským městem, pak musí mít univerzitu. Proto již v roce 1346 vysílá Arnošta z Pardubic - pražského arcibiskupa - k papeži Klimentu VI., aby projednal možnost založení ?generálního studia? (universitního studia) v Praze. Papež na základě tohoto jednání vydává 26. 1. 1347 bulu, která obsahuje souhlas s vydáním zakládací listiny nového vysokého učení v plném rozsahu - což mělo pro novou školu mimořádný význam. Co znamenalo ?v plném rozsahu?? Byla to možnost otevřít i teologickou fakultu, která tehdy byla jako jediná na pařížské Sorboně.

Příchodem Dopravní fakulty do Pardubic byl splněn důležitý krok, t.j. získat třetí vysokoškolskou fakultu a tak otevřít možnost založení UNIVERZITY. Pro Pardubice, které jsou velkou dopravní křižovatkou, je umístění Dopravní fakulty ve městě zcela logické. Vždyť Pardubice mohou využívat čtyři základní dopravní systémy - železniční, silniční, letecký a lodní. V rámci železničního systému se nyní buduje důležitý evropský železniční koridor Berlín - Praha - Pardubice - Brno - Vídeň. Také dálnice v blízké budoucnosti povede kolem Pardubic. Dne 18. května 1995 bylo slavnostně otevřeno veřejné mezinárodní letiště se smíšeným civilním a vojenským provozem. Společnost EBA (East Bohemian Airport a.s.) pracuje velmi aktivně a počet odbavovaných cestujících i množství zboží stále stoupá. Čtvrtý systém - lodní - by se měl v tomto roce dočkat…

Náš Klub může sloužit jako prototyp při vzniku občanské společnosti, po které je tolik voláno. 10. března se uskutečnila výroční členská schůze, která bilancovala první rok samostatné činnosti KPP. Do roku 1996 byl jen zájmovým kroužkem KD Dubina. Koncem roku 1996 došlo k úplnému osamostatnění. Základními složkami činnosti KPP jsou: úterní besedy, turistika a Zprávy. Úterní besedy se konají v Domě techniky po celý rok mimo letní měsíce. V roce 1997 to bylo 29 besed, které navštívilo 1446 účastníků.

Víte, ?Proč prázdná nůše voněla perníkem?? nebo ?Jak zajíc Rychlonožka závodil s ozvěnou??. Přiznáte-li se k nevědomosti, pak je zřejmé, že jste v rozhlase neposlouchali Hajaju. Osobitým způsobem zde Balíkovy pohádky vyprávěli V. Postránecký, Fr. Němec a L. Trojan. Těch pohádek je dnes už 40. Některé našly své místo ve Sluníčku, Mateřídoušce, Čtyřlístku, Květech, Svobodném slovu, Lidové demokracii a Vlastě.

O tom, že se staneme spolužačkami, rozhodl dekret ministerstva zemědělství, jímž byl můj otec Dr. ing. Jindřich Steinitz jmenován ředitelem hřebčína v Kladrubech nad Labem. O tom, že bude sedět za mnou ve třetí lavici u okna, rozhodla patrně ona sama a nebýt toho, nemám dodnes maturitu, o vysoké nemluvě...

Za přispění Okresního úřadu v Pardubicích a Klubu přátel Pardubicka vyšla jako příloha Zpráv Klubu přátel Pardubicka č. 9 - 10 z r. 1997 studie Karla Vinaře - Epsteina Židé na Pardubicku s podtitulem Od historie k současnosti. Autor práce, kterou - jak vyplývá z tiráže - pojal se svými spolupracovníky jako amatérské vyprávění, je pardubické veřejnosti dosti znám; ví se o jeho činnosti ve správě židovského hřbitova v Pardubicích i o jeho aktivitách z oblasti regionálního dějepisectví.

Vrchní právní rada pardubické radnice JUC. Oktavián Krátký letmo prohlédl pondělní poštu. Nebylo nic neobvyklého, že mezi řadou dopisů nalezl několik, které byly datovány 20. září, tj. které byly psány v sobotu. U jednoho takového se však zastavil a prohlédl si jej důkladně než ostatní. Přišel až z Prešova. V sobotu byl napsán a podán v Prešově a dnes v pondělí byl už na pardubické radnici. Byl psán na stroji, ale ten, kdo jej psal, zřejmě - soudě podle několika překlepů - nebyl zručný písař. Pan rada se zahloubal do dopisu.

Firma byla založena roku 1889 vídeňským obchodníkem Danielem Fantou. Rafinérie vyrostla z původně malé továrny na jeden z největších podniků svého druhu v bývalé monarchii. Rychlý růst se datuje především od roku 1907, kdy tehdejší společnost Daniel Fanta byla přeměněna na Akciovou společnost pro průmysl minerálních olejů. Rafinérie zpracovávala především surový petrolej. Zabývala se výrobou strojových olejů a jiných nerostných tuků. Před I. svět. válkou byl závod na II. místě v R-U co do velikosti. Měl své nákladní lodě na Labi, Dunaji a Seině. Vyvážel své zboží do Německa, Švédska, Belgie, Norska, Dánska, Anglie, Francie a Švýcarska. Továrna byla několikráte poškozena požáry. 24. 8. 1944 byla bombardována, značné poškození závodu bylo ještě zvýšeno několikadenním požárem. Novým náletem z 28. 12. 1944 byly objekty zničeny znovu,…

O záležitostech týkajících se prusko-rakouské války v roce 1866 a spojených s Pardubicemi jsem už nejednou psal. Nyní jsem opět získal zajímavé materiály, které se týkají Pardubic, a tak je užitečné se o ně podělit. Pruská vojska překročila českou hranici dne 22. června 1866. Po bitvě u Hradce Králové byla situace pruských vojsk následující: