Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
14.08.2022 07:40

Zvičina

Mostek - Zvičina - Bílá Třemešná. Délka trasy 11 km. Odjezd v 7:40 hod. ČD + Arriva  Návrat 16:26 Arriva + ČD. Vedoucí L. Černíková. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

21.08.2022 07:50

Pramen Chrudimky

Čachnov - Filipov - pramen Chrudimky - Kameničky - Svatojanské Lázně - Skanzen Hlinsko. Délka trasy 17 km. Odjezd 7:53 hod. vlak ČD  Návrat 16:07 / 18:06 ČD. Vedoucí L. Kvapilová. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

28.08.2022 08:35

Bitva na Chlumu

Dlouhé Dvory - Chlum – Lohenice. Délka trasy 15 km. Odjezd 8:35 hod. vlak ČD Návrat  15:53 / 16:26 ČD. Vedoucí P. Kožený. Pouze pro členy Klubu přátel Pardubicka.

typ akce: Turistické vycházky

10.09.2022 14:00

Historie a stromy ve veřejném prostoru

Klub přátel Pardubicka pořádá v sobotu 10. září v rámci Dnů evropského dědictví pro zájemce z řad veřejnosti vlastivědnou a přírodovědnou vycházku pardubickými parky s vyprávěním o jejich historii a o stromech, jejichž výsadbu v minulých letech prováděl Klub přátel Pardubicka.

Stejně tak jako je historie míst, kde žijeme, naším kulturním dědictvím, jsou stromy ve veřejném prostoru kulturním dědictvím nejen pro nás, ale i pro budoucí generace po následující desítky možná stovky let.

Sraz účastníků je v sobotu 10. září ve 14 hodin u restaurace Rybárna u Matičního jezera, zakončení je plánováno v parčíku před úřadem městského obvodu Pardubice IV v Pardubičkách.

typ akce: Výlety do historie

Archiv aktualit

Zprávy KPP

Z historie Selmic

obrázek k článku

Oblast, kde se nacházejí Selmice, byla trvaleji obydlena už ve střední a mladší době bronzové, a to lidem popelnicových polí (1200 až 600 let před n.l.). Popelnice z lužické kultury byly nalezeny v Trnávce, v Řečanech nad Labem a při regulaci Labe také u Selmic. Ze všech okolních obcí jsou Selmice nejstarší, neboť první písemná zmínka o obci Selmice pochází již z roku 1142. V té době byly majetkem Opatovického kláštera. Později se obec dostala do vlastnictví cisterciáckého kláštera v Sedlci. V roce 1436 bylo králem Zikmundem týnecké panství přepsáno společně s městem Týnec a obcemi Selmice, Chrčice a Krakovany Vaňkovi z Miletínka.


DVA NÁHROBKY RYTÍRU ZE SULIC VE SLEPOTICÍCH

obrázek k článku

Uprostřed obce Slepotice, nacházející se asi sedmnáct kilometrů východně od Pardubic, stojí na vyvýšeném místě kostel Povýšení sv. kříže, připomínaný již v polovině 14. století. Původní stavba se nezachovala - roku 1570 byl kostel přestavěn a současnou rokokovou podobu získal v roce 1818. Zřejmě v té době byly z podlahy kostela vyjmuty a do jeho vnější západní zdi zasazeny tři kamenné náhrobní desky z konce 16. a z první poloviny 17. století. Dvě starší patří rytířům ze Sulic, kteří slepotické zboží drželi rovných sto let.


VRACÍME SE KE KLASIKŮM PARDUBICKÉ VLASTIVĚDY

obrázek k článku

Z pardubické kroniky Kostel sv. Jana Křtitele postavil Vilém z Pernštejna kolem roku 1510; roku 1563 byl rozšířen a roku 1567 při něm postavena kostnice. Byla zrušena roku 1788. Staré pernštejnské zdivo je korunováno štítem s lisenami a ozubím, které je pro pernštejnské kostely příznačné; okno v severní zdi je původní, kamenný portál byl roku 1563 přenesen do středu severní zdi. Zajímavé jsou malované a kamenné náhrobníky v kostele, z někdejšího hřbitova zbývají náhrobky také při stěně kostela. Nešetrný byl stavební zásah z roku 1881, roku 1903 byla nasazena barevná okna a na strop namaloval pardubický mistr malířský Štěpán Bárta mnoho erbů.


SEZEMICÍM JE UŽ 795 LET - 2. část

obrázek k článku

Na město však byly Sezemice povýšeny až 13. února 1834 guberniálním nařízením č. 7248. Tato významná událost zastihla Sezemice připravené. Povýšení na město převzali Sezemičtí již v nové radnici. Po požáru, ještě v roce 1832, byla nová radnice vystavěna z kamene a cihel nad bývalou obecní spilkou jako dvoupodlažní budova, později opatřená věžičkou s hodinami.


VRACÍME SE KE KLASIKUM PARDUBICKÉ VLASTIVEDY

obrázek k článku

Z pardubické kroniky Vilém z Pernštejna dal při obnově města, zničeného požárem z r. 1507, postavit na dnešním Pernštýnském náměstí před radnicí – byla tehdy v rohovém domě náměstí a Bartolomějské ulice – masné krámy v počtu 25 „vík“, jak se říkalo. Zároveň vydal r. 1509 přesný tržní řád a dne 25. března 1510 stvrdil řezníkům cechovní artikule. Od r. 1531 bylo několik masných krámů také u jatek v Kostelní ulici.


Náš rozhovor s Adolfem Vondrkou

obrázek k článku

Několik let řídíte soukromou firmu Rybniční hospodářství, s.r.o. v Lázních Bohdanči. Co Vás přivedlo k tomuto povolání? Narodil jsem se do rybníkářské rodiny, která původem pochází z Třeboňska. Už od narození jsem vždy bydlel na sádkách – v Lázních Bohdanči, v Novém Městě nad Metují nebo na starých sádkách v Litomyšli u dědy a babičky. U rybářů pracoval můj otec, děda, babička, strýc, později i máma. Když mi bylo 13 let a měl jsem se rozhodnout pro výběr školy, o jiné škole, než Střední rybářské škole ve Vodňanech jsem ani neuvažoval. Až později jsem se dozvěděl, že jsem už sedmá generace rybníkáře. I můj praděda Adolf, jeho otec František a děda Jan Nepomuk byli rybníkáři na Chlumecku, ale nikoli nad Cidlinou, ale v Chlumu u Třeboně a okolí. Z celé širší rodiny Vondrků, která se větví od Jana Nepomuka, vystudovalo tuhle…


JMÉNEM REPUBLIKY!

obrázek k článku

Název jsem nezvolil jen tak. Jmenuje se tak práce pojednávající o procesech 50.let. Při četbě této knihy jsem narazil na proces se skupinami „Pravda vítězí“ a „Šeřík“. Obě byly založeny 5. oddělením MNO (Reicin). Tímto úkolem byl pověřen pplk. v. v. Josef Hruška. Povedlo se mu tyto lidi vyprovokovat k distribuci letáků, hromadění zbraní a dalším aktivitám. Dalším Hruškovým úkolem bylo hledat ilegální skupiny mimo Prahu a spojit je v jeden celek. Jako třeba pardubická skupina „Lípa“. Dle závěrečné zprávy „tato organizace nepříliš silná měla již vypracovánu řadu teroristických úkolů a plánů, mezi nimiž nejzávažnější byl plán na vyhození do vzduchu továrny na třaskaviny v Semtíně Explosia a na vypálení rafinerie minerálních olejů v Pardubicích Ramo“. Mezi vedoucí lidi patřili ing. Žemla, mjr. v. v. František Aubrecht, František Vosyka a…


JULIUS MITLÖHNER A PARDUBICKÉ DIVADELNICTVÍ - III.

obrázek k článku

ANO, v ten večer se rozjasnilo. V Denisovi stál před námi hotový umělec, etapa hledání bylo skončena, zbývá poslední: poznání. A ptáte-li se, v jaký definitivní útvar vykrystalizovala se Mitlöhnerova herecká individualita a jaké vlivy na procesu tom spolupracovaly, pak odpověď musíme hledati především mimo jeviště. Opustíme tedy hlediště, z něhož jsme až dosud pozorovali herce a půjdeme do všedních prostředí hledat člověka, který žil mezi námi.


PROCHÁZKA PO PARDU BICKÝCH KLIKÁCH, ZÁMCÍCH A KLEPADLECH - 2. část

obrázek k článku

Úvod opět všeobecný: Dnes začneme Janusem (z latiny Ianusem). Janus byl v římské mytologii bůh dveří, vrat, ale i začátků a konců. Římané tohoto boha vnímali jako toho, kdo vchází do dveří, ocitá se tedy „na začátku“ a zároveň jako toho, kdy vychází, tedy ukončuje svoji návštěvu. Asi nejznámější pozůstatek Januse v moderní době je jeho jmenovec, měsíc leden (Január). Ačkoliv byl obvykle zobrazován se dvěma opačnými tvářemi Janus Gemimus – („dvojčata“) nebo „dvoutvářný“ (Bifrons) byl Janus vlastně Quadrifrons, tedy bůh čtyř tváří. Quadrifrons je latinské slovo, značící v překladu čtyři čela, čtyři tváře. Jeho dvě tváře (vousatá a bezvousá) vlastně představují slunce a měsíc (boha Hélia a bohyni Seléne).


MATYÁŠ LEVHARTICKÝ Z LEVHARTIC

obrázek k článku

14. července 1562 obdržel královéhradecký měšťan Matyáš a jeho příbuzní bratři Ondřej a Václav Hlaváčové od císaře Ferdinanda I. erb a predikát „z Levhartic“. Jejich předkem byl Pavel Hlaváč, který se v roce 1532 zúčastnil vojenské výpravy do Uher jako proviantmistr. Oba bratři působili v městské radě, Ondřej byl v letech 1563 až 1567 hradeckým primasem. Zatímco Václav zemřel bez potomků, po Ondřejovi zůstal syn Adam, radní písař a od roku 1578 člen hradecké městské rady. Adam zemřel roku 1589 a jeho syn Pavel byl posledním mužským představitelem Hlaváčů z Levhartic. Majetek (dům čp. 61 nedaleko děkanství v Hradci Králové) přešel na jeho sestru Dorotu, provdanou Růžovskou z Růžova.


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem