Zprávy KPP

V historickém jádru města, v jižní části Pernštýnského náměstí, stojí dům, jehož unikátní význam si mnozí z nás ani neuvědomují. Řada občanů obdivuje jeho překrásnou štukovou výzdobu v pseudorenesančním stylu a vnitřek zná hlavně jako kavárnu a restauraci Evropa - tedy jako místo častých přátelských schůzek nebo pracovních jednání. Málokdo ale tuší, že ve vyšších patrech domu denně ožívají aktivity jedenatřiceti spolků, klubů a sdružení. Zřizovatelem Evropského spolkového domu je Magistrát města Pardubice, cíle a perspektivy činnosti ESD stanovuje od 10. 11. 1995 již dvacet let Spolek pro vznik Spolkového domu v Pardubicích a pro evropskou spolupráci.

Dne 16.června 2015 byla slavnostně odhalena pamětní deska na Stamicovském domě čp.56 na Pernštýnském náměstí v Pardubicích. Tento dům je spojen s historií a pobytem hudební rodiny Stamiců. Podrobný popis a životní osudy rodiny již popsal PhDr. Jiří Kotyk, PhD. v časopise ?Zprávy? Klubu přátel Pardubicka č. 7-8/2015. Slavnostní odhalení se zúčastnili nejen zástupci Magistrátu města Pardubic, ale i představitelé Komorní filharmonie Pardubice a také představitelé Konzervatoře Pardubice. K zahájení tohoto shromáždění nejprve promluvil PhDr. Jiří Kotyk, PhD. Za Konzervatoř Pardubice připomněl hudební význam Stamiců PhDr. Vladimír Kulík, MgA (text jeho proslovu přineseme příště). K dobré atmosféře přispěl žesťový soubor Konzervatoře Pardubice přednesením slavnostních fanfár pod uměleckým vedoucím Mgr. Jaromírem Hönigem. Je škoda, že se…

Prvorepublikový předseda vlády Antonín Švehla má opět po více než 60 letech v Přelouči upomínku. Tamní patrioti mu odhalili 19.6. pomník. Stojí na stejném místě, kde byla dříve politikova bronzová socha. Informoval o tom Matěj Pešta ze Spolku pro obnovu pomníku Antonína Švehly v Přelouči. Žulový pomník a dvě pamětní desky Jde o žulový pomník s dvěma pamětními deskami, na jedné je popsána historie původní sochy, na druhé informace o Švehlovi. Původní bronzová socha z roku 1937 stála na velkém podstavci a zobrazovala celou Švehlovu stojící postavu. Nacházela se na náměstí Svobody, dnes je to křižovatka u hotelu Fontána. Za okupace sochu místní schovali, aby ji Němci nezabavili pro válečné účely. Po válce byla nalezena v kůlně zemědělské školy. ?Byly snahy ji vrátit na původní místo, ale měnil se režim, a tak byla v roce 1951 odvezena…

Latinská slova Ex libris znamenají ?z knih? a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. Ke konci 19. století si sběratelé a milovníci knih nechali vytvářet svá exlibris např. s motivy jejich povolání, s motivy rodných měst a později se použitým motivům přestaly klást meze. A zrodilo se i sběratelství těchto nových exlibris ? které už nebyly vlepovány do knih, ale byla často vytvořena známými autory a vytištěna jako malý grafický list a také byla podepsána autorem. Prohlédněte si několik malých grafických dílek s pardubickými motivy z mojí sbírky, které si nechali vytvořit obyvatelé a milovníci Pardubic.

(z černé kroniky Večerního Českého slova) Rok 1943 Lednová čísla chybějí. Únor Velká krádež objasněna. Loňského roku byla spáchána odvážná loupež v pardubickém zámku, kdy v jedné garáži byly uskladněny cenné věci Anny Hostovské. Tehdy si pachatelé odnesli kořist v částce 100.000 K! Této krádeži věnovala kriminální policie v Pardubicích zvláštní pozornost. Pachatele se podařilo dopadnout a usvědčit. Byli to tři mladíci, všichni pod 18 let. Pocházeli z Pardubic. K loupeži na pardubickém zámku se vrátilo Večerní České slovo ještě v březnovém čísle 63 s podtitulem: Zlodějská společnost (Trojlístek poslán do žaláře!). František Holub a bratři Josef a Vilím Pokorní z Pardubic urazili zámek ve skladišti pardubického zámku a vnikli dovnitř, kde měla schovány různé věci Anna Hostovská. Společníci odnesli kořist za 20 000 K (v úvodním…

Do roku 1920 KUČERA, MUDr., Jaromír Od roku 1895 pardubický obvodní lékař. Jeho osudy, zvláště po 1. světové válce, kdy se, podobně jako řada jiných lékařů, soudců a advokátů, přiklonil k fašismu, pominu a odkazuji na obsáhlou práci Dr. J. Kotyka Kapitoly z dějin českého fašismu v Pardubicích. Zmíním se pouze o souvislostech Dr. Jaromíra Kučery a pardubické aviatiky. Nenalezl jsem doklady, že by se od září 1910 podílel na práci přípravného výboru Aviatického družstva v Pardubicích. Na ustavující valné hromadě Družstva dne 26. dubna 1911 byl zvolen do výboru. Ve výboru však nevydržel dlouho a dopisem z 30. října 1911 oznámil, že z výboru vystupuje. Členem Družstva však zůstal nejméně do roku 1913. O jeho činnosti v Družstvu nemám konkrétní doklady.

Po celý květen probíhala v prostorách Státního okresního archivu na Bělobranském náměstí výstava uspořádaná u příležitosti 50. výročí založení Klubu přátel Pardubicka. Výstava návštěvníkům nabídla informace nejen o půl století trvající historii tohoto spolku, nechyběla zde také vzpomínka na osobnosti, které byli s historií Klubu přátel Pardubicka spjaty. Vystaveny byly také historické dokumenty, mezi jinými např. návrh Klubu přátel Pardubicka na využití někdejšího Císařského mlýna nebo návrh na přesunutí pomníku ing. Jana Kašpara. Nechyběly ani plakáty zvoucí na akce pořádané Klubem přátel Pardubicka v uplynulém půl století. Výstava rovněž nezapomněla ukázat vývoj publikací vydávaných Klubem přátel Pardubicka, vystaven zde byl např. i výtisk úplně prvního čísla Zpráv KPP z roku 1965. Návštěvníky zaujaly také kroniky z činnosti Klubu,…

Rok 1990 znamenal změnu. Výborové schůze v tomto roce probíhaly v klubovně hotelu Sport. Zde se také začal scházet odbor pro rozvoj a životní prostředí. Klub se snažil aktivně zapojit do dění. Tehdy usiloval například o studio rozhlasu v Pardubicích nebo o zřízení univerzity v Pardubicích. Bohužel v roce 1990 přišel klub o několik aktivních členů. Zemřeli Ladislav Novák, čestný předseda A.J.Kubeš, čestný člen výboru dr. K.Jičínský, ale i člen redakční rady Zpráv KPP archivář Z.Bičík. Od tohoto roku se stala členkou výboru paní Jitka Brandová, která nahradila prof. Marcela Macháčka. V červenci bylo vydáno slavnostní dvojčíslo Zpráv KPP k výročí 650 let města, a to v nákladu 2.000 kusů. Toto číslo časopisu bylo možné zakoupit i v několika prodejnách ve městě.

V časopise Zprávy 2014 č. 11-12 v článku ?Osoby a osobnosti leteckého dávnověku Pardubic? se objevilo jméno mého dědečka Karla Kerharta, majitele firmy ?Kerhart a Tachecí?. Proto jsem se rozhodla přiblížit jeho život. Karek Kerhart převzal firmu ?Kerhart a Tachecí? po svém otci Františku Kerhartovi. Závod byl založen v roce 1888 u nádraží na konci Alžbětiny třídy, jako zasilatelská firma s parní pilou a později výrobou cementového zboží. Karel Kerhart si vzal za manželku Marii Váňovou, dceru Čeňka Váni, mého pradědečka.

1. Jak vzpomínáte na své působení ve VČD Pardubice? Je to už padesát let (1965), co jsem po čtyřletém působení ve VČD odcházel do Prahy, ale mé vzpomínky na Pardubice patří mezi ty nejkrásnější. VČD už tenkrát mělo vynikající herecký soubor a zcela určitě patřilo mezi nejlepší u nás. Kromě báječné práce v divadle samo město nabízelo bohatý kulturní a společenský program či sportovní vyžití. A nemohu nevzpomenout i na herecký internát s příjemným a někdy i vzrušujícím bydlením ?