Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy KPP

Josef Nešpor

obrázek k článku

Jen dvě ulice v Sezemicích nesou jména těch osob, které k tomuto městu měly přímý vztah. Je to ulice Bezdíčkova a Nešporova. Kdo byl Karel Bezdíček, ví téměř každý Sezemák - připomíná ho pomník na počátku ulice pojmenované jeho jménem. Kdybychom se ale zeptali mladšího Sezemáka na Josefa Nešpora, uvedli bychom ho jistě do velikých rozpaků. Kdo tedy byl Josef Nešpor? Josef Nešpor se narodil 13.listopadu 1860 v Osíku u Litomyšle. Studoval na reálce v Litomyšli v době, kdy na tamním gymnáziu začínal svou suplentskou kariéru Alois Jirásek. Maturoval v roce 1878 a o rok později složil zkoušku učitelské dospělosti na učitelském ústavu v Hradci Králové. 1. září 1879 nastoupil jako učitel v Ostřešanech a od 1. května 1890 pak přešel na školu sezemickou. Po příchodu do Sezemic se jeho činnost zaměřila do tří oblastí. Především se věnoval škole…


Dvojí pohřeb primáře Messanyho

obrázek k článku

Po listopadu 1989 bylo v Pardubicích založeno několik nadací. Jednou z prvních byla zdravotnická nadace, nazvaná po MUDr. Františku Messanym. Tím se dostal tento vynikající pardubický chirurg z první třetiny dvacátého století do povědomí i té nejmpadší pardubické generace, protože všechna periodika, vycházející v Pardubicíc, se o něm v posledních dvou letech - tu šířeji, tu stručněji - v souvislosti se zřízením nadace několikrát zmínila. Veřejnost se tak mohla seznámit s tímto vzácným chirurgem, vysoce vzdělaným člověkem v literatuře, hudbě, a kultuře vůbec. Nepsalo se však o jeho osudech posmrtných. Tak to napravme, protože se o nich ví velice málo. František Messany se narodil 1. prosince 1870 na Kladně, kde byl jeho otec účetním (mimochodem jeho otec i děd Šebastian se psali se dvěma –ss- uprostřed a -ý- na konci tedy Messaný. Po…


Jan Stanislav Skrejšovský

obrázek k článku

V říjnu 1993 uplynulo 110 let od smrti významného staročeského politika Jana Stanislava Skrejšovského /zemřel 1883/, rodáka z Libišan na Pardubicku. Jeho postava již dost upadla v zapomenuti, ale letošní výročí dává možnost ji znovu připomenout. Jan S.Skrejšovský se narodil 7.ledna 1831 v Libišanech č.17 ze sňatku Joesfa Skrejšovského /I79I-I863/ a Barbory, dcery Jana Vinaře, libišanského rychtáře /žila 1795-1850/.1/ Jan se narodil jako čtvrté dítě v pořadí po synech Josefovi a Václavovi a dceři Anně. 2/ Vystudoval gymnázium a později právnickou fakultu na pražské univereitě. Od roku 1852 působil ve státní finanční službě v Praze, od 8.srpna 1858 pracoval jako koncertní adjunkt na ministerstvu financí ve Vidni. 3/ Roku 1857 se bohatě oženil s dcerou statkáře z Trnovan u Žatce Marii Wolframovou. Když po vydáni říjnového diplomu ožil…


Pardubická sbírka pečetí – 6. část

obrázek k článku

Lamotte de Frintrop Šlechticky rod Lamotte de Frintrop, původem z Francie, se v Čechách poprvé objevil v roce 1620. S císařskou armádou sem přišel Pierre Antoine de la Motta, zúčastnil se bitvy na Bílé Hoře a o dva roky později zemřel v hodnosti nejvyššího velitele jízdy. Pohřben byl v Pardubicích v kostele Zvěstováni P.Marie. /O jeho náhrobku viz Zprávy č.. 5-6,1985,s tr.128-129/. Vdova po něm - Gertruda, rozená v on Sehiffelberg, vlastnila statky Poustka a Boleslav na Frýdlantsku a v roce 1627 koupila jako lánní statek od Albrechta z ValdŠtejna za 30 000 zlatých hrad Navarov a vesnice Stanový, Loužnice, Bratříkov, Zásadu, Roztoky u Semil, Držkov, Helkovice, Plavy, Škodějov, Zlatou Olešnici, Horskou Kamenici, Jílové, Bohdalovice, Vlastiboř, Jesenný, Lhotku a Bohuňovsko. Navarov dobyli v roce 1643 Švédové a o rok později byl hrad…


Abrahamisté na pardubickém panství

obrázek k článku

Toleranční patent vydaný císařem Josefem II. 15.10.1781 přinesl omezenou náboženskou svobodu. Nekatolíci mohli se hlásit k dvěma povoleným vyznáním augšpurskému /luteránskému/ a helvetskému /calvínskému/, mohli svobodně vykonávat svoji víru, nebyli však postaveni na úroveň katolíků. Přestože to byl proti dřívějšku pokrok, nesplnil naděje vyznavačů ostatních nekatolických náboženství, kteří pak byli pro svá přesvědčení pronásledováni. Na různých místech v Českých zemích se vyskytly již před vyhlášením tolerančního patentu různé sekty náboženských blouznivců. Po vydání dvorského dekretu z 11.2. a 12.8. 1775 byli mnozí z nich vystěhováni na vlastní útraty do vzdálených krajin, do Sedmihradska, Bukoviny a pod. Na pardubickém panství se vyskytli náboženští blouznivci i po vyhlášení tolerančního patentu hlavně v obcích Rokytno a Chvojenec a v…


Rádio Koten hlásí

obrázek k článku

Nejstarší člen Klubu přátel Pardubicka pan František Koten oslaví dne 10.září 1993 neuvěřitelné 92.narozeniny. A to byl také důvod k malému posezení při čaji o páté u Kotenů v tichém domě čp.356/21 v Sakařově ulici, abychom popřáli k narozeninám a zavzpomínali na časy slávy firmy RADIO.KOTEN, známé kdysi zdaleka nejen ve východních Čechách. „Bylo nás pět..." jak od Poláčka, ale ne já, Eda Kemling a Zilvar z chudobince a vůbec my hoši, co spolu mluvíme ..." , ale tady měly převahu dámy. Kromě mne a oslavence, jehož jsem zpovídal, byla a námi i „babička" pani Jana Kotenová /rozená Grusová/, dcera Hana Vetešníková a vnučka PhDr.Helena Mandysová.


Čestní občané Pardubic (stav k r. 1993)

obrázek k článku

l/ BALZER Oswald, universitní profesor, dr.,vysokoškolský učitel university ve Lvově, obdržel čestné občanství 4.12.1897 za obhajobu Českého národa proti útokům profesora The odora mommsena, německého historika /1817-1903/, později nositele Nobelovy ceny za literaturu 1902, známého nenávistnými.útoky proti Slovanům. Udělení Čestného občanství Pardubic O.Balzerovi bylo dobovou reakcí na Česko-německé spory v závěru 19. století. 2/ BAUKAL Hynek /1816-1893/, okresní hejtman, nositel řádu Železné koruny císaře Františka Josefa I., majitel Zlatého záslužného kříže s korunou. Obdržel čestné občanství 30.12.1893 v den své smrti.


Jiří Toman – fotograf (1924 – 1972)

obrázek k článku

Výstava "Jiří Toman-fotograf", která se ve dnech 4.února až 14. března 1993 uskutečnila ve Východočeské galerii Pardubice, nepředstavuje jen prostou položku a jednu z běžných akcí výstavního programu galerie. Povahou, zacílením, zjevnými a skrytými souvislostmi podněcuje k zamyšlení o kulturních umělecky tvůrčích i lidských otázkách, evokuje tázáni po vztahu různých vrstev a úrovní naší výtvarné kultury. Kdy vlastně překračuje umělec svá místní východisko a vstupuje do horizontu národního kulturního kontextu? A v jaké míře a podobě se pak domov, užší i širší okolí, locus standi, místo průběžných tvůrčích ambici podílejí prostřednictvím umělce na obecnějších uměleckých aktivitách a procesech? K Jiřímu Tomanovi, výtvarnému fotografovi, výtvarníku filmu a ilustrátorovi, narozenému a žijícímu v Pardubicích (nar. 22.3.1924/, nebyl osud…


Armádní generál MVDr. Mikuláš Ferjenčík (1904 – 1988) a Pardubice

obrázek k článku

Jednou z výrazných osobností, kterou rehabilitovaly společenské změny v listopadu 1989, je armádní generál Mikuláš Perjenřík. Protože čtyři roky svého života /1934-38/ strávil v našem městě, pokusíme se o jeho malý portrétní medailon. Mikuláš Ferjenčík se narodil 6.prosince 1904 v Polomce u Března nad Hronom /okres B.Bystrica/ v evangelické rodině, jež dala slovenskému národu několik buditelů. Obecnou školu vychodil v rodné obci. Gymnázijní studia dokončil v Rožňavě na reálnem gymnáziu. Přihlásil se na veterinární fakultu do Brna. Doktorát získal roku 1928. Po absolvování důstojnické školy v Pardubicích 1/ nastoupil vojenskou službu zvěrolékaře u 10.jezdeckého pluku v Berehově a 45.pěšího pluku v Chustu jako důstojník veterinární služby. Z této doby se datují jeho začátky závodního dostihového jezdce. Vítězně se zúčastnil závodů v…


Moje vzpomínky na Pardubice

obrázek k článku

Během mého života, začatého před sedmdesáti tety v Pardubicích, se vyskytly některé skutečnosti, nyní již pro dobu, jež uplynula, skuteční historická, v níž vystupovali Má, související s naším městem. Proto jsem formulová! ve stručnosti svá vzpomínky na Pardubice s domnívám se, že zaujmou především starší občany a přiblíží jim dobu, kterou sami v různých souvislostech prožívali, a připomenou jim Bdi a události, kteří znali. Moje rodná město jsou Pardubice, kde jsem se narodil 20. Mna 1921. Mými rodiči byH: otec Josef Svátek, narozený ll.ledna 1889 v Praze, působící tehdy služebně jako komisař na pardubickém poštovním ředitelství, a matka Zdenka, rozená Kabeláčová, rodem z Bohdanče. Svátost křtu mně udělil 20. listopadu 1921 pardubický katecheta P. František Hodura z Litomyšle. (Jeho bratrem byl známý dialektolog PhDr. Quido Hodura).


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem