Zprávy KPP

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: §1 Název "Vysoká škola chemickotechnologická v Pardubicích se mění a zní "Univerzita Pardubice" §2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 31 .března 1994. Uhde v.r. Havel v.r. Klaus v.r. Pravděpodobně nikdo z okruhu osobností stojících u zrodu pardubického vysokého školství před více než čtyřiceti lety netušil, co všechno dává této instituci do vínku. Z malé fakulty původně spadající pod pravomoc ČVUT vyrostla prosperující mnohotvárná škola nesoucí od 31 .března letošního roku název Univerzita Pardubice.

Přetištěno z brožury město informuje, vyd. Tiskové a informační oddělení MmP – březen 1994. Na svém posledním jednání v závěru roku 1992 mdli členové zastupitelstva a hosté zasedání příležitost seznámit se s novými insigniemi primátora města Pardubic a méstským praporem. Dosavadní symbol města (mj. se užívá při svatebních obřadech) představoval pouze znak České republiky se stuhou, což neodpovídalo významu města ani vlastní funkci primátora. V červenci 1993 bylo vypsáno výběrové řízení, ze kterého vyšel vítězně grafický návrh Jiřího Laciny. Zpracování a výroba byly svěřeny pardubickému uměleckému kováři Josefu Brychnáčovi. Základní část insignie tvoří osmihran zlacené mosazi, ze kterého plasticky vystupuje okružní SIGILLUM CIVITATIS PARDUBICENSIS (pečeť pardubické obce ). Na červené pavéze je bílý smaltovaný kůň se zlatou uzdou a…

Byl to statečný člověk. Jeho život by se mohl stát námětem vzrušujícího, napínavého filmu. Od chvíle, kdy se 3Jedna 1942 napojil na skupinu parašutistú z Velké Británie, na Sílver A, v čele s Fredou Bartošem, sí pohrával se smrtí. Byl posledním žijícím účastníkem "akce atentát", znal se s Kubišem, Gabčíkem, znal mnohé z okolností kolem Ležáků : pro někoho byl Václav Krupka hrdinou, pro jiné - zvlášť po květnu 1945 - problémovým člověkem. Byl podezírán, že "zradit parašutísty ", dvakrát stanul před čs. soudem a vždy byl shledán nevinným. Pak - když sí myslel, že začne konečně normálně žít - zasáhl zloduch Reícín. Ani jeho drábúm se nepodařilo zlomit Krupku, měl za sebou 15 měsíců samovazby po zatčení gestapem (17.června 1942 ), měl za sebou koncentrák ve Flossenbúrgu s poznámkou "návrat nežádoucí", nezdolal ho tedy ani komunistický…

"Poněvadž nám není dopřáno dlouho žiti, zanechejme něco po sobě jako svědectví, že jsme žili". Tato Pliniova slova stála v záhlaví smutečního oznámení plk.v.v. Václava Krupky, účastníka 2.odboje. ( nar.6.5.1914, zemřel 26.1. 1994. ) Znali jsme plk.Krupku jako účastníka besed KPP, o jeho osobě vyšly v našem časopise články z pera Dr.K.Jičínského ( ZKPP 1983 9-10 ) a K.Gottwalda 1991 ( 1-2 ), které podrobně analysovaly Krupkovu odbojovou činnost za druhé světové války. Z hlediska soudobé historie zůstávají zatím nepopsaným listem jeho poválečné osudy, hlavně jeho vyšetřování OBZ v hradčanském Domečku a věznění v 50.letech v Jáchymově, jež zachytil ve svých pamětech. Byl to člověk z rodu těch, jejichž životní osudy by byly nejen vhodné pro odborné studie historiků, ale byly by vděčným námětem i pro literární zpracování. V pardubické…

Zmapovat bohatý tvůrčí život Dr.lng. Jindřicha Steinitze, od jehož úmrtí uplynulo 7.listopadu 1993 dvacet let, nebylo jednoduché. Když už jsem se prokousala horou dokumentů, deníků, dopisů a fotografií, padl mi do ruky opomenutý kufr na doraz naplněný vším, co napsal o koních v rozmezí 1922 - 1960. Články, brožury, studie plné grafů a rovnic, nebyl čas je prostudovat, jen opsat názvy. I ty svědčí o obrovském záběru do šířky i hloubky a dokazují, že muž, kterého mi osud za otce přidělil ( a jsem tomu strašně ráda ), byl koňař - univerzál.

29. května 1899 se narodil ve mlýně Jangelec u Vysokého Mýta společně se sestřičkou chlapec, který dostal jméno Rudolf. Sudičky mu přinesly do vínku velikou lásku k přírodě a hlavně pak ke koním a zvířatům. S koňmi je spjat i jeho pozdější život kapitána vojenského jezdeckého učiliště v Pardubicích a hrdiny dostihových drah u nás i za hranicemi.

(z Pamětí 3.část) Bude teď asi správné trochu popsat tehdejší Pardubice. Již jsem několikrát naznačil, že to bylo město v přerodu a že byl nastartován přerod, který ještě dnes neskončil. Pardubice byly tehdy městem malých lidí, hodně závislých na vojácích, na pár fabrikách, jejichž počet osazenstva je jen trochu povyšuje nad řemeslnické dílny, na drážních zaměstnancích, zaměstnanci dráhy byli šlechta, neboť byli pod penzí. Bylo tam několik advokátů, několik lékařů, nepříliš specializovaných.

Část 1. Po poměrně podrobném popisu náhrobků v seriálu "Pardubický Slavín" ve "Zprávách klubu přátel Pardubicka" chci čtenářům přiblížit prostor židovského hřbitova. Tentokrát se nebudu zabývat jednotlivými náhrobky a historií pohřbených, zato o to víc všeobecnou historií hřbitova i některými jeho zvláštnostmi. Židovský hřbitov, i když jde o nespornou kulturní památku, je většinu roku uzavřen a lze jej prohlédnout jen na vyžádání u správy hřbitovů. Vstoupíme -li na jeho půdu, tu po levé straně jsou náhrobky z původního židovského hřbitova z místa ještě dnes nazývaného "Na Židově", doplněné náhrobky ze zrušeného židovského hřbitova v Heřmanově Městci. Co víme o původním hřbitově Na Židově ? Z knihy "Rudé prodajův rolí, luk a zahrad", že 30.října 1624 vstoupili do radnice před primátora Jakuba Bruneria židé Lev Faltýn, Izák Lev a…

30. června připomeneme si 630. výročí úmrtí prvního českého arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Alespoň ve stručnosti si připomeňme výraz této osobnosti, která se určitou měrou zapsala i do dějin našeho města. Arnošt - původně psán II.- zdědil Pardubice po svém otci Arnoštovi I. ze Staré, stavu rytířského, se znakem bílého koně na červeném Štítě, spolu s bratry Bohuslavem, Smilem a Vilémem. Stalo se tak závětí ze dne 29.12.1340 - nejstarší listinou, v níž jsou Pardubice jmenovány městem. Od toho dne se Arnošt psal "z Pardubic"... Narodil se 25.března 1297 na hradě Hostinné (též Hostýne) u Kouřimi. O jeho rodišti se vedly spory - uváděla se i Chotouň a hrad bez přesného jména u Úval. Studoval nejprve v Broumově, poté společné s bratrem Bohuslavem v Praze. V době čtrnáctiletých studií v Itálii - v Bologni filosofii a theologii, v Padově…

( k 90. výročí narození) Úvod V březnu roku 1991 byla jedna z nových pardubických ulic na sídlišti Polabiny 5 nazvána jménem významného československého leteckého konstruktéra Jaroslava Lonka. Jaroslav Lonek se narodil 22.12.1904 v Chrudimi, záhy se ovšem s rodiči a třemi sourozenci přestěhoval do Pardubic, kde absolvoval obecnou školu, tři ročníky reálky až nakonec se vyučil jemným mechanikem. Letectví ho vábilo už od dětství, významnou roli zde jistě sehrálo i pardubické prostředí, charakteristické aviatickou aktivitou. V roce 1924 dobrovolně nastoupil vojenskou službu Portrét Jaroslava Lonka, nakreslený jeho bratrem Bohumilem. u leteckého pluku 6.1, kterou ukončil v červenci 1962 jako polní pilot-letec v hodnosti desátníka.Byl jedním ze zakládajících členů Východočeského aeroklubu Pardubice, zformovaného na přelomu let 1929/30.…