Vítejte, návštěvníku. Můžete se přihlásit nebo si vytvořit účet.
Zveme Vás
22.05.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

12.06.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

04.09.2021 14:00

Komentovaná vycházka Stezkou Viléma z Pernštejna

Sraz před Zelenou bránou. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

09.10.2021 14:00

Komentovaná vycházka po Zámeckých valech

Sraz na Příhrádku. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Výlety do historie

13.10.2021 18:00

Pardubice za Pernštejnů

Koná se v sále Jana Kašpara ve staré reálce. Koná se v rámci 500 let renesance ve Východních Čechách

typ akce: Hovory o Pardubicku

Archiv aktualit

Zprávy KPP

PŘÍBĚH LÁZEŇSKÉHO PARKU

obrázek k článku

Vcházím do lázeňského parku v Bohdanči. Už nespočetněkrát vnímám nad hlavou zelenou klenbu letitých stromů a připadám si jako v chrámu přírody, ve kterém se ozývá ze všech stran štěbetání ptáků. Zde na 17 ha rozlohy roste více než sto druhů domácích i cizokrajných dřevin?lípy, javory, břízy, duby, buky, katalpa, liliovník tulipánokvětý či vzácné živoucí zkameněliny metasekvojí čínských.


RODINA HOSTOVSKÝCH Z PARDUBIC

obrázek k článku

Rodina pardubického židovského velkoobchodníka Zikmunda Hostovského se do Pardubic přistěhovala z obce Veská u Sezemic. Matrika příslušníků města Pardubice eviduje bratry Josefa a Ignáce (Hynka) Hostovských, kteří do Pardubic přišli někdy kolem poloviny 19. století. Oba byli syny rodičů Abrahama a Anny Hostovských z Veské, starší Josef (nar. 1820) se živil obchodem a mladší Ignác (nar. 1828) byl řeznickým mistrem. Právě u této dvojice je také třeba hledat společné kořeny a příbuzenský vztah Zikmunda Hostovského (1866?1944) a spisovatele Egona Hostovského (1908?1973). Zatímco Zikmund byl jedním z Josefových synů, Egon byl vnukem Josefova bratra Ignáce.


HISTORIE OFTALMOLOGIE V PARDUBICÍCH III. část SOUČASNOST OČNÍHO ODDĚLENÍ PARDUBICKÉ NEMOCNICE

obrázek k článku

V období dalšího urychlení rozvoje oftalmologie prosadil s pochopením managementu nemocnice vybudování druhého operačního sálu spolu s do té doby chybějícím sociálním zázemím pro oba operační sály. Obr. 14. Zmodernizoval vybavení celého operačního traktu. Po vybavení celého oddělení počítačovou technikou zavedl používání jednotného nemocničního informačního systému Médea s centrální kartotékou a perimetrickou databází. S cílem zvýšit kvalitu hospitalizace snížil dále lůžkový fond na 20 lůžek (3-lůžkové pokoje ze 4-lůžkových), personálně posílil operační tým a nově byly adaptovány inspekční pokoje pro lékaře a sestry. Pokračuje tak další rozvoj očního oddělení.


OSLAVY 100.VÝROČÍ VZNIKU REPUBLIKY V MIKULOVICÍCH A BLATĚ

obrázek k článku

28.říjnem 2018 snad žila celá republika. Slavili jsme neuvěřitelných 100 let našeho samostatného státu. Byl to jedinečný okamžik v životě mnohých z nás a hned na začátku si dovolím konstatovat, že pro velkou většinu z nás se již takový okamžik opakovat nemusí. Leč neubírejme se cestou ponurou a užijme si vzpomínek na dobu, jejíž výroční léta právě přicházejí. Ve všech velkých městech probíhaly mohutné oslavy připomínající vznik Československé republiky, dnes již sice státu neexistujícího, zato v našem povědomí stále žijícího. Význam 28.října si připomněli hned dvakrát i obyvatelé obcí Mikulovic a Blata poblíž Pardubic, přičemž nutno říci, že odkaz na ?První republiku? je v oněch obcích velmi silný a stále zde přetrvává.


Trochu opožděná recenze

obrázek k článku

Kolega R.Skalka, člen KPP, mne upozornil na starší monografii V.Kyncla ?Bez výčitek? Genocida Čechů po atentátu na R.Heydricha? (vyd. HÚ ČR Praha 2012, 332 s.). Autor chystaného libreta expozice v ?podzemním bunkru?, jenž vznikne v NKP popraviště na Zámečku, zde traktuje své oblíbené téma ? pohled na heydrichiádu (1942) z druhé strany, tedy z hlediska nacistického represivního aparátu a jeho ?psychohistorie? (viz kap. 6, s. 188-222) a justičních rozhodnutí po roce 1945 (kap. 7 a 8, s. 228-325). Protože se autor v 5.kapitole Popravy věnuje na s. 172-188 i našemu městu Pardubice, podívejme se zvláště na tyto části jeho knihy.


Prezentace tří městských projektů

obrázek k článku

2.října 2018 proběhla v Divadle 29 v Pardubicích prezentace tří projektů oznámená v Radničním zpravodaji č.9/2018. Poprvé byl veřejnosti představen projekt ateliéru Žalský-Podráský na úpravu NKP Popraviště Zámeček. Oba mladí architekti hovořili velmi tiše a bez mikrofonu, takže ani ve 2.řadě je skoro nebylo slyšet. Byl to spíše dialog jich dvou. Na dotaz, zdali si jsou vědomi rizik odstranění plotu stávajícího areálu, odpověděli, že vyhověli zadání města! Autor libreta dr. V.Kyncl porovnával v tomto smyslu situaci v Pardubičkách s Ležáky a Terezínem, což je ale zcela jiná situace! Oba architekti přiznali, že autor libreta chce do expozice dostat maximum informací. Když byla promítnuta pracovní verze libreta (spíše nástin), viděli jsme záběry T.G.Masaryka (kdyby to alespoň byly záběry z jeho pardubických návštěv, o nichž psal M.Benda…


STŘEDOVĚKÝ TREZOR PARDUBICKÉHO ZÁMKU

obrázek k článku

Za trojími železnými dveřmi ve sklepení pod kaplí Tří králů ve východním křídle pardubického zámku se ukrývá důmyslná středověká trezorová místnost. Jejím srdcem je téměř čtyři metry dlouhá a metr široká dubová truhla s masívním kováním. Pernštejnská truhla, jak je tento výjimečný ?kus nábytku? označován s ohledem na jeho objednavatele ? Viléma z Pernštejna, je vyrobena z tesaných dubových fošen, které jsou po obvodu zajištěny železnými pásy. Truhla je uzamykatelná dvěma mechanickými zámky se dvěma odlišnými klíči, navíc je víko opatřeno třemi kovanými petlicemi, které umožňují použití dalších visacích zámků.


PĚŠÍ PLUK 30

obrázek k článku

Jak je vidět, pod tímto číslem existoval ve Vysokém Mýtě za Velké války 30. zeměbranecký pluk. Když byla jeho jednotka v poli, kdosi navrhl a nechal vyrobit razítko, jehož fialové otisky se nacházely na korespondenci vojáků. Proto ta zkratka 30. z.p.pluk. Kupodivu bylo toto město plné vojenských útvarů a složek i za ČSR. Byl to např. dragounský pluk 8, dělostřelecký pluk 303, ze složek pak posádková nemocnice, nebo vojenský soud aj. Za války řešila monarchie problémy českých jednotek mj. i tak, že je přesunovala do německého prostředí. Tak se citovaná jednotka ocitla i v Tullnu na Dunaji.


KAPITOLY Z ČINNOSTI SPOLEČNOSTI PRO ROZVOJ PARDUBICKA Kapitola 12.

obrázek k článku

Tímto připomínám náš ?odboj? proti Východočeskému kraji, do jehož poddanství spadlo Pardubicko roku 1960 po zániku 2. Pardubického kraje. Je to již historie posledního půlstoletí. Za Pardubického kraje (1949-1960) byly připraveny velkorysé plány jeho rozvoje i rozvoje Pardubic, jejichž průmyslový potenciál za to desetiletí silně vzrostl. Realizovat se podařila jen část plánů (sídliště Dukla, Višňovka, bytovky Přednádraží, dominantní obytný blok naproti stadionu, první část Parku kultury a oddechu s amfiteátrem a koupalištěm za Labem aj.) Dlouhodobější plány byly po roce 1960 pozastaveny na desetiletí či zcela zrušeny jako druhá severojižní osa města zmíněná v Kapitole 11 či dům Chemiků na náměstí Budovatelů (dnes Masarykově), s divadelním a velkým sálem, který nám chybí dodnes. K zahájení jeho stavby roku 1960 již nedošlo. Mnohé…


OBRÁZKY ZE STARÝCH PARDUBIC - U KOSTELÍČKA

obrázek k článku

Na rozcestí cest přes Pardubičky do Chrudimi a přes Dašice do Vysokého Mýta byl již od počátku 14.století panský dvůr Vystrkov, při něm začátkem 16.století postavena skupina domků zvaná Forbeky. Roku 1710 ve vidlici cest byl postaven kostel Sedmibolestné Panny Marie zvaný Kostelíček. Zbouráním sýpky a pozůstatků dvora vznikl prostor U Kostelíčka. První fotografie zachycuje kostel Sedmibolestné Matky Boží zvaný Kostelíček, jak jej zachytil pardubický fotograf Josef Pírka na sklonku 19.století. Kostelíček byl postaven nákladem pardubického měšťana a kupce Jakuba Antonína Štrossa na místě dřevěné kapličky z roku 1675. Jakub Štross je pohřben pod podlahou kostela. Roku 1787 byl Kostelíček uzavřen, hrozilo mu zboření. Roku 1791 však bylo povoleno jeho znovuotevření. Na počest toho se zde konaly každoročně třetí neděli po Velikonocích slavné…


O nás
Klub přátel Pardubicka
Buďme patrioty Pardubicka!

Předchůdcem dnešního Klubu přátel Pardubicka byl Klub přátel Velkých Pardubic, který působil v letech 1945-1948. Jeho předsedou byl Jaroslav Krupař. V šedesátých letech byla myšlenka existence spolku sdružujícího místní patrioty opět oživena a tak v roce 1965 vznikl tehdy při KD Dukla Klubu přátel Pardubic. Ještě v témže roce vyšlo první číslo časopisu Zprávy Klubu přátel Pardubic, který vychází bez přestávky po celých až dodnes.

Newsletter

Přihlášení k odběru novinek emailem